Martin Baxa

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.

Hostem pondělního Interview ČT24 byl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Hlavním tématem byla mediální novela, která zahrnuje navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. V úterý ji má ve druhém čtení na mimořádné schůzi projednávat sněmovna. „Jsem přesvědčený o tom, že odhodlání tu je a že je tento návrh přijatelný,“ řekl Baxa. Aby návrh nabyl účinnosti, je podle něj potřeba, aby třetí čtení i podpis prezidenta Petra Pavla proběhly v prvním pololetí příštího roku. Zmínil rovněž, že je potřeba se bavit o roli médií veřejné služby, přičemž debata podle něj probíhá i v řadě západních států.

Českobudějovická radnice definitivně odkládá rekonstrukci Domu umění na náměstí Přemysla Otakara II. V příštím roce podle zastupitelů nezačne i kvůli rostoucím výdajům na přestavby jiných kulturních prostorů ve městě. Město dál nabízí variantu, že se galerie přestěhuje na jiné místo, jen pár desítek metrů od toho stávajícího. Provozovatelé s tím ale nesouhlasí.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) chce zrušit povinnou registraci youtuberů a influencerů. Míní, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zaspala a nevedla s nově vznikajícím prostředím dialog. Předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti Patrik Nacher (ANO) v Událostech, komentářích upozornil, že se mediální prostor proměnil a youtubeři – na rozdíl od televizí – nemusí dodržovat některé povinnosti.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) vyzve Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), aby stáhla informaci o povinné registraci youtuberů a influencerů, kteří na internetu a sociálních sítích publikují videa za účelem zisku. Na síti X politik v pátek napsal, že o tom, že RRTV chystá takové vyjádření, nevěděl on ani jeho resort. Mohl vzniknout dojem povinnosti pro všechny, dodal ministr. Předseda RRTV Václav Mencl řekl, že rada vydá jasné pokyny.

Národní kulturní památka Rudá věž smrti v Ostrově na Karlovarsku přejde do vlastnictví státu a stane se součástí objektů spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ). Stavba připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v 50. letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově. Stát objekt převezme od Konfederace politických vězňů (KPV), informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Největší hrozbou pro veřejnoprávní a ještě více pro komerční média jsou nadnárodní technologické platformy jako Google nebo Meta, které koncentrují velký vliv a mají obrovskou finanční sílu, uvedl po setkání s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran.

Poslanecká sněmovna se v pátek sešla a schválila změnu audiovizuálního zákona, která rozšiřuje možnost získání státní podpory i na tvůrce videoher. Dříve během dne přijala zavedení dvoustupňových kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Zákonodárci odsouhlasili i novelu zákona o státní službě a povinnost prodejců střeliva a zbraní hlásit policii podezřelé nákupy.

Piráti neplánují vyzývat Starosty k odchodu z vlády, přestože sami se kabinet chystají opustit. Motto předvolební koalice Pirátů se STAN „Společně do vlády, společně do opozice“ platilo před třemi lety, ale nyní je situace jiná, uvedl Bartoš v příspěvku na síti X. Hnutí STAN ve středu potvrdilo, že Piráty nebude následovat, chce s nimi ale spolupracovat dál. Řízením ministerstva pro místní rozvoj by měl prezident podle návrhu premiéra místo Bartoše dočasně pověřit vicepremiéra Mariana Jurečku (KDU-ČSL).

Novou ředitelkou příspěvkové organizace Památník ticha bude Pavlína Šulcová, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Do funkce ji na šestileté období jmenuje ve druhé polovině září. Šulcová nahradí dosavadního pověřeného ředitele a autora myšlenky celého projektu Pavla Štingla. Proti výběrovému řízení na místo ředitele organizace protestovali signatáři výzvy pro podporu Památníku ticha a chtěli zachovat původní projekt.

Ve věku 76 let zemřel v sobotu divadelní a filmový herec Karel Heřmánek. Na Facebooku Divadla Bez zábradlí, které Heřmánek spolu se svou manželkou založil, to oznámila rodina. Heřmánek ztvárnil řadu výrazných filmových rolí. Diváci si ho pamatují například jako fešáka Huberta, Lucifera z pohádky S čerty nejsou žerty nebo tatínka Poppera z filmu Smrt krásných srnců.

