Desítky tisíc mrtvých v Gaze jsou třeba, říká v nahrávce izraelský generál

Smrt desítek tisíc Palestinců v Gaze je „nezbytná a potřebná pro budoucí generace“. Na uniklé zvukové nahrávce to uvedl generálmajor a bývalý šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva. Informovala o tom americká stanice CNN. Nahrávky zveřejnila izraelská televize Channel 12. Jeruzalém opakovaně odmítá nařčení z válečných zločinů či genocidy.

„Za všechno, co se stalo 7. října, za každého jednoho člověka musí zemřít padesát Palestinců,“ konstatoval Haliva v nahrávkách, které v pátek zveřejnil Channel 12.

„Teď už nezáleží na tom, jestli jsou to děti. Skutečnost, že v Gaze je již padesát tisíc mrtvých, je nezbytná a potřebná pro budoucí generace,“ říká dále generálmajor ve zvukovém záznamu. Podle Halivy Palestinci čas od času „potřebují nakbu“, aby pochopili, že vše má svou cenu.

Nakba znamená v arabštině „pohroma“ a jde o izraelskou etnickou čistku proti palestinským Arabům prostřednictvím jejich násilného vysídlování a vyvlastňování půdy. Vztahuje se k událostem po vzniku židovského státu v roce 1948, kdy ze svých domovů uprchlo nebo bylo vyhnáno ozbrojenými židovskými skupinami na 700 tisíc Palestinců.

Podle CNN není jasné, kdy se hovor odehrál, ale počet mrtvých v Gaze podle tamních úřadů ovládaných Hamásem překročil padesát tisíc letos v březnu. Aktuálně je údajně obětí přes 62 tisíc, převážně civilistů, tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Haliva v nahrávkách hovoří s neznámou osobou i o tom, že izraelská armáda není jedinou organizací zodpovědnou za selhání, která vedla k útokům ze 7. října. Viní z něj izraelské politické vedení a také kontrarozvědku Šin Bet, které podle něj nevěřily tomu, že Hamás svůj brutální plán zrealizuje.

Generálmajor pravost nahrávek nepopřel. Odehrály se v „uzavřeném fóru a toho mohu jen litovat,“ prohlásil pro stanici Channel 12. Zvukové záznamy jsou ale podle něj pouhé „fragmenty dílčích věcí, které nemohou odrážet celý obraz – zejména pokud jde o složité a detailní záležitosti, z nichž většina je přísně tajná“.

Hamás Halivovy výroky odsoudil. Nahrávky podle teroristické skupiny „potvrzují, že zločiny proti našemu lidu jsou rozhodnutími na vysoké úrovni a oficiální politikou politického a bezpečnostního vedení nepřítele“.

Přiznané selhání

Haliva odstoupil z funkce šéfa zpravodajské služby loni v srpnu. Armádu opustil po 38 letech. Už krátce po brutálním útoku Hamásu na jih židovského státu ze 7. října 2023 přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit.

„Selhání zpravodajského sboru bylo mou vinou,“ prohlásil tehdy Haliva a vyzval k celostátnímu vyšetřování, „abychom prozkoumali a hluboce pochopili“ důvody, které vedly ke stále pokračující válce mezi Izraelem a Hamásem.

Útok ze 7. října silně pošramotil pověst izraelské armády a zpravodajských služeb, které byly dříve považovány za téměř neporazitelné teroristickými palestinskými skupinami, podotkla agentura Reuters.

V časných ranních hodinách 7. října po intenzivním raketovém útoku tisíce teroristů z Hamásu a dalších skupin prorazily bezpečnostní bariéry kolem Pásma Gazy, překvapily izraelské síly a napadly obce na jihu židovského státu.

Podle izraelských údajů bylo při útoku zabito přibližně 1200 Izraelců a cizinců, většinou civilistů, a asi 250 jich padlo do zajetí v Gaze. Některé z nich se během přechodného klidu zbraní podařilo dostat zpět, desítky jich ale v enklávě stále zůstávají. Podle Jeruzaléma by mohlo být naživu kolem dvaceti z nich.

Načítání...

Náznaky genocidy

Jeruzalém nyní čelí kritice ze zahraničí i ze strany izraelské opozice kvůli plánu na obsazení města Gaza, který počítá s dalšími masivními přesuny zbídačeného obyvatelstva.

Zpráva Zvláštního výboru OSN zveřejněná loni v listopadu upozornila, že chování Izraele v Gaze „je v souladu s charakteristikami genocidy“. V podobném duchu se vyjádřila i řada lidskoprávních organizací.

Vedení židovského státu obvinění odmítá a tvrdí, že jedná v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakuje, že je třeba úplně zničit Hamás, aby byla zajištěna bezpečnost jeho země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 2 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...