Martin Scorsese natáčí v Česku mysteriózní drama. Do hlavních rolí manželského páru obsadil Leonarda DiCapria a Jennifer Lawrenceovou. Přítomnost hvězdných jmen v tuzemsku poutá velkou pozornost. Zástupci českého filmového průmyslu míní, že filmaře ze světa do Česka přitahují lokace i profesionálové ve štábu, především ale filmové pobídky.
„Je skvělá zpráva, že tak velký tvůrce jako Martin Scorsese přijede do Čech. Je to velká prestiž pro Českou republiku, protože se o tom všude ve světě píše,“ uvedl předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer.
Filmaře ze světa se do Česka snaží mimo jiné přilákat filmové pobídky. Zahraniční produkce si mohou od začátku loňského roku odpočítat až pětadvacet procent uznatelných nákladů. Tedy čtvrtinu místo dosavadní pětiny. V případě animovaných děl a digitálně produkovaných projektů činí pobídka dokonce 35 procent z peněz utracených za tuzemské služby. Zvýšené filmové pobídky označil tehdejší ministr kultury Martin Baxa (ODS) za konkurenceschopné, k jejich navýšení prý došlo „za minutu dvanáct“.
„Každý případ je jiný, ale obecně by zahraniční zakázky ubyly. Můžu si tipnout, že výše pobídek hrála roli pro tým Martina Scorseseho,“ podotýká k legislativní změně Šlajer. „Bylo by naivní si představovat, že pokud by neexistovaly filmové pobídky, tak k nám zahraniční producenti budou jezdit natáčet,“ souhlasí generální ředitel Barrandov Studio Petr Tichý. Ani on nepochybuje o tom, že příjezd filmových veličiny typu Scorseseho a DiCapria Česku pomůžou „píárově povyskočit na mapě lokací pro zahraniční filmaře“.
Tají se, kdo a kde točí
Informace, jaké filmové pobídky zahraniční snímky natáčené v tuzemsku v Česku získaly, může Státní fond audiovize (SFA) zodpovědět mnohdy až zpětně. „Některé věci spadají pod obchodní tajemství,“ vysvětlila mluvčí Pavlína Vítková.
Lokace pro Scorseseho novinku našli producenti ve Středočeském nebo Ústeckém kraji. O natáčení v Česku se vědělo, přesná místa ale do poslední chvíle známá nebyla. Aby se přítomnost velkých hvězd a oceňovaných filmařů v Česku příliš neprozradila, točí se navíc pod krycím názvem. Ve skutečnosti se drama jmenuje What Happens At Night (Co se děje v noci) a je určené pro streamovací platformu Apple.
Za předlohu posloužil stejnojmenný román Petera Camerona. Vypráví příběh amerického manželského páru v nejmenované, zasněžené evropské metropoli. Manželé chtějí v Evropě adoptovat dítě, s tím však zatočí prostředí a osazenstvo hotelu, v němž se ubytují. V hotelových chodbách a pokojích se pohybují podivné, až archetypální postavy přestárlé zpěvačky, zhýralého obchodníka, záhadného léčitele. Setkání s nimi manželům rozmazává realitu, začnou pochybovat o sobě, vztahu i o svém cíli.
„Znamená to pro mě postupné učení. Vstřebávat jeho znalosti o historii kinematografie, ale i interpretaci této historie. U něj doma běží celý den filmy. Doslova žije a dýchá kinematografií,“ řekl DiCaprio o Scorsesem na festivalu v Santa Barbaře, těsně před odletem do Prahy.
Mikkelsen se vrátí na Comic-Con
DiCaprio už několikrát roli ve Scorseseho filmu dostal. Poprvé to bylo ve filmu Gangy New Yorku. Většího uznání se mu ale dostalo až za výkony v životopisném Letci, kde ztvárnil aviatika, režiséra a dobrodruha Howarda Hughese, a Vlkovi z Wall Street, jímž Scorsese nahlédl do světa velkých peněz. Oba filmy vynesly DiCapriovi nominaci na hereckého Oscara, Vlk i na toho producentského.
