Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
Pozornost vyvolalo zejména video odkazující na Call of Duty, herní sérii simulující vojenské operace z pohledu pěšáka. Videoherní úvod přechází v záběry skutečných stíhaček startujících z letadlové lodi, vystřelených raket a cílů explodujících ve zpomaleném záběru. To vše za doprovodu skladby Bonfire rappera Childishe Gambina a hlubokého hlasu oznamujícího: „Tento boj vyhráváme. Průběžně se přičítají body získané za likvidaci nepřátel.“
Na oficiálním účtu Bílého domu na síti X toto video už dostupné není. Než bylo zřejmě odstraněno, nasbíralo jen tam téměř šedesát milionů zhlédnutí. Na jiných sítích ve středu ještě klip dostupný byl.
Nápad má své obdivovatele, stejně jako kritiky. Ti mluví o nevkusné „gamifikaci“ války, v níž zemřeli američtí vojáci i íránští civilisté.
Za „nevhodné a dětinské“ označil video se záběry z Call of Duty například veterán války v Iráku, spisovatel a aktivista Paul Rieckhoff. „Myslí si, že válka je videohra,“ odsoudil přístup Bílého domu podobnými slovy jako další diskutující na sociálních sítích. A zmínil záběry „výbuchů a krveprolití“, které si američtí vojáci z války v Iráku vypalovali na cédéčka s podkresem písně Bodies od kapely Drowning Pool (ve skladbě se mimo jiné zpívá o tělech dopadajících na zem – pozn. redakce).
Prezentovaní skutečného utrpení jako videohry vadí rovněž vysokému představiteli americké katolické církve. Chicagský arcibiskup Blase J. Cupich podotkl, že je z takového přístupu „znechucen“. „Tento děsivý obraz ukazuje, že nyní žijeme v době, kdy se vzdálenost mezi bojištěm a obývacím pokojem drasticky zmenšila. Morální krize, které čelíme, není jen otázkou války samotné, ale také toho, jak my, pozorovatelé, vnímáme násilí, protože válka se nyní stala diváckým sportem nebo strategickou hrou,“ uvedl ve svém prohlášení.
Právě prezentace války jako videohry ale má působit „cool“, a Bílý dům může tak konflikt Američanům lépe prodat, soudí James Glassman – odborník na komunikaci, který působil v minulosti jako náměstek ministra zahraničí za republikánského prezidenta George W. Bushe.
Nábor do armády?
Trump by měl podle Glassmana raději vysvětlit, proč Amerika vyvolala další konflikt na Blízkém východě. „Pokud chcete komunikovat, jednou z hlavních věcí, které byste měli dělat, je sdělit íránskému lidu, proč bombardujete jejich zemi, a ne (ukazovat), jak vyhazujeme věci do vzduchu,“ radí.
Někteří kampaň Bílého domu interpretují jako možný způsob náboru do armády. Dávalo by to smysl už proto, že Trumpovými nejhlasitějšími fanoušky jsou mladí bílí muži – konzumenti sportu a popkultury, míní agentura AP. Ministerstvo obrany USA koneckonců vysílá náboráře na akce zaměřené na videohry a turnaje v e-sportech. V roce 2002 vydalo dokonce vlastní střílečku America's Army.
AP cituje bývalého velitele amerického námořnictva, podle něhož je motivací ke vstupu do ozbrojených sil pro mnoho mladých mužů přání, že chtějí být stejně drsní jako hrdinové z akčních filmů. I s odkazy na známé tituly si série videomontáží pohrává. Jedno z videí obsahuje záběry ničení vojenské techniky proložené scénami ze snímků Statečné srdce, Top Gun, Iron Man nebo Gladiátor. Jinde zas autoři klipů využili záběry ze sportovních zápasů.
Ben Stiller nechce být součástí „propagandistické mašinérie“
Proti užití ukázek se už ozvali někteří herci. Mezi nimi Ben Stiller, který se ohradil proti úryvkům z komedie Tropická bouře, v níž hrál i ji režíroval. „Nemáme zájem být součástí vaší propagandistické mašinérie. Válka není film,“ vzkázal do Bílého domu.
V minulosti čelila Trumpova administrativa negativním reakcím umělců za zneužití jejich tvorby v příspěvcích v sociálních médiích. Třeba loni se zpěvačka Sabrina Carpenterová nebo kapela Radiohead ozvaly, když se jejich písně objevily ve videích Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Videomontáže parodovaly zatýkání nelegálních imigrantů.
Pomůžou memy místo grafů?
Střízlivé grafy a brífinky, které popisovaly minulé konflikty, byly nyní z velké části nahrazeny PR kampaní, která předvádí technologickou sílu a smrtící schopnosti americké armády a cíle ničené v hollywoodském stylu. Agentura Reuters uvádí, že podle jejích ověření jsou některé záběry letadel archivní a nepocházejí z aktuální války v Íránu.
„Bílý dům bude i nadále zveřejňovat mnoho příkladů íránských balistických raket či výrobních zařízení, které jsou v reálném čase ničeny,“ uvedla jedna z mluvčích Trumpovy administrativy Anna Kellyová.
Videa jsou ovšem přizpůsobena dynamickému stylu sociálních médií. Popisek „vzkaz teroristům“ tak třeba uvozuje čtvrtminutový sestřih, v němž výbuchy zasažených íránských budov či aut střídá postavička kresleného hrdiny SpongeBoba, která po každé explozi opakuje: „Chceš to vidět znovu?“
Trumpově administrativě se obecně daří oslovovat prezidentovy voliče prostřednictvím sociálních médií. Jestli to tak zafunguje i v případě kampaně, která má zpopularizovat rozhodnutí zasáhnout vojensky v Íránu, není tak jisté, míní například profesor globální komunikace Matthew Baum. Základna MAGA (Make America Great Again) příznivců totiž není v otázce války s Íránem zcela jednotná.
Deník The New York Times s odvoláním na průzkumy uvedl, že podpora útoků Spojených států na Írán je mezi Američany mnohem nižší, než tomu bylo v případě zapojení USA do válek v zahraničí v minulosti. Srovnával podporu záhy po zapojení Washingtonu do konfliktů.
