Výtvarné umění

Dominik Adamec, jeden z letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, na své sólové výstavě The End of Pyramids v pražské Karpuchina Gallery představuje sérii keramických pohřebních uren, autorskou knihu i kresby. Vlastním hravým způsobem tak řeší téma, které společnost spíš tíží – vztah člověka ke smrti.

Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.

Jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků Stanislav Kolíbal letos oslaví sté narozeniny. Pražské Museum Kampa mu k jeho jubileu uspořádalo výstavu nazvanou jednoduše Stanislav Kolíbal 100. Potrvá po celý rok a vystavená díla bude muzeum průběžně obměňovat, aby výtvarníkovu tvorbu představilo co nejšířeji.

Výtvarník Jan Vytiska ve svých obrazech zobrazuje dobro a zlo, krásu a ošklivost, život i smrt. Jeho poslední cyklus obrazů inspirovala kniha Nového zákona – Zjevení svatého Jana neboli Apokalypsa. Na výstavě nazvané jednoduše Zjevení je přestavuje pražská Trafo Gallery.

Galerie hlavního města Prahy v interaktivní expozici Enter the Room ukazuje díla mladých umělců, kteří využívají herní prvky a zabývají se tématy, jako je budoucnost lidstva či klimatická krize. Výstava je členěná do dvou pater. V prvním z nich se instalace týkají především oblasti ekologie a spekulací nad alternativními budoucnostmi civilizace. V druhém patře pak výstava analyzuje herní principy jako takové. Záměrem Enter the Room ale nemá být kritika hraní. Naopak ukazuje, že videohry jsou součástí společnosti a pro mladé umělce jsou přirozeným jazykem.

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.

Přes čtyřicet umělců i studentů z Česka, Slovenska, Polska nebo Maďarska se zapojilo do Mezinárodního bienále výtvarného umění Zlín. Do konce března si lze na třech místech ve městě prohlížet kresby, malby, grafiky, sochy, skleněné objekty, fotografie či módu. Tématem prvního ročníku je hledání identity skrze smysly. „Událost by mohla přispět k rozšíření kulturního povědomí v rámci Zlína,“ věří Lívia Kožušková z Fakulty multimediálních komunikací zlínské Univerzity Tomáše Bati. Fakulta bienále organizuje spolu s Galerií Václava Chada.

Výstava Žitý sen Andyho Warhola od pondělí prezentuje v pardubických Gočárových mlýnech známá díla, ranou tvorbu i osobní věci krále pop-artu. Nachází se tam i díla, která v Česku dosud k vidění nebyla. Expozice se navíc snaží nahlédnout za Warholovo postavení hvězdy newyorské umělecké scény a představit ho jako křehkého a hluboce věřícího člověka, který je silně napojený na svoji matku, imigrantku z východu Slovenska.

Výstava Zdeňka Sýkory Zahrady barev v pražské Galerii Zdeněk Sklenář přibližuje zajímavou etapu vývoje umělce, který by právě den před otevřením oslavil stopáté narozeniny.

Moravská galerie v Brně představuje oceňovaného designéra Jana Plecháče. Výstava pod názvem Vzhůru! Shromažďuje jeho díla za patnáct let tvorby, od studentských let až po současnost, kdy pracuje jako umělecký šéf pro světoznámou sklářskou firmu.

Malíř, sochař, designér i hudebník Michal Cimala vystavuje v pražské Ville Pellé. Na retrospektivní výstavě Tlaková vlna se ohlíží za tvorbou posledních dvou dekád. Návštěvníkům představuje obrazy, sochy i autorské texty.

Obraz, který si před devíti lety v garážovém výprodeji v americké Minnesotě koupil sběratel starožitností, namaloval podle vědecké analýzy impresionistický malíř Vincent van Gogh. Neznámý muž za plátno utratil 50 dolarů (zhruba dvanáct set korun), nyní se přitom hodnota díla podle webu New York Post odhaduje na patnáct milionů dolarů (362 milionů korun). Autentičnost díla musí ještě potvrdit van Goghovo muzeum v Amsterdamu, které už to ale jednou odmítlo.

Světelná socha českého umělce Benedikta Tolara se stala dočasným, nicméně nepřehlédnutelným exponátem londýnské finanční čtvrti Canary Wharf. Je součástí každoročního festivalu světelných instalací.

Jeho předci uprchli do Spojených států, když museli za druhé světové války čelit nacistické perzekuci. Teď se americký grafik a výtvarník Noah Breuer do Česka vydává na návštěvu a při své tvorbě vychází právě z rodinné historie. „Tohle je vlastně návrat jejich vnuka s uměleckými díly, která odkazují k Česku a k Vídni,“ podotkl umělec v Událostech, komentářích.

O post rektora Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze se ucházejí tři kandidáti. Splnili podmínky, které stanovil Akademický senát AVU. Uchazeči Tomáš Pospiszyl a Dušan Zahoranský na AVU už nyní působí, Marek Pokorný je externista. Senát AVU zvolí nového rektora 5. března. Předchozí rektorka Maria Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení nová prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.

Gočárova galerie v Pardubicích k nedožitým stým narozeninám malíře a sochaře Karla Malicha připravila výstavu s názvem Já a ten, jehož potkávám. Přibližuje především poslední období umělcovy tvorby.

Na Karlově mostě stojí třicet kamenných soch a sousoší svatých. Příběhy většinou historických postav i kontext vzniku děl přibližuje kniha Mystický koridor od Aleny Ježkové. Dvojjazyčnou publikaci s černobílými fotografiemi vydala Galerie hlavního města Prahy (GHMP), která je správcem této převážně barokní galerie pod širým nebem.

Obrazy malíře Marca Chagalla se vznášejícími se postavami a podobně fantaskními motivy viděl snad každý. Přesto existuje ještě jiný, složitější Chagall. Chagall za Chagallem, kterého představuje na aktuální výstavě vídeňská Albertina.

Sklářská díla čtyřiceti osmi umělců z regionu vystavuje galerie Nisa Factory v Jablonci nad Nisou. Záměrem je vytvořit novou tradici v prezentaci místní sklářské tvorby a pořádat takovou přehlídku jednou za tři roky.

Kukly, můry, motýli, šneci i bezpohlavní postavy se objevují na aktuální výstavě v pražské Bold Gallery. Malířka Anna Ruth se vydává do světa vlastní fantazie, osobní mytologie, světla a tmy.

V prosinci 2019 se objevily v Číně první znepokojivé zmínky o nové nemoci, na jaře následujícího roku se proti pandemii covidu-19 už pokoušelo opevnit také Česko. Nouzový stav znemožnil přímý přístup také ke kultuře. Umělci proto hledali cesty, jak dál tvořit pro lidi. I pro mnoho Čechů se umění stalo způsobem, jak se zabavit a odvést myšlenky od frustrujících zpráv.

Ani dvě stě padesát let od narození německého romantického malíře Caspara Davida Friedricha neztratilo jeho obsáhlé dílo, mimo jiné s vazbami na Čechy, nic ze svého kouzla a dokáže oslovovat, potvrzuje výstava v drážďanském Albertinu. Nese název Kde to všechno začalo.

Britský král Karel III. neskrývá, že jeho velkým koníčkem je malování. Díky své tvorbě už dokázal vydělat několik milionů liber. Sbírka litografií jeho akvarelů se právě teď prodává v Londýně.