Scorsesovu novinku natáčí také Mads Mikkelsen. Dánský herec prorazil i v Hollywoodu. Známý je z filmů Chlast, Casino Royale, Doctor Strange, Fantastická zvířata: Brumbálova tajemství nebo ze seriálu Hannibal.
Mikkelsenovy aktuální práce v Česku využili pořadatelé festivalu popkultury Comic-Con Prague a pozvali ho jako hosta na letošní ročník, který začne 13. března. „Zkusili jsme oslovit jeho americké agenty. Nejdříve se nic nedělo, ale po týdnu se ozvali, že přestože se Mads vrátil do Dánska, je ochotný přiletět sem pouze kvůli několika hodinám,“ prozradil za pořadatele festivalu Pavel Renčín.
Češi ve štábu nejsou „továrna“
Scorsese není jediným známým filmařem, který v nedávné době zamířil nebo v dohledné době zamíří natáčet do Česka. „Není to jen o těch procentech, je to i o tom, že celkově se systém pobídek u nás zlepšil – zpřehlednil, stabilizoval. Obecně máme rychlý systém, to znamená, kdo přijede a utratí peníze, tak opravdu velmi rychle peníze dostane,“ míní Šlajer. „Šedesát procent toho, co tu zahraniční filmy utratí, jde mimo audiovizi, k běžným službám – řemeslníkům, hotelům, restauracím,“ vyčíslil.
Zahraniční štáby na Česku oceňují kvalitu štábu, služeb a lokací, jejichž nabídka je už dávno širší než jen Praha, shodují se Šlajer s Tichým. Podporu může zahraniční projekt získat i z regionů. Kupříkladu předloni objevovali filmaři ze světa vodní nádrž Slapy, lom Homolák u Berouna, letiště v Pardubicích, zámek Sychrov či zříceninu Zvířetice. „Česká republika je schopná odehrát svými scenériemi roli toho, jestli jste ve Francii, Rusku, Polsku nebo Maďarsku, to všechno sehrává roli pro producenty,“ uvedl Tichý.
Do zahraničních štábů se navíc zapojuje čím dál více českých pracovníků. „I architekti, kameramani, tedy i vysokoprofilové profese. Nejezdí se sem už jenom jako do továrny s pětadvacetiprocentní slevou, ale všichni si zvykají sem jezdit, protože je tu kvalitní práce a talentovaní tvůrci,“ předpokládá Šlajer.
V cenách Oscar za rok 2024 tak figurovala například v kategorii výprava i česká set-dekoratérka Beatrice Brentnerová. A to za upírský horor Nosferatu, točený převážně v Česku a Rumunsku. V tuzemsku se částečně filmovalo i válečné drama Na západní frontě klid, za něž získal oscarovou naději o rok dříve český zvukař Viktor Prášil.
Zvýšený zájem zahraničních filmařů vybrat si Česko pro velké projekty rozvíjí tuzemskou infrastrukturu, jako jsou ateliéry a půjčovny. Využívat je pak mohou i tuzemští režiséři. „Pro Barrandov jsou nejdůležitější projekty, které přijíždějí na delší období a využívají maximálně stavbu našich dekorací. Dokážeme postavit náročné stavby, ať už jsou to historické žánry, fantasy, nebo sci-fi,“ upozornil Tichý.
Vedle toho Státní fond audiovize poskytuje podporu na minoritní koprodukce. „Množí se případy projektů, které sem přijedou točit a benefitují z pobídek, ale zároveň do nich investují čeští producenti, což zase posiluje naši pozici v těch projektech. Je to i s určitým podílem na příjmech. Celkově nás popularita českého audiovizuálního trhu dostává na globální scénu,“ doplnil Šlajer.
Nevadí, že Česko není Česko
SFA předběžně loni přiznal největší pobídku asi 360 milionů korun americkému seriálu Věk nevinnosti. Vznikal v Liberci nebo v Praze, kde dobovému snímku mimo jiné posloužila parní lokomotiva na nádraží v Dejvicích. Příběh zakázané lásky a touhy vezme diváky Netflixu mezi newyorskou smetánku devatenáctého století. Vzniká pod dohledem australské režisérky Shannon Murphyové. Z hereckého obsazení je zřejmě nejznámější Kristine Frosethová, která se objevila i v historickém seriálu Bukanýrky ze stejného období.
