Psa na Noční hlídce Rembrandt nakreslil podle díla jiného umělce

Rembrandt ve svém slavném díle Noční hlídka z roku 1642 nakreslil psa podle dřívější kresby jiného nizozemského umělce. Podobu vyobrazených zvířat objevila náhodou kurátorka Anne Lendersová z Rijksmusea v Amsterdamu, kde se obraz nachází.

„Nehledala jsem to, bylo to nečekané,“ řekla Lendersová, která podle svých slov podobu psů objevila během návštěvy muzea Zeeuws v nizozemském Middelburgu. Tam si všimla vyobrazení zvířete na jedné z kreseb umělce Adriaena van de Venneho z roku 1619. „Podobnost je tak silná, že jsem si hned v první chvíli pomyslela, že to musel (Rembrandt) použít,“ vylíčila.

Následoval podle ní výzkum: srovnání obou psů – v podání Rembrandta van Rijna a van de Venneho, postoje vyobrazených zvířat i obojku. „Hlava se otáčí přesně ve stejném úhlu s mírně otevřenou tlamou... Oba psi mají dlouhou srst a svisle visící uši,“ popsala kurátorka. Křídová podkresba – odhalená nedávnými skeny – ukazuje ještě více podobností, uvedla Lendersová podle serveru The Guardian.

Inspirovali se všichni

„Noční hlídka je Rembrandtův nejslavnější obraz a myslíme si, že vznikl z ničeho, z jeho geniality. Rembrandt však, podobně jako velcí italští mistři Michelangelo a Raffael, používal umělecká díla dřívějších umělců k tvorbě vlastních kompozic,“ řekl AFP ředitel Rijksmusea Taco Dibbits.

„Nenazval bych to kopírováním nebo plagiátorstvím. Byla to spíše inspirace a její následné pozměnění,“ řekl Dibbits podle listu New York Times, který podotkl, že Rembrandt psa vyobrazil v ostražitější pozici.

Zadavatelem Rembrandtova obrazu byl starosta a vůdce amsterdamské občanské stráže Banninck Cocq, který chtěl skupinový portrét svých milicí. Noční hlídka je v současné době restaurovaná. Dílo bylo v roce 1715 oříznuto ze všech čtyř stran, aby se vešlo mezi dvoje dveře na amsterdamské radnici. Obraz byl v minulosti také několikrát poničen, například v roce 1975 přemohl ostrahu muzea muž ozbrojený nožem, řízl do plátna a volal, že to „udělal pro Pána“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
před 21 hhodinami

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025

Potřebujeme inspirativní příběhy, říkají Čermák a Pánek o Neporazitelných

Česká kina od listopadu promítají nový snímek Dana Pánka Neporazitelní. Inspirace k příběhu vzešla z událostí kolem mistrovství světa v parahokeji, které se hrálo v roce 2019 v Ostravě. „Obzvlášť v dnešní době potřebujeme takové inspirativní příběhy,“ zmínil Pánek v rozhovoru pro ČT24. „Vzbudí to emoce, které v nás možná už usínají, a uvědomíme si, že každý člověk může být hrdina,“ souhlasí Hynek Čermák. V hereckém obsazení se objevuje také Ivan Trojan, Lenka Vlasáková nebo Vanda Hybnerová.
3. 12. 2025

Sedláčková objevuje erotická léta Toyen

Tvorbě a životu významné české surrealistické malířky se věnuje další kniha. Dílem Toyen – léta erotická autorka Andrea Sedláčková volně navazuje na dřívější pojednání o této výtvarnici.
3. 12. 2025

„Od řízku k růstu.“ Vánoční festival zlozvyků v Brně je alternativou ke stresu

Povinný úklid, spousta svařáčků a hádek, předsevzetí, že „zítra začnu“, a dědeček, který olizuje cukroví. Vše, co lidem vadí na svátcích, sdílí Vánoční festival zlozvyků. Koná se v Brně a nechce jen pobavit, ale především nabídnout alternativu k adventnímu konzumu a stresu a s nadsázkou možná i podnět k životní změně. Za akcí stojí umělkyně Kateřina Šedá, která o zlozvycích navíc vydává i knihu.
3. 12. 2025

I v církvi se hřeší, ukazuje komedie Kardinální chyba

Ve hře Kardinální chyba navštíví papež malou německou diecézi, čímž vyvolá řadu zmatků. Komedii, která se vysmívá přetvářce a přehnaným ambicím, uvádí Národní divadlo moravskoslezské v české premiéře.
3. 12. 2025
Načítání...