Senát ve čtvrtek navrhl doplnit novelu, která mění sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Horní komora také schválila nová pravidla pro kulturní instituce či návrh zákona na podporu výroby čipů a navrhla také zmírnění podmínek pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K dalšímu plenárnímu jednání se senátoři zřejmě sejdou v druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová (za SNS) odvolala šéfku Slovenské národní galerie (SNG) Alexandru Kusú. Jako jeden z důvodů resort uvedl rekonstrukci hlavní budovy SNG a nedostatečnou reprezentaci umělců ze Slovenska, přiblížila Slovenská televízia a rozhlas (STVR). V úterý ministryně odvolala ředitele Slovenského národního divadla (SND) Mateje Drličku, což vyvolalo kritiku části umělců či opozice. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) ohlásilo nový pokus o odvolání Šimkovičové ve sněmovně a demonstraci.

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.

Odborové svazy veřejného sektoru vyhlásily od středy stávkovou pohotovost, a to kvůli tomu, že zatím nemají s vládou dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejné sféře, řekl šéf odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČT řekl, že od září prosazuje desetiprocentní zvýšení platů pro zaměstnance v první platové tabulce. K připomínkám odeslal dvě varianty – první počítá s navýšením o sedm procent, druhá o zmiňovanou desetinu. Jeho plán ale nemá podporu celé koalice.

V polovině příštího roku začne rekonstrukce Nové scény, architektonicky nejprobíranější budovy Národního divadla. Návrh zachovává vnější vzhled brutalistní památky obložené čtyřmi tisíci skleněnými tvarovkami. Zapojení moderních technologií ale podle vedení divadla po více než čtyřiceti letech naplní sen architekta Nové scény Karla Pragera. Hotovo by mělo být v roce 2028. Soubor multimediální Laterny magiky, která především Novou scénu využívá, plánuje po dobu oprav hrát zejména v zahraničí. Rekonstruovat se bude také přilehlá budova Themos.

Úvodní sněmovní debatu o sporném růstu poplatku za televizi a rozhlas poslanci v první jednací den nedokončili. Čtvrteční diskuse trvala zatím patnáct hodin a provázela ji zejména opoziční kritika vládní předlohy. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil poplatky mimo jiné za plošnou nepřímou daň, koalice podle něho chce dvojici veřejnoprávních médií korumpovat. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura navrhované zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků považuje za skandální a nemravné. Vládní návrh na zvýšení poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) únosný a vyvážený, není podle něho revoluční. Projednávání vládní novely bude pokračovat v pátek po ukončení jiné, řádné schůze.

Nové technologie přinesly změnu diváckého chování. V Česku sice jsou v oblibě streamovací platformy, přesto osm lidí z deseti stále vyhledává české filmy v televizi. Podle průzkumu Trendy Česka vnímání kvality tuzemské filmové tvorby klesá. Tento pokles může být způsobený i vzestupem oblíbenosti mezinárodních streamovacích platforem, díky kterým mají diváci jiné srovnání, upozornil v Otázkách Václava Moravce generální ředitel ČT Jan Souček. V pořadu s ním diskutovali i ministr kultury Martin Baxa (ODS), zvolená europoslankyně a stínová ministryně kultury Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a předseda představenstva Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer.

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

Letošní výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) vzrostou o 4,38 miliardy korun na 6,32 miliardy. Příjmy se zvýší o 3,72 miliardy korun na 5,66 miliardy. Navýšení rozpočtu umožní podle vlády vyčlenit více peněz například na poskytování zvýhodněných úvěrů na podporu výstavby dostupného bydlení. Sněmovna podpořila také novelu, která stanoví podmínky pro možnost ucházet se o status umělce pro lidi působící v kultuře. Poslanci ve čtvrtek neukončili s ohledem na omluvy členů vlády debatu o žádné z desítky písemných poslaneckých interpelací, které mohli projednat. Vystoupil jen premiér Petr Fiala (ODS) k dotazu předsedkyně opozičního klubu ANO Aleny Schillerové o údajné hospodářské stagnaci.

Stát chce převzít do svého majetku Rudou věž smrti u Ostrova na Karlovarsku. Národní kulturní památka připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v padesátých letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově, prohlásil v sobotu ministr kultury Martin Baxa (ODS) při 35. setkání Jáchymovské peklo, které si kruté podmínky komunistických lágrů každoročně připomíná.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.