Jde opět o adaptaci románu, jehož filmovou verzi už v devadesátých letech shodou okolností natočil Martin Scorsese, což mu vyneslo nominaci na Oscara za scénář (spolu s Jayem Cocksem). Že v novém Věku nevinnosti – podobně jako v dalších filmových a seriálových počinech – představuje Praha, případně další česká místa, jiná města, zájmu o české lokality neuškodí, míní Tichý. „Napomůže to i turistickému ruchu, fanoušci se budou chtít podívat na lokace, kde se natáčelo,“ nepochybuje.
Velkou reklamu v tomto ohledu udělá Česku zfilmování posledního románu Dana Browna Tajemství všech tajemství. Odehrává se totiž v Praze. „Bude to zcela určitě nejzajímavější projekt pro Barrandov Studio v letošním roce,“ přiznal Tichý. Prozradil, že snímek pod záštitou Netflixu se začne připravovat koncem dubna a natáčet se bude zřejmě v druhé polovině letošního roku.
Velký rozpočet utrácí producenti i v Česku
V posledních letech natočily zahraniční štáby v Česku hned několik seriálů s vysokým rozpočtem. Na několik let zaměstnala nejen filmový průmysl fantasy série Kolo času s Rosamund Pikovou v hlavní roli. Za první sérii produkce utratila podle údajů Czech Film Commission asi dvě miliardy korun, u dalších dvou řad byla útrata podobná.
Producenti sci-fi seriálu Nadace vzali literární klasiku Isaaca Asimova nejprve do Irska, další dvě série ale přesunuli do Česka, útrata byla bezmála dvě a půl miliardy korun. Částka není finální, protože v ní ještě není zahrnuté natáčení čtvrté řady, kvůli níž filmaři letos v lednu zamířili do pražských ateliérů. K nedávným ambiciózním projektům patří i dystopický seriál Blade Runner 2099.
Velké zakázky pro české firmy přinášejí i zahraniční filmy. Z posledních několika let třeba thrillery Vyproštění 2 a The Gray Man, druhý z nich byl s rozpočtem dvě stě milionů dolarů nejdražším snímkem v historii Netflixu. Tyto počiny přivedly Ryana Goslinga do pražských ulic nebo Chrise Hemswortha na Chomutovsko, což herec zaznamenal i na svých sítích ve videu z trati u Vejprt.
Vliv streamovacích platforem
Za jednoho z největších konkurentů v získávání zahraničních produkcí ve střední Evropě považuje ředitel Barrandov Studia Maďarsko. „Jsou projekty, které jsme ztratili, protože odešly do Kanady, zůstaly v Německu nebo se natáčí na jiných, západoevropských lokacích,“ dodává ale. „Konkurence je obrovská, bavíme se o více než padesáti zemích, které mají pobídkový systém a které se snaží mít velice profesionální filmovou infrastrukturu. Všechny tyto země si spočítaly, že se to opravdu vyplatí,“ uzavřel.
Očekává, že vliv na další vývoj filmového průmyslu bude mít umělá inteligence. Výrazně už ho ovlivnil nástup streamovacích platforem, promítl se v postcovidové době do zvýšené výroby pro diváky VOD služeb. Jenže v současnosti lze podle Tichého pozorovat útlum.
„Léta, kdy streamovací platformy mezi sebou závodily, kolik toho kdo vyrobí, jsou pryč. Objevují jiné možnosti, jak nalézt své předplatitele. Věnují se často sportovním přenosům, reality pořadům, výroba trochu klesla,“ popisuje. „Nicméně dá se očekávat, že pro Českou republiku nejvýznamnějším zákazníkem ze zahraničí budou streamovací platformy a jejich filmy či seriály,“ dodal přesto.
V roce 2024 dosáhly výdaje zahraničních produkcí v Česku pět a půl miliardy korun. Což odpovídá předcovidové úrovni, nicméně je to přibližně o čtyřicet procent méně než v roce 2023, kdy padl historický rekord s útratou 9,2 miliardy korun. Uvádí to Czech Film Commission s odkazem na data od Asociace producentů v audiovizi.
