Nejvyšší soud České republiky

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu. Šlo o pozemky na jihovýchodním okraji Prahy v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves. Rod s žalobou neuspěl, na jeho majetek se vztahovaly poválečné dekrety. Právní zástupce Lichtenštejnů se nechtěl k rozhodnutí Ústavního soudu zatím vyjadřovat.

Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého poslance Lubomíra Volného v kauze výroků o léku ivermektin. Dvouletý podmíněný trest za šíření poplašné zprávy tak platí. ČT to potvrdila Iva Kaňáková z Obvodního soudu pro Prahu 7, který v případu rozhodoval jako první instance. Volný tvrdil, že kvůli diskriminační kampani proti ivermektinu mohou zemřít lidé.

Obyvatelé části Chodova na Sokolovsku, včetně školky, sociálního zařízení a stovek domácností, byli zhruba den bez tepla. Bývalý provozovatel teplofikace, společnost Marservis, odmítl v rozporu s rozhodnutím soudu předat městu majetek, a naopak při pokusu města dostat se do jednoho z výměníků odpojil dodávku tepla, zřejmě na dálku. Starosta města Patrik Pizinger (Místní) označil situaci za bezprecedentní vydírání. Dodávky byly obnoveny ve čtvrtek odpoledne poté, co se městu podařilo dálkové ovládání zařízení obejít, řekl starosta.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v případu bývalé ředitelky pražského pozemkového úřadu Evy Benešové. Ženu za zneužití pravomoci úřední osoby v kauze restitucí takzvaného Bečvářova statku soud v září pravomocně potrestal tříletou podmínkou. Střížovi vadí právě výše trestu, který je pod dolní hranicí trestní sazby. ČT to řekl mluvčí zastupitelství Petr Malý. Věcí se nyní bude zabývat Nejvyšší soud, kterému Stříž navrhuje, aby případ už nevracel soudům nižší instance, ale rozhodl sám. Nejvyšší státní zástupce podal v neprospěch Benešové dovolání už počtvrté.

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo odškodnění 74 tisíc korun muži, který na začátku koronavirové pandemie ukradl z obchodu přes čtyřicet kondomů. Kvůli nouzovému stavu dostal dva roky vězení, podle Nejvyššího soudu byl ale trest nepřiměřeně přísný. Justice později snížila verdikt na osm měsíců, recidivista tak strávil za mřížemi o rok navíc. Vyplývá to z rozhodnutí ministerstva, které Česká televize získala.

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš se brání proti rozsudku, který mu nařídil omluvit se investigativní novinářce Pavle Holcové za zveřejnění nepravdivého příspěvku na sociální síti. Podal dovolání k Nejvyššímu soudu. České televizi to sdělil Dominik Duchoň z Okresního soudu pro Prahu-západ, který se sporem o neoprávněný zásah do osobnostních práv zabýval v první instanci. Bývalý premiér zveřejnil omluvu šéfredaktorce webu Investigace.cz na svém facebooku letos v srpnu.

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Předseda ANO Andrej Babiš se v pátek na sněmovním plénu omluvil Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výrok, že jako náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Omluvu Babišovi nařídil Nejvyšší soud, a to písemnou i ústní formou při jednání Poslanecké sněmovny. Podle Kalouska Babiš promarnil pět let, kdy mohl stejná slova říct z vlastního rozhodnutí. Kalousek uvedl, že v takovém případě by mohl omluvu s radostí přijmout, takto jen bere na vědomí, že Babiš splnil soudem uloženou povinnost.

Soudcovská unie vyjádřila v souvislosti s hodnocením kandidatury Pavla Simona na post ústavního soudce znepokojení nad politickým zpochybňováním konkrétních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle ní to podkopává důvěru v principy právního státu. Stavovské sdružení to uvedlo v prohlášení, které zveřejnilo ve středu.

Tomáš Čermák, na kterého je vydaný mezinárodní zatykač, podal k Nejvyššímu soudu dovolání kvůli trestu, který mu byl vyměřen za výzvy k útoku na politiky. ČT to potvrdila mluvčí plzeňského krajského soudu Jana Rubášová. Čermák si má podle pravomocného verdiktu soudu odpykat 5,5 roku vězení za to, že v době koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí vůči politikům.

Senát se připravuje na rozhodování o dalším kandidátovi na ústavního soudce. Prezident Petr Pavel nominoval Pavla Simona, soudce a předsedu senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Pavel trvá na tom, že Simon splňuje odborná i morální kritéria. Zhruba čtvrtina senátorů ale vůči němu vyjádřila výhrady.

Společnost Imex Group s konečnou platností nevysoudila odškodnění za výroky bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) po explozích muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Dovolání odmítl Nejvyšší soud, řekla Marcela Pröllerová, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2, který se sporem zabýval jako první instance. Nejvyšší soud rozhodoval neveřejně, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil. Firma žádala kvůli Babišovým výrokům patnáct milionů korun od státu. Právník firmy Radek Ondruš řekl, že ve sporu budou pokračovat.

