Sledování

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě je mimo jiné opět spojená s obavami ohledně vlivu asijské velmoci v demokratických zemích. Znepokojení nevyvolávají jen obchodní praktiky Pekingu, ale také špionáž či zásahy proti disentu. Takových případů je například ve Spojených státech amerických ze strany Číny rekordní počet – FBI zahajuje nové vyšetřování v souvislosti s touto zemí každých deset hodin. Podle odborníků vysílá Peking svými aktivitami jednoznačnou zprávu, že nikdo není mimo jeho dosah.

Německá policie zadržela v noci na úterý v Drážďanech jednoho ze spolupracovníků Maximiliana Kraha, lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do Evropského parlamentu. Informovala o tom veřejnoprávní televize ARD. Spolkové státní zastupitelství bez upřesnění jména europoslance uvedlo, že zadrženého podezřívá z výzvědné činnosti pro Čínu, které předával informace o chodu europarlamentu a o činnosti čínské opozice. ARD uvedla, že muž identifikovaný jako Jian G. (Ťien G.) byl již z minulosti německým úřadům znám kvůli možné výzvědné činnosti.

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.

Do polské politiky se vrátila kauza nelegálních odposlechů softwarem Pegasus. Způsobila nervozitu v bývalé vládní straně Právo a spravedlnost (PiS). Také část jejích politiků se totiž obává, že v minulosti nelegálním odposlechům čelila, a to ze strany vlastního vedení. Mezi sledovanými mohl podle médií být i tehdejší premiér Mateusz Morawiecki. K věci se v pondělí poprvé sešla speciální poslanecká vyšetřovací komise, která vznikla po nástupu nové vlády v čele s Občanskou koalicí.

Rusko pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, uvedl ve čtvrtek mluvčí Bílého domu poté, co ve středu vyvolala ve Washingtonu rozruch zpráva o neznámé nové hrozbě pro americkou národní bezpečnost. Americká vláda nyní zdůrazňuje, že zjištění tajných služeb nesvědčí o bezprostředním ohrožení. Prezident Joe Biden podle Bílého domu chce o věci jednat s Moskvou.

Polské úřady pro podezření ze špionáže zadržely ruského profesionálního hokejistu, hrajícího v polském prvoligovém klubu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na polskou prokuraturu. Za úkol měl podle ní mimo jiné průzkum kritické infrastruktury v zemi. Moskva Varšavu vyzvala, aby zatčení vysvětlila, napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou.

Prezident Miloš Zeman udělil podle informací České televize milost v případu zneužití Vojenského zpravodajství. Prominul zkušební dobu podmíněně odsouzené Janě Nečasové – bývalé šéfce kabinetu expremiéra Petra Nečase a jeho nynější manželce. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zmírnění trestu Hrad zdůvodnil uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem omilostněné. Na trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.

Bývalý premiér Petr Nečas za ODS se před soudem brání obžalobě, podle které křivě svědčil v kauze Vojenského zpravodajství. V ní byla mezi obžalovanými jeho nynější manželka. Nečas na úvod popřel, že by křivě vypovídal v její prospěch, na svých někdejších tvrzeních trvá. Řekl, že se cítí nevinný.

Americká internetová společnost Google se dohodla, že zaplatí 391,5 milionu dolarů (přes devět miliard korun), aby urovnala obvinění ze strany 40 členských států USA, že používala nezákonné praktiky při sledování polohy uživatelů. Informoval o tom v pondělí úřad generálního prokurátora státu Michigan.

Evropská komise chce zlepšit podmínky pro nezávislou práci novinářů a pro pluralitu médií v zemích Evropské unie. Místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová (ANO) představila návrh nových pravidel, která mají mimo jiné omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Jejich cílem je i to, aby nezávislost zpravodajství na svých stránkách více respektovaly i velké internetové firmy. Zástupci vydavatelů i digitálních platforem se po oznámení konceptu ozvali s kritickými připomínkami.

