Vojenské zpravodajství strana 2 z 4

Prezident Miloš Zeman udělil podle informací České televize milost v případu zneužití Vojenského zpravodajství. Prominul zkušební dobu podmíněně odsouzené Janě Nečasové – bývalé šéfce kabinetu expremiéra Petra Nečase a jeho nynější manželce. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zmírnění trestu Hrad zdůvodnil uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem omilostněné. Na trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.

Po schůzce zástupců vlády s ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem ocenil premiér Petr Fiala (ODS) dobře fungující práci českých zpravodajců. „Vojenské zpravodajství je nezastupitelné a jeho důležitost v tomto období stoupá,“ řekl. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je zásadní historicky největší rozpočet pro oddělení Vojenského zpravodajství, který by měl pomoct k tomu, aby i v oblasti kybernetické obrany „drželo kurz se světem“.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Petr Pavel. V minulosti působil jako armádní činitel, má za sebou nasazení v mírové misi v Jugoslávii, působil v čele českého generálního štábu i na nejvyšší vojenské pozici NATO. O jeho kandidatuře se spekulovalo už po odchodu do zálohy, oficiálně ji potvrdil v září. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo 81 tisíc lidí.

Bývalý premiér Petr Nečas za ODS se před soudem brání obžalobě, podle které křivě svědčil v kauze Vojenského zpravodajství. V ní byla mezi obžalovanými jeho nynější manželka. Nečas na úvod popřel, že by křivě vypovídal v její prospěch, na svých někdejších tvrzeních trvá. Řekl, že se cítí nevinný.

Ústavní soud zamítl stížnosti v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Jana Nečasová a tři bývalí zpravodajci dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti. Mimořádný opravný prostředek využila bývalá šéfka kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho nynější manželka Jana Nečasová, stejně jako někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek. Soud se stížnostmi zabýval ve spojeném řízení, nakonec nevyhověl žádné z nich. Zpravodajci podle nálezu jednali v rozporu se zákonem, když přijali neformální pokyn od neoprávněné osoby. Soud také poukázal na to, že chybí náležité kontrolní mechanismy činnosti Vojenského zpravodajství.

Pražský městský soud se v pondělí začal zabývat případem Zdeňka Blahuta, bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), který čelí obžalobě z podvodu a zneužití pravomoci. Státní zástupce Marek Bodlák tvrdí, že pro sebe získal 190 milionů korun. Blahut prý využil důvěry ředitele rozvědky a informací, kterými jako náměstek disponoval. Hlavní líčení bude kvůli projednávání utajovaných informací za zavřenými dveřmi.

Příliš často s médii Vadym Skibickyj nemluví, hraje ale naprosto zásadní roli v tom, jak úspěšná je ukrajinská armáda. Jeden z velitelů ukrajinského vojenského zpravodajství neboli vojenské tajné služby a zástupce šéfa rozvědky v rozhovoru pro ČT s Michalem Kubalem rozebíral, co stojí za úspěchy ukrajinské armády a jakou roli v nich hraje právě rozvědka.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Rusko je čistě kriminální stát, který ohrožuje Česko – to je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na pondělní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to ve sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což Moskvě pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.

Nový šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek měl podle serveru Seznam Zprávy minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s podnikatelem Michalem Redlem, který je stíhán v korupční kauze Dozimetr. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) serveru řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. Na Twitteru později doplnil, že si za jmenováním Mlejnka stojí. Nového šéfa ÚZSI považuje za profesionála s úctyhodným kariérním profilem.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě u příležitosti Dne vítězství jmenoval 19 generálů z řad armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a tajných služeb. Podle očekávání opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. Vláda s návrhem neuspěla už posedmé.

