Výtvarné umění

Kdybych já byl krásný jako Dionysos. Tento povzdech posloužil galerii 8smička v Humpolci k názvu výstavy věnované Janu Zrzavému. Záměrem kurátorů nebylo postihnout rozsáhlé dílo tohoto malíře, ale ve skicách, kresbách a obrazech přiblížit jeho osobní vývoj. V podtitulu výstavy s ním nabízí setkání.

Nastupující generaci tuzemského výtvarného umění představují výstavy v Domě pánů z Kunštátu a také v prostorách Distillery v Brně. Svou tvorbu tu pohromadě ukazuje pětatřicet letošních diplomantů Fakulty výtvarného umění (FaVU) Vysokého učení technického. Společná výstava je oslavou několikaleté práce, zároveň se zamýšlí, co dál po absolvování umělecké školy.

Nový majitel, který případně vydraží začátkem července obraz renesančního malíře Tiziana, by měl malbu dobře střežit. Výjev Odpočinek na útěku do Egypta se totiž do aukce dostane poté, co byl ukraden. Dvakrát. Očekává se, že cena by se mohla vyšplhat až na 32 milionů dolarů (739 milionů korun). Prodej patří k těm sledovaným i proto, že Tizianových děl v soukromých rukou je jen pár.

Na Akademii výtvarných umění neučí jen staří muži a jejich žáci, protože jejím úkolem je otevírat studentům nové obzory, reagují zástupci AVU na petici, která žádá změny v přístupu a vedení této umělecké školy. Výzvu formulovala téměř stovka osobností, mezi nimi bývalý rektor AVU Milan Knížák, a už ji podpořilo přes šestnáct set lidí. Naopak za vedení školy se postavila studentská komora AVU. Akademie v reakci rovněž oznámila, že se chce předžalobní výzvou bránit proti údajné lži šířené peticí v souvislosti s úmrtím dvou studentů.

Jméno Davida Černého patří ve veřejném prostoru momentálně k těm skloňovaným. Stále ještě neutichla debata ohledně rozměrných plastik motýlů-stíhaček, které vytvořil pro obchodní dům v centru Prahy a které někteří odborníci označují za kýč. Zároveň se výtvarník svým podpisem přidal k signatářům výzvy mířící kriticky na instituce a ceny české výtvarné scény. Své důvody rozebral jako host Interview ČT24.

Výtvarníci Milan Knížák, David Černý, František Skála nebo architekt Josef Pleskot a bezmála stovka dalších kulturních osobností nesouhlasí se současnou podobou Akademie výtvarných umění, Národní galerie i Cenou Jindřicha Chalupeckého. Žádají změny a v případě rektorky AVU odstoupení z funkce. Vedení kritizovaných institucí námitky nepovažuje za opodstatněné, mluví mimo jiné o generačním nepochopení.

Claudovo černé zrcadlo sloužilo malířům už před dvěma sty lety. S jeho pomocí zachycovali odraz krajiny. Nyní tato historická výtvarná pomůcka posloužila jako inspirace pro slovenskou vizuální umělkyni Moniku Pascoe Mikyškovou, která aktuálně vystavuje v havířovské galerii Krystal.

Constantina Brâncușiho, původně rumunskému sochaře, označují jako otce abstraktního umění, aniž by však byl abstraktní a patřil k nějakému proudu. Jeho retrospektiva, první podobně velká za posledních 30 let, čítající více než stovku děl, je v pařížském Centre Pompidou k vidění do začátku července.

Výstava amerického umělce Roye Lichtensteina, již nabízí vídeňská Albertina, ukazuje všechny aspekty a polohy jednoho z hlavních protagonistů pop artu. Právě tím se z expozice, připravené ke stému výročí Lichtensteinova narození, stává příležitost vymanit se z možná jednostranného vnímání jeho díla.

Madridské muzeum Prado vystavuje obraz, o němž mluví jako o „jednom z největších objevů umění“. Muzeum před třemi lety vymohlo zastavení dražby, na níž měla být tato malba zmučeného Krista prodána, s tvrzením, že dílo nejspíš namaloval italský mistr Caravaggio. Zřejmě v době, kdy byl na útěku kvůli odsouzení za zabití. Odborná expertiza následně domněnku o autorství potvrdila.

Miliony párů punčoch značky Elite vyvážela firma z Varnsdorfu v 80. letech do celého světa. Loni ale společnost zanikla. Teď by takzvaná Elitka oslavila sto let fungování. Umělkyně Kateřina Šedá s kolegy se během roční práce spojila se sedmi sty bývalými zaměstnanci firmy a uspořádala třídenní děkovnou a vzpomínkovou akci, při níž zorganizovala originální setkání zaměstnanců s „vedením“. „Myslím, že máme obrovský problém se loučit se zaměstnanci,“ popsala v Interview ČT24.

Úsměv Mony Lisy po více než pět století obdivovatelům obrazu Leonarda da Vinciho naznačuje, že tato dáma i její autor mají svá tajemství. Americká geoložka a znalkyně italské renesance Ann Pizzorussoová tvrdí, že přišla na kloub jednomu z nich. Znalosti geologie jí pomohly určit, že krajina na pozadí malby leží v severoitalské provincii Lecco. Tato teorie ale není zas tak překvapivá a podle některých názorů ani správná.

