Útok palestinských teroristů 7. října 2023 byl absolutním selháním izraelské armády, která zcela podcenila Hamás. Uvedly to závěry vnitřního vyšetřování armády, píše agentura AFP. Podle serveru The Jerusalem Post reagovaly síly židovského státu se značným zpožděním mimo jiné proto, že v ústředí armády vypukl chaos a někteří velitelé popírali, že by se mohl odehrát takto bezprecedentní útok na jih Izraele.
Naprosté selhání, hodnotí zpráva izraelské armády 7. říjen 2023
Teroristický útok byl veden ve třech vlnách. V první do Izraele proniklo více než tisíc teroristů z jednotek Nuchba (speciální síly ozbrojeného křídla hnutí Hamás), kteří byli kryti těžkou palbou. V druhé vlně to byly další dva tisíce útočníků. Ve třetí vlně se ke stovkám teroristů přidaly i tisíce civilistů z Pásma Gazy, uvádí podle AFP vyšetřující zpráva.
Útok izraelskou armádu překvapil svou velikostí, rozsahem i brutalitou. „Sedmý říjen byl naprostým selháním. Armáda selhala při svém úkolu chránit izraelské civilisty. Toho dne zemřelo příliš mnoho civilistů, kteří se v duchu anebo i nahlas ptali, kde je izraelská armáda,“ cituje AFP nejmenovaného izraelského představitele.
Teprve měsíce po masakru se zjistilo, že izraelská divize pro Gazu, tedy regionální jednotka odpovědná za ochranu jižního Izraele, byla na několik hodin „poražena“. Chaos a zmatek pak katastrofálně zpomalily boj s útočníky, píše server Times of Israel.
Podcenění Hamásu
Izraelská armáda ve zprávě detailně popisuje zpravodajský materiál, který byl často dezinterpretován; a to přílišné spoléhání armády na včasné varování při přípravě obrany; podstav jednotek ve srovnání se silami teroristů; a nepochopení toho, co Hamás během útoku činí.
Izraelská armáda si totiž před 7. říjnem nemyslela, že Hamás v Gaze představuje pro Izrael významnou hrozbu a že chce rozsáhlou válku. Naopak byla přesvědčená, že sítě tunelů byly výrazně poničeny a že jakákoli hrozba by byla zmařena izraelským hraničním plotem, uvádí Times of Israel.
Z přezkumu zpráv od zpravodajců vyplynulo, že ředitelství vojenského zpravodajství obdrželo informace a plány nastiňující záměr Hamásu zahájit masivní útok v průběhu několika let, plány však odmítlo jako nerealistické a neproveditelné.
Armáda nyní zjistila, že Hamás se rozhodl útok uskutečnit už v dubnu 2022. V září 2022 byla teroristická skupina připravena na 85 procent a v květnu 2023 se rozhodla zahájit masakr právě 7. října. Teroristé z Hamásu a dalších palestinských skupin tehdy zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 251 jich unesli do Pásma Gazy jako rukojmí.
V předvečer útoku armáda zaznamenala pět příznaků neobvyklých aktivit ozbrojenců v Pásmu Gazy, ale nevyhodnotila je jako signály bezprostřední hrozby útoku. Byl to podle zprávy omyl, který vycházel z dlouholetého chybného vyhodnocování poznatků týkajících se Hamásu.
Načítání...
Vyšetřování zahrnovalo 77 samostatných šetření toho, co se odehrálo na vojenských základnách a mnoha dalších místech. Cílem vnitřního vyšetřování bylo vyvodit závěry týkající se pouze armády, vyšetřování se tedy nezabývalo jednáním politického vedení země. Tím se vyhnulo střetu s vládními představiteli, kteří trvají na tom, že vyšetřování politické zodpovědnosti musí počkat až na konec války proti Hamásu, poznamenal Times of Israel.
Invaze do Pásma Gazy
Izrael na brutální útok reagoval vpádem do Pásma Gazy. Podle tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem od té doby zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 tisíc lidí. Bilance úřadu přitom nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ale většina. Údaje navíc nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
Izraelské bombardování srovnalo se zemí velkou část hustě zastavěného pobřežního pásu. Boje vyhnaly z domovů většinu obyvatel a válka způsobila rozsáhlou humanitární krizi.
V současné době platí příměří, první fáze ale skončí v sobotu a zatím není jasné, zda bude klid zbraní pokračovat. Egypt, který zprostředkovává rozhovory mezi Izraelem a Hamásem, nicméně ve čtvrtek oznámil začátek jednání o další fázi příměří.
Izrael uvedl, že nemá v úmyslu odejít z pohraniční oblasti mezi Pásmem Gazy a Egyptem, takzvaného Filadelfského koridoru, napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení jednoho izraelského ministra. Podle zdroje AP se Jeruzalém již rozhodl, že oblast neopustí, ačkoliv by se jeho vojáci měli začít z koridoru stahovat v sobotu s koncem první fáze klidu zbraní.
