Vojenské zpravodajství strana 2 z 4

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Deset let po zásahu policie na Úřadu vlády padl trest pro tehdejšího premiéra Petra Nečase za nabízení trafik poslancům. Kromě podmínky 2,5 roku má zaplatit milion korun. Podmínkou a pokutou soud potrestal i Nečasovu manželku Janu Nečasovou, tehdy Nagyovou. Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že na tehdejším brífinku policie zazněla vážná obvinění, která způsobila chaos ve společnosti. Šéf hnutí Přísaha a tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta to ale odmítl a akci policie, o které se hovoří jako o přehnané, hájil.

Podmíněné a peněžité tresty udělil soud bývalému premiérovi Petru Nečasovi (ODS), jeho manželce Janě Nečasové a někdejšímu náměstkovi ministra zemědělství Romanu Bočkovi. Všechny uznal vinnými v kauze takzvaných poslaneckých trafik. Nečas i advokáti dalších obžalovaných v závěrečných řečech apelovali na soud, aby je zprostil obžaloby, tvrdili, že jsou nevinní. Verdikt – zatím nepravomocný – ale odpovídá spíše tomu, co navrhl státní zástupce Rostislav Bajger.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) měla podezření na korupci v armádě. Kvůli tomu převzala personální agendu. Dohlížela třeba na výjezdy plukovníků na zahraniční kurzy nebo spolurozhodovala o jejich povyšování. Nyní už vyšetřování skončilo, pravomoci znovu přenechala náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi. Ministryně to řekla v rozhovoru pro Radiožurnál.

Bývalý předseda vlády Petr Nečas (ODS) dvakrát křivě svědčil u soudu ve prospěch své manželky Jany (dříve Nagyové). Shodl se na tom odvolací soudní senát, který Nečasovi potvrdil roční podmíněný trest a peněžitý trest ve výši sto tisíc korun. Nečas se tak stal prvním pravomocně odsouzeným někdejším premiérem České republiky v trestní kauze. Lživě vypovídal v případu zneužití Vojenského zpravodajství, který v roce 2013 přispěl k pádu jeho vlády. Nečas trvá na tom, že hovořil pravdu.

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) poskytuje vládě velmi důležité informace, řekl při páteční návštěvě sídla rozvědky premiér Petr Fiala (ODS). Po schůzce s ředitelem rozvědky Vladimírem Posoldou ocenil, jak se mu podařilo tajnou službu od říjnového nástupu stabilizovat. Kabinet pracuje na zvláštním předpisu, podle kterého by se úřad v budoucnu řídil. Nyní na rozdíl od zbývajících tajných služeb vlastní zákon nemá.

Bývalý premiér Petr Nečas se brání proti podmínce a stotisícovému peněžitému trestu za lživou výpověď ve prospěch manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové). O podaném odvolání Českou televizi informovala mluvčí Eva Švíglerová z Obvodního soudu pro Prahu 1, který na začátku února Nečasovi zatím nepravomocně trest uložil. Křivě měl Nečas vypovídat v kauze Vojenského zpravodajství.

Výrobci zbraní a další vojenské techniky v Česku posilují ochranu. Důvodem je podle nich možnost případné špionáže nebo sabotáží ze strany Ruska. Jeho aktivity v souvislosti s obranným průmyslem a dodávkami na Ukrajinu proto více hlídají i tajné služby.

Za lživou výpověď ve prospěch manželky uložil soud expremiéru Petru Nečasovi (ODS) roční podmínku, má také zaplatit sto tisíc korun. Verdikt není pravomocný. Nečas vinu odmítá. Trvá na tom, že v kauze zneužití Vojenského zpravodajství mluvil pravdu.

Prezident Miloš Zeman udělil podle informací České televize milost v případu zneužití Vojenského zpravodajství. Prominul zkušební dobu podmíněně odsouzené Janě Nečasové – bývalé šéfce kabinetu expremiéra Petra Nečase a jeho nynější manželce. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zmírnění trestu Hrad zdůvodnil uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem omilostněné. Na trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.

Po schůzce zástupců vlády s ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem ocenil premiér Petr Fiala (ODS) dobře fungující práci českých zpravodajců. „Vojenské zpravodajství je nezastupitelné a jeho důležitost v tomto období stoupá,“ řekl. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je zásadní historicky největší rozpočet pro oddělení Vojenského zpravodajství, který by měl pomoct k tomu, aby i v oblasti kybernetické obrany „drželo kurz se světem“.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Petr Pavel. V minulosti působil jako armádní činitel, má za sebou nasazení v mírové misi v Jugoslávii, působil v čele českého generálního štábu i na nejvyšší vojenské pozici NATO. O jeho kandidatuře se spekulovalo už po odchodu do zálohy, oficiálně ji potvrdil v září. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo 81 tisíc lidí.

