Vojenské zpravodajství

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Nový ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský chce prohloubit spolupráci s dalšími dvěma českými tajnými službami, s Bezpečnostní informační službou (BIS) a Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Řekl to v rozhovoru s ČTK. Bartovský zároveň upozornil na bezpečnostní hrozby, kterými podle něj jsou ruská invaze na Ukrajinu, válka na Blízkém východě i nestabilita v Africe.

Během dvou dnů přišly zprávy o dvou útocích ve dvou hlavních městech, při kterých zemřeli dva klíčoví protivníci Izraele. V Bejrútu jeden z lídrů Hizballáhu Fuád Šukr, v Teheránu politický šéf Hamásu Ismaíl Haníja. K úderu na něj se zatím nikdo nepřihlásil, ale Hamás ho přičítá Izraeli, s nímž od loňského října válčí v Pásmu Gazy. Bývalý zpravodajský důstojník a nynější ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj v Interview ČT24 sdělil, že Haníja byl pro Izrael významný cíl. Charakter operace podle něj naznačuje, že přípravy trvaly delší dobu.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Zvolení členové Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb se v úterý ujali funkce. Dohlížet budou na Bezpečnostní informační službu, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace. Kontrolní orgán zřídil zákon už v roce 2018, obsadit se ho ale povedlo až nyní, po šesti letech.

Nejvýznamnějším úkolem ministerstva obrany a armády je modernizace a zajištění stabilního financování, řekla na slavnostním nástupu při příležitosti oslav Dne ozbrojených sil na pražském Vítkově ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je přesvědčena o tom, že v obou oblastech se dělá maximum možného. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je česká armáda moderní, sebevědomá a připravena beze zbytku plnit úkoly, které dostane.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě po roce na návrh vlády povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Brigádním generálem se stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Při příležitosti Dne vítězství hlava státu povýšila dalších jedenáct vojáků, policistů či hasičů.

Některé české instituce byly od loňského roku cílem kyberútoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V prohlášení na svém webu to v pátek uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích. Podle informací ČTK se útoky dotkly státních úřadů a energetiky. Kroky podniká i Německo, podle tamní vlády útoky ohrožují demokracii i svobodnou společnost.

Prezident Petr Pavel jako dosud první hlava státu navštívil Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Rozvědce poděkoval za práci, její činnost označil za klíčovou pro bezpečnost, zahraničně-politické a ekonomické zájmy Česka. Návštěva sídla ÚZSI v pražských Kobylisích navázala na nedávné jednání prezidenta s vedením Bezpečnostní informační služby (BIS).

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) bude Petr Bartovský, vláda ve středu schválila jeho jmenování. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany. Bartovský nahradí Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014 a jemuž v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání. Šéfa VZ jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády a po projednání ve sněmovním výboru, kde kandidáta šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) představila v úterý.

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) by mohl být Petr Bartovský. Kandidáta na sněmovním výboru pro obranu představila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nahradit by měl Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014. Šéfa vojenského zpravodajství jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády, předtím zákon vyžaduje projednání ve sněmovním výboru.

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.

Od 1. ledna bude o žádostech o milost rozhodovat pouze prezidentská kancelář, oznámil odbor komunikace Hradu. Žádosti o milosti doručené do té doby vyřídí ministerstvo spravedlnosti, které mělo agendu dosud na starosti.

Nejvyšší soud obdržel dovolání bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) potrestaného za křivou výpověď v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Nečas dovolání podal už v květnu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který se případem zabýval jako soud prvního stupně. Tento týden dovolání spolu se spisem dorazilo k nejvyšší instanci do Brna, vyplývá z databáze InfoSoud.

Agenda týkající se udělování milostí přejde z ministerstva spravedlnosti zpět na kancelář prezidenta. Se šéfem resortu Pavlem Blažkem (ODS) se na tom dohodl prezident Petr Pavel. Hlava státu to řekla v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Agendu spojenou s vyhodnocováním žádostí o milost převedl na ministerstvo Pavlův předchůdce ve funkci Miloš Zeman.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Deset let po zásahu policie na Úřadu vlády padl trest pro tehdejšího premiéra Petra Nečase za nabízení trafik poslancům. Kromě podmínky 2,5 roku má zaplatit milion korun. Podmínkou a pokutou soud potrestal i Nečasovu manželku Janu Nečasovou, tehdy Nagyovou. Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že na tehdejším brífinku policie zazněla vážná obvinění, která způsobila chaos ve společnosti. Šéf hnutí Přísaha a tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta to ale odmítl a akci policie, o které se hovoří jako o přehnané, hájil.

Podmíněné a peněžité tresty udělil soud bývalému premiérovi Petru Nečasovi (ODS), jeho manželce Janě Nečasové a někdejšímu náměstkovi ministra zemědělství Romanu Bočkovi. Všechny uznal vinnými v kauze takzvaných poslaneckých trafik. Nečas i advokáti dalších obžalovaných v závěrečných řečech apelovali na soud, aby je zprostil obžaloby, tvrdili, že jsou nevinní. Verdikt – zatím nepravomocný – ale odpovídá spíše tomu, co navrhl státní zástupce Rostislav Bajger.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) měla podezření na korupci v armádě. Kvůli tomu převzala personální agendu. Dohlížela třeba na výjezdy plukovníků na zahraniční kurzy nebo spolurozhodovala o jejich povyšování. Nyní už vyšetřování skončilo, pravomoci znovu přenechala náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi. Ministryně to řekla v rozhovoru pro Radiožurnál.

Bývalý předseda vlády Petr Nečas (ODS) dvakrát křivě svědčil u soudu ve prospěch své manželky Jany (dříve Nagyové). Shodl se na tom odvolací soudní senát, který Nečasovi potvrdil roční podmíněný trest a peněžitý trest ve výši sto tisíc korun. Nečas se tak stal prvním pravomocně odsouzeným někdejším premiérem České republiky v trestní kauze. Lživě vypovídal v případu zneužití Vojenského zpravodajství, který v roce 2013 přispěl k pádu jeho vlády. Nečas trvá na tom, že hovořil pravdu.

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) poskytuje vládě velmi důležité informace, řekl při páteční návštěvě sídla rozvědky premiér Petr Fiala (ODS). Po schůzce s ředitelem rozvědky Vladimírem Posoldou ocenil, jak se mu podařilo tajnou službu od říjnového nástupu stabilizovat. Kabinet pracuje na zvláštním předpisu, podle kterého by se úřad v budoucnu řídil. Nyní na rozdíl od zbývajících tajných služeb vlastní zákon nemá.

Bývalý premiér Petr Nečas se brání proti podmínce a stotisícovému peněžitému trestu za lživou výpověď ve prospěch manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové). O podaném odvolání Českou televizi informovala mluvčí Eva Švíglerová z Obvodního soudu pro Prahu 1, který na začátku února Nečasovi zatím nepravomocně trest uložil. Křivě měl Nečas vypovídat v kauze Vojenského zpravodajství.

Výrobci zbraní a další vojenské techniky v Česku posilují ochranu. Důvodem je podle nich možnost případné špionáže nebo sabotáží ze strany Ruska. Jeho aktivity v souvislosti s obranným průmyslem a dodávkami na Ukrajinu proto více hlídají i tajné služby.

Za lživou výpověď ve prospěch manželky uložil soud expremiéru Petru Nečasovi (ODS) roční podmínku, má také zaplatit sto tisíc korun. Verdikt není pravomocný. Nečas vinu odmítá. Trvá na tom, že v kauze zneužití Vojenského zpravodajství mluvil pravdu.