Policie pátrá po Tomáši Čermákovi, který je prvním člověkem v Česku pravomocně odsouzeným do vězení za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu. V policejní databázi hledaných není uveden důvod pátrání. Mluvčí plzeňské policie Iva Vršecká řekla serverům Novinky.cz a iDNES.cz, že Čermák nenastoupil do výkonu trestu. Pátrání po Čermákovi bylo vyhlášeno v úterý. Podle údajů v policejní databázi není ozbrojený ani nebezpečný.

Robert Fremr měl u právnické veřejnosti kvalitní renomé díky dřívějšímu působení v mezinárodních justičních institucích, uvedl o místopředsedovi pražského Vrchního soudu emeritní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. O tom, že Fremr soudil před rokem 1989 osoby, které se rozhodly z komunistického Československa odejít, prý nevěděl. O budoucnosti Ústavního soudu i o dalších nominacích hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce, je cenná, ale přichází pozdě, uvedl předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa. V 90. letech se měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy také zmínil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců.

Policie znovu zahájila trestní stíhání v souvislosti s vydáním knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou a dalších více než dvaceti titulů. Obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině a popírání genocidy čelí čtyři lidé a tři firmy. České televizi to sdělila Tereza Paseková z brněnského městského státního zastupitelství. V případu padlo obvinění poprvé před dvěma lety, na základě stížností ale bylo zrušeno. Kniha popírající holocaust vyšla v Česku v roce 2016 v nakladatelství Guidemedia. Právní zástupce společnosti se k případu odmítl vyjádřit.

Prezident Petr Pavel v pondělí při své první návštěvě Ústavního soudu (ÚS) v Brně ocenil dvacetiletou práci končícího předsedy Pavla Rychetského. Soud je díky němu institucí s vysokým kreditem, řekl Pavel novinářům. Prezident věří, že designovaný předseda Josef Baxa na Rychetského dobře naváže. Pavel také navštívil v Brně Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.

Proti porušení zákona v úvěrové smlouvě je možné se ohradit i po letech. Toto právo totiž nepodléhá promlčení. Tak zní závěr Nejvyššího soudu (NS), který řešil případ muže, jenž si půjčil v roce 2015 peníze u firmy Provident Financial. Původní úvěr společnosti přeplatil téměř o stejně velkou částku. Kvůli nesprávně uvedené roční procentní sazbě nákladů úvěru (RPSN) může ale nyní získat zpět téměř 60 tisíc korun za poplatky za úvěr a úroky z prodlení.

Bývalý šéf Lesní správy Lány Miloš Balák, který byl odsouzen za porušení povinností při správě majetku, nesouhlasí s výpovědí z nájmu ve vile patřící Hradu. K soudu proto podal žalobu na neplatnost výpovědi, uvedl Deník N. Žalovanou stranou je správa lánské obory, kterou roky vedl. Web Seznam Zprávy počátkem dubna uvedl, že Balák platí za vilu s 21 místnostmi 6300 korun měsíčně. Prodloužení nájmu až do roku 2025 Balákovi podle serveru podepsala jeho podřízená týden před jeho odchodem z funkce.

Případ prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko míří znovu před soud. Státní zástupce potřetí podal obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu. Potvrdila to Kateřina Kaspar Studecká, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5, který kauzu dvakrát vrátil k došetření. Podle Nejvyššího soudu při tom ale porušil zákon, protože neuvedl, jaké důkazy mají žalobce a policie doplnit.

Případ zříceného mostu ve Vilémově bude řešit Nejvyšší soud. Dovolal se k němu jeden z odsouzených stavbyvedoucích Roman Bednařík. České televizi to řekla předsedkyně senátu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě Hana Doubková. Most se zřítil v roce 2014, pod ním zahynuli čtyři lidé a další dva se zranili. Soudy potrestaly šest lidí včetně Bednaříka podmíněnými tresty.

Vrchní soud v Praze ve středu potvrdil tresty v kauze podvodů s dotacemi na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zpřísnil trest pro jednoho odsouzeného na nepodmíněný trest v délce pěti let. Zbylým čtyřem odsouzeným soud potvrdil tresty od 9,5 do 12 let vězení. Rozsudek soudu je pravomocný. Podle obžaloby způsobili státu škodu téměř 600 milionů korun.

Starožitník Josef Salmon připravil Univerzitu Karlovu o dvacet milionů korun. Jeho vinu a trest potvrdil odvolací pražský městský soud. České televizi informaci sdělila mluvčí Eva Švíglerová z Obvodního soudu pro Prahu 1, který o případu rozhodoval v první instanci. Zakládací listiny zmizely z archivu před více než sto lety. Starožitník je získal v roce 2018 a prodal univerzitě za dvacet milionů korun. Rozhodnutí je pravomocné, Salmon se proti němu ale dál brání. V případu teď bude ale rozhodovat Nejvyšší soud.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ivanou Odarčenkovou, která jako úřednice spolurozhodovala o vydání osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky pak mohli na základě rozhodnutí uplatnit restituční nároky. Pražské soudy po opakovaných zásazích Nejvyššího soudu uložily úřednici jeden den vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Závěr, že jednání úřednice naplnilo skutkovou podstatu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, je však podle ÚS v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními soudů. Soud se také postavil proti trestní perzekuci úředníků jen za jiný právní názor.