Sto tisíc dílků lega a dveře do vyhnanství. Aj Wej-wej „přemaloval" Monetovy lekníny

Londýnské Muzeum designu otevřelo výstavu čínského výtvarníka a disidenta Aj Wej-Weje. Po obsáhlejších retrospektivních výstavách v New Yorku či Vídni se londýnská expozice s názvem Making Sense (dávat smysl) zabývá především umělcovými novějšími díly, která lze označit za designová. Už poněkolikáté v nich hraje velkou roli lego.

Na výstavě návštěvníci nepřehlédnou slavné Lekníny Claudea Moneta. Příznačné dílo impresionismu je ale ve Wej-wejově pojetí složeno z 650 tisíc dílků lega a na délku zabírá patnáct metrů.

K původnímu Monetově pohledu na zahradní jezírko u svého domu v Giberny přidal čínský umělec ještě tmavé dveře. Symbolizují nucené vyhnanství v provincii Sin-ťiang, kde umělcova rodina bydlela poté, co byl jeho otec označen za nepřítele státu.

„Jde také o vzpomínky na mého otce. Studoval umění v Paříži ve dvacátých letech. Později jsme se oba ocitli v exilu. Černá dvířka jsem do Monetových Leknínů umístil, protože Monet byl oblíbený umělec mého otce,“ vysvětlil Aj Wej-wej.

Střepy z dynastie Sung i umělcova ateliéru

Instalace je dosud největším Wej-wejovým dílem vytvořeným z lega. Nicméně kostičky využíval i v minulosti. Vytvořil z nich například i více než sto sedmdesát portrétů politických vězňů z celého světa.

Dílky lega rozsypané po podlaze londýnského muzea získal díky veřejné sbírce. V roce 2015 totiž samotná firma Lego odmítla čínskému disidentovi své kostky dodat s vysvětlením, že nechce být spojována s politickou tvorbou. Rozhodnutí později litovala.

Nahrávám video
Aj Wej-wej vytvořil Monetovy lekníny z lega
Zdroj: ČT24

Vedle děl ze známé stavebnice vystavuje Wej-wej i třeba 200 tisíc střepů z hrnečků z dynastie Sung nebo urnu z období dynastie Han – ovšem s logem Coca-Coly. „U designu jde o dějiny, paměť a osobní i kolektivní zkušenost. O naše porozumění tomu, co se stalo. A o zručnost a materiály,“ vysvětluje umělec.

Do Londýna dovezl také porcelánové úlomky svých soch. Pocházejí z jeho pekingského ateliéru, který tamní úřady nechaly před pěti lety bez varování zdemolovat. „Jestli se vrátím do Číny? Ano, proč ne? Čína je přece jen místo na mapě,“ říká Aj Wej-wej.

V současné době žije v Portugalsku, vystavuje však po celém světě. Před několika lety svou tvorbu představil také v Praze, jeho instalace se zabývala především tématem uprchlíků a exilu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
00:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 12 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánovčera v 07:06

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...