Desítky tisíc mrtvých v Gaze jsou třeba, říká v nahrávce izraelský generál

Smrt desítek tisíc Palestinců v Gaze je „nezbytná a potřebná pro budoucí generace“. Na uniklé zvukové nahrávce to uvedl generálmajor a bývalý šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva. Informovala o tom americká stanice CNN. Nahrávky zveřejnila izraelská televize Channel 12. Jeruzalém opakovaně odmítá nařčení z válečných zločinů či genocidy.

„Za všechno, co se stalo 7. října, za každého jednoho člověka musí zemřít padesát Palestinců,“ konstatoval Haliva v nahrávkách, které v pátek zveřejnil Channel 12.

„Teď už nezáleží na tom, jestli jsou to děti. Skutečnost, že v Gaze je již padesát tisíc mrtvých, je nezbytná a potřebná pro budoucí generace,“ říká dále generálmajor ve zvukovém záznamu. Podle Halivy Palestinci čas od času „potřebují nakbu“, aby pochopili, že vše má svou cenu.

Nakba znamená v arabštině „pohroma“ a jde o izraelskou etnickou čistku proti palestinským Arabům prostřednictvím jejich násilného vysídlování a vyvlastňování půdy. Vztahuje se k událostem po vzniku židovského státu v roce 1948, kdy ze svých domovů uprchlo nebo bylo vyhnáno ozbrojenými židovskými skupinami na 700 tisíc Palestinců.

Podle CNN není jasné, kdy se hovor odehrál, ale počet mrtvých v Gaze podle tamních úřadů ovládaných Hamásem překročil padesát tisíc letos v březnu. Aktuálně je údajně obětí přes 62 tisíc, převážně civilistů, tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Haliva v nahrávkách hovoří s neznámou osobou i o tom, že izraelská armáda není jedinou organizací zodpovědnou za selhání, která vedla k útokům ze 7. října. Viní z něj izraelské politické vedení a také kontrarozvědku Šin Bet, které podle něj nevěřily tomu, že Hamás svůj brutální plán zrealizuje.

Generálmajor pravost nahrávek nepopřel. Odehrály se v „uzavřeném fóru a toho mohu jen litovat,“ prohlásil pro stanici Channel 12. Zvukové záznamy jsou ale podle něj pouhé „fragmenty dílčích věcí, které nemohou odrážet celý obraz – zejména pokud jde o složité a detailní záležitosti, z nichž většina je přísně tajná“.

Hamás Halivovy výroky odsoudil. Nahrávky podle teroristické skupiny „potvrzují, že zločiny proti našemu lidu jsou rozhodnutími na vysoké úrovni a oficiální politikou politického a bezpečnostního vedení nepřítele“.

Přiznané selhání

Haliva odstoupil z funkce šéfa zpravodajské služby loni v srpnu. Armádu opustil po 38 letech. Už krátce po brutálním útoku Hamásu na jih židovského státu ze 7. října 2023 přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit.

„Selhání zpravodajského sboru bylo mou vinou,“ prohlásil tehdy Haliva a vyzval k celostátnímu vyšetřování, „abychom prozkoumali a hluboce pochopili“ důvody, které vedly ke stále pokračující válce mezi Izraelem a Hamásem.

Útok ze 7. října silně pošramotil pověst izraelské armády a zpravodajských služeb, které byly dříve považovány za téměř neporazitelné teroristickými palestinskými skupinami, podotkla agentura Reuters.

V časných ranních hodinách 7. října po intenzivním raketovém útoku tisíce teroristů z Hamásu a dalších skupin prorazily bezpečnostní bariéry kolem Pásma Gazy, překvapily izraelské síly a napadly obce na jihu židovského státu.

Podle izraelských údajů bylo při útoku zabito přibližně 1200 Izraelců a cizinců, většinou civilistů, a asi 250 jich padlo do zajetí v Gaze. Některé z nich se během přechodného klidu zbraní podařilo dostat zpět, desítky jich ale v enklávě stále zůstávají. Podle Jeruzaléma by mohlo být naživu kolem dvaceti z nich.

Náznaky genocidy

Jeruzalém nyní čelí kritice ze zahraničí i ze strany izraelské opozice kvůli plánu na obsazení města Gaza, který počítá s dalšími masivními přesuny zbídačeného obyvatelstva.

Zpráva Zvláštního výboru OSN zveřejněná loni v listopadu upozornila, že chování Izraele v Gaze „je v souladu s charakteristikami genocidy“. V podobném duchu se vyjádřila i řada lidskoprávních organizací.

Vedení židovského státu obvinění odmítá a tvrdí, že jedná v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakuje, že je třeba úplně zničit Hamás, aby byla zajištěna bezpečnost jeho země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.