Čína provozuje nejrozsáhlejší digitální sledovací aparát na světě. Peking tvrdí, že jej využívá ke zvýšení bezpečnosti, podle kritiků ale i k porušování lidských práv. Nová zjištění ukazují, že významnou roli při vzniku systému hrály americké technologické firmy.
Jang Kuo-liang z východočínské provincie Ťiang-su je vězněm ve vlastním domě. Skrývá se před kamerami, které ho sledují na každém kroku. Jeho rodina je v konfliktu s úřady kvůli půdě, žena a dcera jsou ve vězení a čeká je soud. Úředníci mu brání, aby využil práva a jel si stěžovat do Pekingu.
„Neustále mě monitorují a sledují. Kamkoli jdu, jdou za mnou,“ tvrdí stěžovatel. Druhá dcera Jang Cchaj-jing na případ upozorňuje z Japonska, kde žije. Bez pomoci hrozí její sestře a matce deset let vězení za podvracení státu. „Podvodnými, nespravedlivými postupy nás oklamali a pak nám vyvlastnili půdu,“ říká dcera stěžovatelů.
Miliony kamer v ulicích většina Číňanů nevnímá. Pro lidi, o které se zajímají úřady, ale představují neviditelnou klec, která je omezuje v pohybu.
Tamní sledovací aparát těží z hromadného sběru informací. Peking tvrdí, že tak předchází trestným činům. Podle kritiků ale i preventivně zadržuje lidi a vyhrožuje jejich blízkým. K nejzávažnějšímu využití technologií došlo při nuceném „přizpůsobování“ Ujgurů v Sin-ťiangu.
Mezinárodní spolupráce
„Algoritmus využívá informace o všech aktivitách. Kolikrát jste navštívili mešitu, kam jste letěli, jakým vlakem a s kým jste jeli, co jste komentovali na internetu,“ popisuje bývalý technik sledovacího systému v Sin-ťiangu Nureli Abliz, který nyní žije v exilu.
Tisková agentura AP z analýzy firemních a vládních dokumentů poskytnutých neziskovou organizací Asia Society zjistila, že k budování sledovacího systému velkou měrou přispěly firmy z USA. „Americké společnosti měly vedoucí roli, když pomáhaly čínské policii zavádět tyto nástroje do praxe,“ upozornil Darren Byler, profesor ze Simon Fraser University v Kanadě.
Týká se to společností IBM, Dell, Nvidia a dalších. Ačkoli odmítají odpovědnost, výrobky propagovaly jako nástroje k ovládání občanů. Některé citovaly slogany komunistické strany týkající se potlačování protestů a udržování stability. V posledních letech příliv amerických technologií kvůli sankcím zpomalil, ale mnohé už si Čína vyrobí sama.