Národní galerie v Praze poprvé vystavuje originál kresby od Michelangela Buonarrotiho. Výstava Od Michelangela po Callota ukazuje vrcholné období renesančního umění, takzvaný manýrismus. A to především na grafikách evropských umělců. Některá díla zapůjčilo pařížské Muzeum Louvre.

Dlouholetý spor o Mánes se nyní dostal do dalšího dějství. Výstavní síň, která patří Nadaci českého výtvarného umění (NČVU), spravují podle části umělecké scény její majitelé nehospodárně a netransparentně. Petici, aby NČVU vypsala řádné volby do svých dvou rad, podepsalo skoro dva tisíce lidí. Dozorčí rada navíc nově kritizuje tu správní za amatérismus a nekoncepčnost při správě majetku, který měl sloužit výtvarníkům, podle závažných zjištění ale sloužil spíše rodině bývalé ředitelky NČVU Dagmar Baběradové.

Příznivci malíře a fotografa Alfonse Muchy se letos mohou díky iniciativě Muchova stezka těšit na výstavy s názvem Mucha a fotografie: Osobní vize. První z nich slavnostně zahájili jeho potomci na zámku v Moravském Krumlově na Znojemsku. Tam se také téměř před třemi lety vrátila slavná Slovanská epopej.

Architekturu vystudoval a nyní o ní učí, píše i točí. A pro řadu diváků právě on otevírá často bolavé otázky veřejného prostoru v Česku. Architektura má podle něj schopnost ovlivňovat vztahy. „Když vytvoříte nějaký dobře udělaný prostor, o který se navíc staráte, tak se lidi v něm také chovají jinak,“ sdělil Adam Gebrian v Interview ČT24, kde mluvil i o diskutovaných sochách umělce Davida Černého, které mají zdobit pražský obchodní dům Máj, o Vltavské filharmonii nebo vizi pro pražskou magistrálu.

Groteskní a strašidelná imaginace tvůrce snímků, jako je Střihoruký Edward nebo Karlík a továrna na čokoládu, se po deseti letech vrátila do Česka. Výstava Tima Burtona v pražském Obecním domě zachycuje přes půlstoletí výtvarné kariéry tohoto nápaditého umělce a čítá přes šest stovek děl.

V roce 1917 pózovala v ateliéru Gustava Klimta mladá žena z rodiny průmyslníka Liesera a nechala se portrétovat. Její tyrkysové šaty a pestrobarevnou pelerínu zachycoval umělec tahy štětce vedené vkusem vídeňské secese. Před svou smrtí ale podobiznu nestihl dokončit. Obraz, který byl dlouho považován za ztracený, se minulý týden vydražil ve Vídni za třicet milionů eur (758 milionů korun). Stále se ale neví, která ze slečen Lieserových na Klimtově malbě vlastně je – a co se s obrazem dělo po anšlusu Rakouska.

Do veřejného prostoru se dostala místy velmi bouřlivá debata o umístění díla Davida Černého na obchodní dům Máj v Praze. Fasádu budovy na Národní třídě mají zdobit dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel. Památkáři návrh pro kulturní památku kritizují. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) prý konkrétní kauzu komentovat nechce, do debaty ale přispěl v Událostech, komentářích názorem, že umění ve veřejném prostoru vždy vyvolává diskuse a úřady by se měly v té souvislosti snažit o co největší transparentnost.

Kdyby nebylo je název výstavy děl sedmi českých umělkyň, které se vzájemně ovlivňovaly a jejich osudy proplétaly. Galerie Arto.to v Libčicích nad Vltavou poprvé společně vystavuje obrazy sester Válových ze soukromých sbírek, snímky fotografky Libuše Jarcovjákové a třeba také kresby její matky Marie Jančové. Silné vazby této umělecké scény dokumentují i úryvky ze soukromé korespondence.

Národní galerie Praha pohlíží na český národní sport skrze výtvarné umění. Historii ledního hokeje a bruslení u nás přibližuje prostřednictvím maleb, fotografií a také soch. Výstava s názvem Na led! potrvá do října.

Rekordmanem českých aukcí je opakovaně František Kupka – polovinu z deseti nejdražších obrazů tuzemských aukcí namaloval právě on. V neděli se prodala jeho olejomalba Conception / Danae (Početí) za 126,5 milionu korun. To z tohoto díla dělá nejen nejdražší Kupkův obraz vydražený v Česku, ale vůbec nejdražší obraz prodaný na aukci v historii České republiky.

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh ovšem nelíbí. Podle vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jany Machalické tato instalace působí spíš jako reklamní poutač, daleko méně jako socha. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) uvedl, že o dočasnosti instalace rozhodne stavební úřad. Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu varuje, že sochy mají na Máji zůstat už napořád.

Už více než století sedí v Kodani, u břehu omývaného Baltským mořem, Malá mořská víla a zasněně hledí zhruba na milion zvědavců, kteří si ji ročně přijedou prohlédnout. A někteří nejen to. Vandalské a recesistické útoky na sochu připomínající příběh dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena jsou téměř „národním sportem“. Už dvakrát vandalové víle dokonce uřízli hlavu – poprvé se tak stalo 23. dubna 1964. Případ vyšetřovali kriminalisté.