Vojenský speciál přepravil do České republiky ostatky brigádního generála Františka Moravce, bývalého velitele československé rozvědky a iniciátora útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Urna byla za doprovodu čestné stráže dopravena na čáslavský hřbitov a uložena v kolumbáriu. Ukládání ostatků se účastnili politici, armáda i veřejnost, provázely ho salvy čestné stráže a modlitba.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve Washingtonu oficiálně potvrdila záměr České republiky uzavřít se Spojenými státy obrannou dohodu DCA (Defense Cooperation Agreement). Svému protějšku Lloydu Austinovi to řekla na začátku jejich čtvrtečního jednání v Pentagonu. Chce s ním jednat také o otázce nákupu dalších vojenských vrtulníků Bell, stíhacích letadel a o budoucnosti těžké brigády české armády.

Vláda chystá pravidla pro důslednější boj s dezinformacemi a hledá způsob, jak účinně trestat jejich autory. České tajné služby totiž upozorňují, že Rusko vede válku také v kyberprostoru. Dezinformátoři často využívají i sociálních sítí. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se v Česku zaměřují mimo jiné na šíření lží o uprchlících, podle datového analytika ze Semantic Visions Františka Vrabela se země nachází na vrcholu dezinformační války.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá směrnice, které zabrání firmám oligarchů čerpat peníze z veřejných zakázek. Úřady zároveň hledají způsob, jak postihnout projekty lidí napojených na Putinův režim, třebaže se skrývají za anonymními společnostmi. Jde například o více než miliardovou investici ruských podnikatelů do stavby golfového areálu u Prahy.

Konferenci nazvanou Aktuální bezpečnostní hrozby uspořádaly v pondělí odpoledne sněmovní výbory hospodářský a pro bezpečnost. První projev pronesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), mezi hosty jsou i ředitelé tajných služeb či policie a hasičů.

Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání bývalého náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Rostislava Pilce, který vedl spor o odškodnění s Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ). Domáhal se náhrady 329 058 korun. O peníze prý přišel kvůli tomu, že mu úřad nezákonně odebral bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, a tak musel opustit funkci na Hradě.

Státní zastupitelství znovu obžalovalo tři muže, kteří byli společně s generálem Vladimírem Halenkou obviněni z nezákonných obchodů s vojenským materiálem. Halenkovo stíhání je zastaveno, protože se podle státního zástupce Pavla Prygla nepodařilo prokázat, že dané skutky spáchal právě tento bývalý příslušník armády. Přispělo k tomu podle něj i to, že někteří svědci změnili před soudem svou původní výpověď.

Za týden začínají zimní olympijské hry v Pekingu. Do Číny již míří sportovci z celého světa, kteří se však musí připravit na přísná protiepidemická opatření. Žít budou například v oddělených sociálních skupinách. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost navíc upozornil českou výpravu, aby bedlivě chránila svá elektronická data.

Čínské tajné služby se v Česku loni nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Nejrizikovější jsou jejich aktivity v akademické sféře. Ve své výroční zprávě za rok 2020 to v úterý uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). V souvislosti s rozšířením Dukovan zaznamenala snahu získávat interní informace ze státní správy. V řadě případů kontrarozvědka zmiňuje vliv pandemie covidu-19, která propojila odpůrce vládních opatření s dezinformační scénou, ale také znesnadnila činnost tajných služeb či globální logistiku teroristických organizací.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Situace ve světě se v loňském roce stala ještě více nestabilní a nepředvídatelnou než dosud. Dopady koronavirové pandemie odhalily vysokou míru zranitelnosti moderní globalizované civilizace a ukázaly také rozdílnou úroveň připravenosti jednotlivých států na velké krize. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla armádní tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ). Upozorňuje v ní také na nebezpečí spojené s dezinformacemi a takzvanými fake news.

Nejvyšší soud zamítl dovolání Jany Nečasové a dalších tří odsouzených v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Podmíněné tresty, které vyřkl pražský městský soud, tedy platí. Nejvyšší soud oznámil, že o dovolání rozhodl již v květnu, tehdy ale ještě neoznámil, k jakému závěru dospěl.

Už tři a půl roku má fungovat nezávislá kontrola tajných služeb s právem nahlížet i do živých kauz. Vládě se ale nedařilo najít potřebných deset kandidátů. Po změně zákona jich bude ovšem od července stačit pět a premiér hodlá ještě tenhle měsíc poslat jména ke schválení do sněmovny.