Sin-ťiang

Po letech kritiky odchází německá automobilka Volkswagen (VW) ze Sin-ťiangu. Akcionáři prosadili konec všech provozů v autonomní oblasti na severozápadě Číny nechvalně proslulé represemi proti ujgurské menšině. Souhlasit museli i čínští zástupci společného podniku. Podle vedení VW odchod ukončí kontroverze a bude mít minimální finanční dopad. Podezření ze zneužívání otrocké práce v Číně čelí i Apple, Samsung nebo Nike.

Přísná bezpečnostní opatření v Sin-ťiangu na západě Číny provázejí patnácté výročí nepokojů v hlavním městě Urumči. V roce 2009 začaly protestem ujgurských studentů po zabití dvou dělníků na opačné straně Číny. Dnes často Ujgury nasazují na nucenou práci v továrnách včetně těch, které patří zahraničním firmám. Podezření nedávno padlo na německou chemičku BASF a automobilku Volkswagen, informovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Čína se rozloučila s bývalým premiérem Li Kche-čchiangem. Ten do letošního března řídil ekonomiku. Byl považován za stoupence reforem i alternativu k rostoucí moci vůdce Si Ťin-pchinga. Ke konci funkčního období byl odsunut na vedlejší kolej. Okolnosti připomínají rok 1989, kdy úmrtí jiného politika vedlo k masovým protestům a jejich násilnému potlačení.

Čína už před devíti lety zahájila boj proti údajnému ujgurskému separatismu, extremismu a terorismu, řada Ujgurů tak skončila ve věznicích, na nucených pracích, ženy musely podstoupit nucenou sterilizaci. Jednou z nich je i Kalbinur Sidiková, která nyní žije v nizozemském exilu. Své zkušenosti přiblížila ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Cenzoři v Číně cílí na technologie pro sdílení souborů mezi cizími lidmi. Chtějí tím především bránit rychlému šíření informací z nepokojů, jako byly loňské protesty proti covidovým uzávěrám. V zemi funguje jeden z vůbec nejdůkladnějších kontrolních a sledovacích systémů. Přezdívá se mu Velká zeď čínského internetu.

Americký prezident Joe Biden označil čínského vůdce Si Ťin-pchinga za diktátora. Podle agentury Reuters to prohlásil na úterním setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. Ještě v pondělí přitom tvrdil, že vzájemné vztahy jsou na správné cestě. Peking považuje Bidenova slova za provokaci a vážné narušení politické důstojnosti Číny.

Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.

Londýnské Muzeum designu otevřelo výstavu čínského výtvarníka a disidenta Aj Wej-Weje. Po obsáhlejších retrospektivních výstavách v New Yorku či Vídni se londýnská expozice s názvem Making Sense (dávat smysl) zabývá především umělcovými novějšími díly, která lze označit za designová. Už poněkolikáté v nich hraje velkou roli lego.

V japonském pobřežním městě Hamamacu vyplavil oceán na pláž železnou kouli o průměru jeden a půl metru. Úřady uklidnily obyvatele, že se nejedná o výbušné zařízení, účel předmětu ale neznají.

Vlivný čínský diplomat Wang I na úterní návštěvě Moskvy označil čínsko-ruské vztahy za skálopevné. V ruské metropoli jednal s tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, který prohlásil, že Peking je prioritou ruské zahraniční politiky, a zdůraznil, že obě velmoci musí držet při sobě, aby odolaly tlaku Západu. Podle deníku The Wall Street Journal čínský prezident Si Ťin-pching hodlá v příštích měsících navštívit Moskvu.

V mnohamilionové čínské Šanghaji v neděli stovky lidí znovu demonstrovaly proti přísným protikoronavirovým opatřením. S odvoláním na očitého svědka o tom informuje agentura AFP. Protesty v Číně v posledních dnech sílí a v některých městech se přelévají i do požadavku na odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga. Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice BBC uvedla, že čínská policie napadla a na několik hodin zadržela jejího zpravodaje informujícího o protestu v Šanghaji.

V západočínské provincii Sin-ťiang vypukly kvůli přísné protipandemické politice čínské vlády silné protesty. Nepokoje v metropoli Urumči, které jsou tam jinak spíše vzácné, vyvolal požár výškové budovy, při němž v noci na čtvrtek zahynulo nejméně deset lidí.

Čínský internet zaplavují zprávy o tragédiích, které způsobuje koronavirový lockdown v Sin-ťiangu a Tibetu, tedy v uzavřených západních oblastech, kde žijí menšiny čelící represím pekingské vlády. Lidé tam trpí hlady, chybí jim lékařská péče a v karanténních centrech panují otřesné hygienické podmínky.

Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v oblasti Sin-ťiang, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Podle dokumentu se Čína na Ujgurech mohla dopustit zločinů proti lidskosti, napsala agentura Reuters. Peking zprávu odmítl a tvrdí, že text používá lži a dezinformace.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

V Číně znovu znepokojivě přibývá lidí infikovaných koronavirem. Odhalených 2200 případů za den sice v globálním měřítku není mnoho, proti minulému týdnu to ale představuje násobný počet. Města v několika provinciích se už proto uzavřela.

Osmadvacetiletý aktivista a někdejší studentský vůdce Nathan Law v exilu poukazuje na věci, o nichž obyvatelé Hongkongu, odkud emigrovaly tisíce mladých lidí, mluvit nemohou. Stal se nejmladším hongkongským zákonodárcem, bojovníkem za lidská práva i politickým vězněm. Nyní žije v britském exilu a loni publikoval knihu Svoboda: jak ji ztrácíme a bráníme. O víkendu byl hostem pražského veletrhu Svět knihy.

Dlouhý žirafí krk byl celá desetiletí jednou z největších záhad evoluce. Biologové přišli s celou řadou hypotéz, které se v různých aspektech značně lišily, ale vždy se shodovaly na tom, že příčinou protáhlého krku byla snaha dosáhnout na listí, které se nacházelo příliš vysoko na stromech. Jenže studie, která vyšla v červnu v odborném žurnálu Science, tuto ideu zpochybnila.

Čínsky ministr zahraničí Wang I vyrazil na desetidenní tour po deseti ostrovních zemích v Tichém oceánu, s nimiž chce Peking uzavřít rozsáhlé bezpečnostní a hospodářské smlouvy, a posílit tak svůj ekonomický vliv. Oblast má i zásadní strategický význam. Cestu začal na Šalamounových ostrovech a skončit by měl na Fidži.

Cesta do Číny nebyla vyšetřováním životních podmínek menšinových Ujgurů, uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Kritikům svého šestidenního pobytu v zemi obviňované z utlačování muslimských Ujgurů i dalších menšin Bacheletová vzkázala, že jejich námitky bere na vědomí a s vedením komunistické země jednala „otevřeně“.

Na veřejnost se dostaly další důkazy o útlaku Ujgurů v čínském Sin-ťiangu. Jde o spisy a fotografie získané z policejního počítače. Hackeři je předali vědci Adrianu Zenzovi ze Spojených států, který se o ně podělil se světovými médii. Britská veřejnoprávní BBC je zveřejnila ve chvíli, kdy do Číny dorazila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.

Hry v Pekingu skončily ve stínu kritiky za porušování lidských práv. Některé země v čele se Spojenými státy olympiádu politicky bojkotovaly. Apolitičnost Her svými výroky popřela sama Čína, když komentovala události týkající se Tchaj-wanu nebo Sin-ťiangu.