Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v případu bývalé ředitelky pražského pozemkového úřadu Evy Benešové. Ženu za zneužití pravomoci úřední osoby v kauze restitucí takzvaného Bečvářova statku soud v září pravomocně potrestal tříletou podmínkou. Střížovi vadí právě výše trestu, který je pod dolní hranicí trestní sazby. ČT to řekl mluvčí zastupitelství Petr Malý. Věcí se nyní bude zabývat Nejvyšší soud, kterému Stříž navrhuje, aby případ už nevracel soudům nižší instance, ale rozhodl sám. Nejvyšší státní zástupce podal v neprospěch Benešové dovolání už počtvrté.
Nejvyšší státní zástupce podal dovolání v případu Benešové z kauzy Bečvářova statku, vadí mu nízký trest
„Mohu potvrdit, že v dané věci podal nejvyšší státní zástupce dne 13. 11. 2023 dovolání. V tomto trestním řízení je to v pořadí již čtvrté dovolání v neprospěch obviněné,“ sdělil Malý.
Dovolání podle mluvčího směřuje pouze proti části rozhodnutí, které se týká trestu. „Nejvyšší státní zástupce namítá, že Vrchní soud v Praze zatížil své rozhodnutí vadou, když uložil obviněné trest ve výměře pod dolní hranicí trestní sazby stanovené trestním zákoníkem,“ vysvětlil Malý s tím, že pro mimořádné snížení trestu nebyl v případě Benešové důvod.
Podle Malého se senát odvolacího pražského vrchního soudu, který o případu v září rozhodoval, vzpírá autoritě Nejvyššího soudu. Ten v minulosti u Benešové neshledal důvody, proč by neměla dostat trest v zákonné sazbě, která je v tomto případě pět až dvanáct let vězení. „Rozhodnutí (Vrchního soudu v Praze) následující po předchozích kasačních zásazích tak nabývají v podstatě obstrukční charakter. Za těchto okolností nejvyšší státní zástupce navrhuje Nejvyššímu soudu, aby z hlediska procesní hospodárnosti ve věci rozhodl o trestu obviněné sám,“ dodal mluvčí.
Špatný zdravotní stav
Benešová podle obžaloby spolu s dalšími dvěma úředníky způsobila škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Pražský vrchní soud v září podmíněný trest odůvodnil změnou poměrů obžalované. Žena je ve špatném zdravotním stavu a stará se o nemocnou matku. Státní zástupce Jiří Pražák navrhoval pětiletý trest odnětí svobody.
Benešová po soudním jednání uvedla, že se chce obrátit na Evropský soud pro lidská práva. Věří, že byla odsouzena nespravedlivě. „Můj proces je důkazem provázanosti minulého režimu a jeho agentů s dnešními politickými a podnikatelskými špičkami,“ řekla. Již dříve podala také ústavní stížnost, o které zatím soud nerozhodl.
Bývalá ředitelka a další dva úředníci – Jan Horák a Petr Chmelík – podle soudů nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi. Chmelíkovi uložily soudy již v roce 2021 podmíněný trest. Horáka odvolací senát postupně osvobodil, uznal vinným a potrestal také podmíněným trestem a nakonec poslal na pět let do vězení. I v jeho případě zasáhl Nejvyšší soud.