Jednoznačnou cenovku na umění „věší“ aukční síně. Jsou ale výtvarná díla, která se na trh nikdy nedostala a pravděpodobně ani nedostanou. Obrazy Mona Lisa, Guernica či Noční hlídka obdivují návštěvníci muzeí a jejich největší cena není ta vyjádřitelná penězi. Přesto – dalo by se vyčíslit, na kolik by zájemce přišly?
O finanční i nehmotné hodnotě umění se v poslední době mluví hned v několika souvislostech. Po uvedení na festivalu Ji.hlava se v široké distribuci promítá český dokument Má to cenu!?, který se s nadsázkou pokouší pojmenovat, jak umělci, sběratelé či galeristé dojdou k částkám za současné umění. Nezasvěceným připadá matoucí, proč je někdo ochoten zaplatit třeba přes šest milionů dolarů za banán připevněný ke zdi lepicí páskou.
V době uvedení do kin shodou okolností padly záhy po sobě dva aukční rekordy, byť za „klasičtější“ práce, tedy obrazy. Autoportrét mexické malířky Fridy Kahlo se vydražil za téměř 55 milionů dolarů (1,15 miliardy korun), čímž se stal nejdražším v aukci prodaným výtvarným dílem vytvořeným ženou.
A v žebříčku nejdráže prodaných uměleckých děl v aukci všech dob poskočila na druhou příčku malba od rakouského secesisty Gustava Klimta. Jím namalovaný Portrét Elisabeth Ledererové přišel nejmenovaného kupce na více než 236 milionů dolarů (skoro pět miliard korun).
Nevyčíslitelná hodnota?
V těchto případech jde ovšem o umění, které má svou tržní cenu, protože je na prodej. V galerijních a muzejních sbírkách se ale nachází spousta děl, která k mání nejsou. Většinou se jejich hodnota popisuje jako nevyčíslitelná a spíše než v penězích se vyjadřuje v abstraktních pojmech, tedy že jde o poklady kulturní, národní a podobně.
To neznamená, že nejsou pokusy ceny takových uměleckých „celebrit“ stanovit.
Za příklad poslouží Mona Lisa, nevelký olej na topolovém dřevě patří na světě k nejslavnějším, nemalou zásluhou tajemného úsměvu portrétované ženy a celým světem sledované krádeže v roce 1911, kdy se zmizení i návrat obrazu staly senzací. Oboje se promítá i do ceny, protože díky zajímavému příběhu se umělecké dílo může stát hodnotným, jak podotkl galerista René Rohan v souvislosti se zmíněným dokumentem Má to cenu!?
Malba označovaná také jako La Gioconda visí v nejnavštěvovanějším muzeu vůbec – v pařížském Louvru, v uplynulých týdnech skloňovaném spíš v souvislosti s krádeží šperků v přibližné hodnotě 88 milionů eur (zhruba 2,1 miliardy korun).
Částku vyčíslila muzejní kurátorka. „Tato suma je skutečně neobyčejná, ale je třeba mít na paměti, že se jedná o ekonomickou škodu, která se nedá srovnat s historickou škodou způsobenou touto krádeží,“ citovala francouzská rozhlasová stanice RTL pařížskou státní zástupkyni Laure Beccuauovou.
Patnáct kilo zlata pro Leonarda
Kolik by stála Mona Lisa? Leonardo da Vinci prodal portrét zřejmě italské šlechtičny francouzskému králi Františku I. na začátku šestnáctého století, a to za čtyři tisíce zlatých mincí (což by mělo odpovídat až patnácti kilům zlata), jen se zdroje neshodují, jestli šlo o florentské floriny, nebo francouzské écu.
Pro představu: jeden florin by v roce 1500 pokryl čtrnáctidenní mzdu nekvalifikovaného dělníka, jak uvádí studie o francouzské renesanci ze série Cambridge Companions. Louvre u popisu obrazu žádnou konkrétní částku nezmiňuje.
Současná hodnota Mony Lisy se odhaduje na základě poslední známé pojistné částky. Šlo o sto milionů dolarů v roce 1962. Suma stanovená při jedné z mála zápůjček této da Vinciho malby, konkrétně do Spojených států, je zapsána v Guinnessově knize rekordů jako nejvyšší známá pojistná hodnota obrazu. Loni by takové pojištění odpovídalo desetkrát větší částce, tvrdí investiční platforma Upstox.
Když pařížský Louvre v roce 2018 zvažoval, že by Monu Lisu načas převezl do sesterského muzea ve francouzském Lens, odhadované náklady na pojištění se vyšplhaly na téměř 35 milionů eur, což instituci od realizace nápadu odradilo.
Ať Francie prodá nebo „tokenizuje“ Monu Lisu, navrhl podnikatel
O dva roky později, na začátku pandemie covidu-19, francouzský podnikatel v digitálním a kreativním průmyslu Stephane Distinguin navrhl, že by Francie mohla finanční ztráty vyrovnat „prodejem rodinných šperků“. Měl na mysli Monu Lisu. Světoznámý obraz by se podle něho dal nabídnout za nejméně padesát miliard eur. Je si prý vědom, že jde o nadhodnocený odhad, ale „cena musí být šílená, aby akce dávala smysl“.
Pro srovnání: jen zlomek této ceny stál dosud nejdražší obraz prodaný v aukci. Malbu Salvator Mundi (Spasitel světa), připisovanou, ovšem ne se stoprocentní jistotou, také Leonardu da Vincimu, vydražil v roce 2017 zájemce za 450 milionů dolarů (9,4 miliardy korun) – což v době návrhu na prodej Mony Lisy odpovídalo ani ne celým čtyřem stům milionů eur.
Distinguina navíc napadlo, že obraz by se mohl případně „tokenizovat“ pomocí kryptoměny, čímž by Monu Lisu bylo možné snadno sdílet, i když by fyzicky zůstala Francii, a „bylo by to jako velké globální předplatné“. Autor odvážného nápadu nepochyboval, že Leonardo da Vinci, sám vynálezce a nadšenec do vědy, by nic nenamítal. Na prodej ale nedošlo.
Noční hlídka se prodávala jen jednou
A těžko říct, jestli o budoucí hodnotě svých děl přemítal Rembrandt van Rijn, když před polovinou sedmnáctého století přijímal zakázku na velký skupinový portrét. Na monumentální plátno se musel vejít vůdce amsterdamské občanské stráže Frans Banninck Cocq a jeho muži. Rembrandt přimaloval i psa, kterého, jak se nedávno ukázalo, si nejspíše tak trochu vypůjčil z obrazu jiného kolegy.
Vytvořením obrazu známého jako Noční hlídka (byť vůbec noční není, jen malba ztmavla) si vydělal šestnáct set guldenů, uvádí Rijksmuseum, které má toto dílo ve sbírkách. Co si za takový obnos mohl malíř pořídit, napoví informace, že si v roce 1639, tedy jen pár let před dokončením Noční hlídky, koupil v centru Amsterdamu velmi pěkný dům za třináct tisíc guldenů.
Později se Noční hlídka už nikdy neprodávala. „Jedná se o jedinečný obraz, a proto je velmi obtížné určit jeho hodnotu. Vlastně můžeme říci, že hodnota Noční hlídky je nevyčíslitelná,“ vyhýbá se muzeum odhadům, co by Rembrandt za své dílo mohl požadovat dnes.
Z Rembrandta by byl dnes milionář
Jiní to ale zkusili spočítat. Aukční síň Christie's má dokonce za to, že nizozemský mistr obdržel za Noční hlídku více peněz. Píše o částce v rozmezí dvou až čtyři tisíc guldenů, což by v roce 2019, kdy text vznikl, mělo odpovídat čtvrt až tři čtvrtě milionu dolarů.
Další číslo, kterého se lze případně také chytit, je 925 tisíc dolarů. Magazín Times tvrdí, že na tuto výši byla odhadnuta hodnota Noční hlídky v roce 1990, kdy psychicky narušený muž na obraz chrstnul kyselinu.
V médiích či na turistických webech se rovněž objevuje zřejmě ničím nepodložený odhad, že Noční hlídka má hodnotu pět set milionů dolarů. Tolik mimochodem zhruba stála desetiletá rekonstrukce Rijksmusea.
Ani Guernica není na prodej
Na trh se nikdy nedostalo třeba ani snad nejznámější protiválečné výtvarné dílo – Guernica od Pabla Picassa. Mistr kubismu otiskl v roce 1937 na černobílé plátno své dojmy ze zprávy o zničení baskické obce při bombardování nacistickým letectvem, které během španělské občanské války pomáhalo pučistickému generálu Frankovi. Někteří odborníci tvrdí, že se jedná o symbolické zobrazení malířovy tehdejší životní situace a název s politickým podtextem byl dodán až později. Případně, že jde o „rodinný portrét“, kde býk představuje Picassa a kůň jeho ženu, ruskou baletku Olgu Chochlovovou.
Každopádně Picasso velkoformátový obraz namaloval v pařížském exilu, z něhož se do rodného Španělska už nevrátil – na rozdíl od plátna, u něhož si stanovil podmínku, že v jeho zemi může být vystaveno, až tam nastane demokratický režim. Návrat se povedlo vyjednat až začátkem osmdesátých let, momentálně je Guernica vyhledávaným exponátem v národním Muzeu královny Sofie.
„Její cena je nula eur,“ řekl před čtyřmi lety francouzskému Forbesu tehdejší ředitel muzea Manuel Borja-Villel. Vysvětlil vzápětí, že tento „univerzální symbol válečných zvěrstev“ patří „celosvětové kolektivní paměti“, a proto ho nelze ocenit. Kdo by prostě chtěl slyšet reálnější částku, musí se spolehnout na spekulace.
Magazín ArtDependence se v roce 2017 pokusil cenu určit na základě extrapolace dat – tedy odhadu něčeho, co neznáme, na základě něčeho, co známe – o tom, kolik stojí centimetr čtvereční Picassových děl. A zjištěné číslo pak redaktoři přidali do rovnice k rozměrům Guernicy, vysoké 3,49 metru a široké 7,76 metru. Došli k výsledku stanovujícímu pojistnou hodnotu díla na 2,7 miliardy amerických dolarů.
Stejné periodikum zmiňuje ještě jiný odhad ceny tohoto Picassova obrazu, který se objevuje napříč médii bez konkrétnějšího vysvětlení, kde se vzalo: dvě stě milionů dolarů.