Evropští poslanci v úterý kritizovali Maďarsko a Polsko za používání sledovacího programu Pegasus proti novinářům, opozičním politikům či občanským aktivistům. Během debaty poukázali na to, že díky těmto programům se úřady mohou dostat k velkému počtu osobních dat. Eurokomisař Didier Reynders uvedl, že Evropská komise nemá přímé kompetence v regulaci používání sledovacích technologií, členské státy ale musí chránit základní práva a svobodu tisku. Europoslanec za polskou vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) Joachim Stanislaw Brudziński kritiku své země odmítl.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a vicepremiér Jaroslaw Kaczyński přiznal nákup vyspělého izraelského špehovacího programu Pegasus. Zároveň popřel, že by ho použil proti svým politickým odpůrcům. Informovala o tom agentura AP, která dříve zveřejnila poznatky, že Pegasus špehoval mobilní telefony právníka vůdce polské opozice, opozičního politika a nepohodlné prokurátorky. Opozice se domáhá vyšetřovací komise, podle Kaczyńského není zapotřebí.

Nejvyšší soud zamítl dovolání Jany Nečasové a dalších tří odsouzených v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Podmíněné tresty, které vyřkl pražský městský soud, tedy platí. Nejvyšší soud oznámil, že o dovolání rozhodl již v květnu, tehdy ale ještě neoznámil, k jakému závěru dospěl.

Evropský parlament (EP) schválil dočasná pravidla, která umožňují internetovým platformám odstraňovat dětskou pornografii z komunikace mezi uživateli. Nařízení, které podpořila velká většina poslanců, nejvýše na tři roky poskytne provozovatelům webů výjimku ze směrnice o ochraně soukromí. Někteří zákonodárci odmítli úpravu podpořit s tím, že využívání automatických filtrů umožní nepřípustné zásahy do soukromé komunikace.

Voliči ve Švýcarsku v neděli v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. Souhlas naopak vyjádřili s protiteroristickým zákonem, který dává policii větší pravomoci pro nakládání s lidmi podezřelými z terorismu, a s covidovým zákonem, který dává vládě více pravomocí pro boj s pandemií, uvedla agentur Reuters.

Francouzská vláda představila nový protiteroristický zákon, kterým reaguje na změny způsobů, jakými atentátníci útočí. Jednají totiž většinou samostatně a své záměry často prozrazují dopředu na sociálních sítích. Policisté se tak v budoucnu u sledovaných osob zaměří mimo jiné i na jejich zdravotní a mentální stav. Předestření nové legislativy přichází pět dní poté, co francouzskou policejní úřednici zavraždil tuniský islamista.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Německá kontrarozvědka prozatím nesmí na celostátní úrovni sledovat kvůli podezření z pravicového extremismu celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Rozhodl o tom správní soud v Kolíně nad Rýnem, jak magazínu Der Spiegel potvrdil mluvčí soudu.

Ruská vláda dokončuje zákon o povinně instalovaném softwaru pro všechna nová chytrá elektronická zařízení. Platit má od dubna 2021 a vzbuzuje kritiku mezi obyvateli i výrobci. Firmy jako Apple nebo Samsung se obávají narušení soukromí uživatelů i toho, že systémy budou moci spravovat jen omezeně.

Krajský soud v Brně ve čtvrtek znovu rozhodl o propuštění z vazby politika Jiřího Švachuly (dříve ANO), který je souzený v případu rozsáhlé korupce na radnici Brno-střed. Bývalý místostarosta a exradní se dostane na svobodu, státní zástupce Radek Mezlík nepodal proti rozhodnutí stížnost, a proto je usnesení soudu pravomocné. Z bohunické věznice vyšel Švachula odpoledne.

Bezpečnostní informační služba (BIS) postupovala v souvislosti se zakázkou na elektronické dálniční známky v souladu se zákonem. V usnesení to ve čtvrtek uvedl sněmovní bezpečnostní výbor, který si na jednání pozval ředitele civilní kontrarozvědky Michala Koudelku a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO).

Moskevská radnice chce zavést technologii na identifikaci obličejů. Argumentuje posílením bezpečnosti, kritici ale záměr považují jen za další krok ke sledování obyvatel. Nelíbí se jim, že sběr biometrických dat bude bez jejich souhlasu. Údajně nezákonný krok napadli u soudu. Moskva si ale námitky nepřipouští, zhruba 90 procent kamer v ulicích je připraveno na sběr údajů.

Bývalý šéf kontrarozvědky slovenské civilní tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth u soudu řekl, že zorganizoval sledování novináře Jána Kuciaka a dalších reportérů. Zadavatelem podle něj byl podnikatel Marian Kočner, který čelí obžalobě z objednání Kuciakovy vraždy. Tóth to jako svědek uvedl při líčení slovenského Specializovaného trestního soudu, před kterým v kauze vraždy Kuciaka, jeho přítelkyně a dalšího podnikatele stojí celkově čtyři obžalovaní.