Bývalý premiér Petr Nečas za ODS se před soudem brání obžalobě, podle které křivě svědčil v kauze Vojenského zpravodajství. V ní byla mezi obžalovanými jeho nynější manželka. Nečas na úvod popřel, že by křivě vypovídal v její prospěch, na svých někdejších tvrzeních trvá. Řekl, že se cítí nevinný.

Ústavní soud zamítl stížnosti v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Jana Nečasová a tři bývalí zpravodajci dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti. Mimořádný opravný prostředek využila bývalá šéfka kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho nynější manželka Jana Nečasová, stejně jako někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek. Soud se stížnostmi zabýval ve spojeném řízení, nakonec nevyhověl žádné z nich. Zpravodajci podle nálezu jednali v rozporu se zákonem, když přijali neformální pokyn od neoprávněné osoby. Soud také poukázal na to, že chybí náležité kontrolní mechanismy činnosti Vojenského zpravodajství.

Pražský městský soud se v pondělí začal zabývat případem Zdeňka Blahuta, bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), který čelí obžalobě z podvodu a zneužití pravomoci. Státní zástupce Marek Bodlák tvrdí, že pro sebe získal 190 milionů korun. Blahut prý využil důvěry ředitele rozvědky a informací, kterými jako náměstek disponoval. Hlavní líčení bude kvůli projednávání utajovaných informací za zavřenými dveřmi.

Příliš často s médii Vadym Skibickyj nemluví, hraje ale naprosto zásadní roli v tom, jak úspěšná je ukrajinská armáda. Jeden z velitelů ukrajinského vojenského zpravodajství neboli vojenské tajné služby a zástupce šéfa rozvědky v rozhovoru pro ČT s Michalem Kubalem rozebíral, co stojí za úspěchy ukrajinské armády a jakou roli v nich hraje právě rozvědka.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Rusko je čistě kriminální stát, který ohrožuje Česko – to je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na pondělní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to ve sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což Moskvě pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.

Nový šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek měl podle serveru Seznam Zprávy minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s podnikatelem Michalem Redlem, který je stíhán v korupční kauze Dozimetr. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) serveru řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. Na Twitteru později doplnil, že si za jmenováním Mlejnka stojí. Nového šéfa ÚZSI považuje za profesionála s úctyhodným kariérním profilem.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě u příležitosti Dne vítězství jmenoval 19 generálů z řad armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a tajných služeb. Podle očekávání opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. Vláda s návrhem neuspěla už posedmé.

Vojenský speciál přepravil do České republiky ostatky brigádního generála Františka Moravce, bývalého velitele československé rozvědky a iniciátora útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Urna byla za doprovodu čestné stráže dopravena na čáslavský hřbitov a uložena v kolumbáriu. Ukládání ostatků se účastnili politici, armáda i veřejnost, provázely ho salvy čestné stráže a modlitba.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve Washingtonu oficiálně potvrdila záměr České republiky uzavřít se Spojenými státy obrannou dohodu DCA (Defense Cooperation Agreement). Svému protějšku Lloydu Austinovi to řekla na začátku jejich čtvrtečního jednání v Pentagonu. Chce s ním jednat také o otázce nákupu dalších vojenských vrtulníků Bell, stíhacích letadel a o budoucnosti těžké brigády české armády.

Vláda chystá pravidla pro důslednější boj s dezinformacemi a hledá způsob, jak účinně trestat jejich autory. České tajné služby totiž upozorňují, že Rusko vede válku také v kyberprostoru. Dezinformátoři často využívají i sociálních sítí. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se v Česku zaměřují mimo jiné na šíření lží o uprchlících, podle datového analytika ze Semantic Visions Františka Vrabela se země nachází na vrcholu dezinformační války.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá směrnice, které zabrání firmám oligarchů čerpat peníze z veřejných zakázek. Úřady zároveň hledají způsob, jak postihnout projekty lidí napojených na Putinův režim, třebaže se skrývají za anonymními společnostmi. Jde například o více než miliardovou investici ruských podnikatelů do stavby golfového areálu u Prahy.