Zeman udělil milost Nečasové v kauze zneužití Vojenského zpravodajství

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman udělil podle informací České televize milost v případu zneužití Vojenského zpravodajství. Prominul zkušební dobu podmíněně odsouzené Janě Nečasové – bývalé šéfce kabinetu expremiéra Petra Nečase a jeho nynější manželce. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zmírnění trestu Hrad zdůvodnil uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem omilostněné. Na trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.

Podle pravomocného verdiktu Nečasová nezákonně úkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu vlády.

„Ministerstvo spravedlnosti obdrželo z kanceláře prezidenta republiky rozhodnutí prezidenta republiky o prominutí zbytku zkušební doby Janě Nečasové,“ uvedlo ministerstvo na Twitteru. Ministerstvo nebylo adresátem návrhu o prominutí a nevedlo o něm žádné řízení.

Hlava státu prominula Nečasové část trestu, který jí byl uložen za dva přečiny zneužití pravomoci úřední osoby. „Pan prezident přihlédl k tomu, že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let, a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem,“ uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Dodal, že na současně uložený trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.

V kauze zneužití Vojenského zpravodajství byli kromě Nečasové odsouzeni také někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek. Zpravodajci dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Verdikt nad nimi potvrdil i Nejvyšší soud a neuspěli ani se stížností u Ústavního soudu.

„Překvapilo mě, že byla omilostněna pouze Jana Nečasová, nikoliv ti zbývající,“ uvedl pro ČT redaktor Respektu Jaroslav Spurný. Odůvodnění, že uplynulo již deset let od spáchání činu považuje za slabé.

„Toto zdůvodnění by mělo logiku, kdyby to byla výjimečná záležitost. Samozřejmě deset let od spáchání trestného činu je docela dlouhá doba, ale za to, že to trvalo tak dlouho, zdaleka nemohly jen soudy. Byla spousta odvolávání, dovolávání, soudilo se to znovu a tak dále a připadá mi to odůvodnění slabé, jako že hledali něco, čím to zdůvodnit, a našli těch deset let,“ podotkl Spurný s tím, že Nečasové navíc do konce její pětileté podmínky příliš času nezbývalo. „Nerozumím tomu a je to pro mě záhadou,“ dodal. 

Nahrávám video

Figuruje v dalších kauzách

Expremiér Nečas v současnosti čelí obžalobě, že v případu zneužití zpravodajské služby dvakrát křivě vypovídal ve prospěch své ženy. Nečas obvinění odmítá. Kauzu Vojenského zpravodajství označil za politickou, jejím účelem podle něj bylo svrhnout vládu.

Nečasová figuruje i v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby ji justice pravomocně osvobodila. Nečasová se u soudu zodpovídala také z nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů, toto stíhání soud loni v říjnu zastavil, protože je již promlčené.

Obvodní soud pro Prahu 1 se v současnosti zabývá kauzou takzvaných trafik pro poslance ODS, ve které čelí obžalobě z podplácení Nečasová, její manžel Petr a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček. V polovině roku 2020 je soud zprostil obžaloby, odvolací senát však jeho verdikt předloni v září zrušil. Načasová i její manžel vinu odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 20 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled