Psa na Noční hlídce Rembrandt nakreslil podle díla jiného umělce

Rembrandt ve svém slavném díle Noční hlídka z roku 1642 nakreslil psa podle dřívější kresby jiného nizozemského umělce. Podobu vyobrazených zvířat objevila náhodou kurátorka Anne Lendersová z Rijksmusea v Amsterdamu, kde se obraz nachází.

„Nehledala jsem to, bylo to nečekané,“ řekla Lendersová, která podle svých slov podobu psů objevila během návštěvy muzea Zeeuws v nizozemském Middelburgu. Tam si všimla vyobrazení zvířete na jedné z kreseb umělce Adriaena van de Venneho z roku 1619. „Podobnost je tak silná, že jsem si hned v první chvíli pomyslela, že to musel (Rembrandt) použít,“ vylíčila.

Následoval podle ní výzkum: srovnání obou psů – v podání Rembrandta van Rijna a van de Venneho, postoje vyobrazených zvířat i obojku. „Hlava se otáčí přesně ve stejném úhlu s mírně otevřenou tlamou... Oba psi mají dlouhou srst a svisle visící uši,“ popsala kurátorka. Křídová podkresba – odhalená nedávnými skeny – ukazuje ještě více podobností, uvedla Lendersová podle serveru The Guardian.

Inspirovali se všichni

„Noční hlídka je Rembrandtův nejslavnější obraz a myslíme si, že vznikl z ničeho, z jeho geniality. Rembrandt však, podobně jako velcí italští mistři Michelangelo a Raffael, používal umělecká díla dřívějších umělců k tvorbě vlastních kompozic,“ řekl AFP ředitel Rijksmusea Taco Dibbits.

„Nenazval bych to kopírováním nebo plagiátorstvím. Byla to spíše inspirace a její následné pozměnění,“ řekl Dibbits podle listu New York Times, který podotkl, že Rembrandt psa vyobrazil v ostražitější pozici.

Zadavatelem Rembrandtova obrazu byl starosta a vůdce amsterdamské občanské stráže Banninck Cocq, který chtěl skupinový portrét svých milicí. Noční hlídka je v současné době restaurovaná. Dílo bylo v roce 1715 oříznuto ze všech čtyř stran, aby se vešlo mezi dvoje dveře na amsterdamské radnici. Obraz byl v minulosti také několikrát poničen, například v roce 1975 přemohl ostrahu muzea muž ozbrojený nožem, řízl do plátna a volal, že to „udělal pro Pána“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 22 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...