Za první rok fungování Registru umělců získalo status umělce více než 480 lidí, vyplývá z dat ministerstva kultury. Status umělce je jednou z podmínek, jak mohou od loňského roku dotyční dosáhnout na peníze od státu. Ty by pak měli využít k další tvorbě nebo vzdělávání v oboru. Část umělců považuje nově zavedený status za zbytečný. Ostatní podmínky pro získání dotací jsou totiž podle nich nastavené tak, že na peníze velká část lidí z kulturní obce vůbec nedosáhne.
„Status umělce pro mě představuje důležité potvrzení mé profesní cesty a zároveň možnost lépe se zapojit do podpůrných programů určených pro umělce,“ řekla výtvarná umělkyně Simona Staňová, která se letos do registru zapsala. Volné tvorbě se profesionálně věnuje přibližně šest let. Při nejbližší možnosti plánuje požádat o státní dotaci, kterou by využila na financování série obrazů.
Za první rok vydal resort kultury 489 osvědčení o zapsání do registru. Zamítl 37 žádostí, zastavil devět řízení a pět žádostí nebylo počátkem července ještě vyřízeno. „Úspěšně je tak registrováno přibližně devadesát procent žadatelů,“ uvedl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy).
Součástí žádosti o zápis do registru je i doložení požadované doby trvání umělecké činnosti. Ta musí být alespoň 24 měsíců za uplynulé tři roky. „Bylo potřeba shromáždit informace o mé tvorbě, výstavních aktivitách, projektech a profesním působení,“ vyjmenovala výtvarnice Staňová.
Další kritéria k získání dotací
Jen status umělce ale k získání peněz nestačí. Dotační programy pro umělce-jednotlivce, které ministerstvo vypisuje, totiž mají další povinná kritéria. Žadatel například nesmí studovat ani být zaměstnaný na více než poloviční úvazek. Příjmy z umělecké činnosti za poslední dva roky musí tvořit alespoň polovinu jeho celkových příjmů a zároveň nesmí přesahovat průměrnou mzdu.
I proto se někteří lidé pracující v kultuře rozhodnou do registru vůbec nezapisovat. Je mezi nimi i spisovatel a šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. „Splnit podmínky samotného zápisu není problém, ale status sám nic neznamená, jestliže nedosáhnete na ta stipendia. A to bylo předem zřejmé, že nedosáhnu,“ vysvětlil Němec. Podle něj spočívá problém především v podmínkách týkajících se výše výdělků a úvazku.
Stejný názor má i členka Asociace spisovatelů Zuzana Kultánová. Podle ní cílí státní podpora na umělce, kteří se už uměním živí. „To je v českém kontextu něco, co je velmi těžko splnitelné pro valnou většinu autorů. Dostáváme se tak do kruhu, kdy autoři, kteří mají malé příjmy, mají velmi malou šanci se skutečně profesionalizovat a mít prostor pro psaní,“ dodala Kultánová a vysvětlila, že pro tuzemské spisovatele je těžké dosáhnout na hranici padesáti procent příjmů z umělecké činnosti vzhledem k vyplácení honorářů a procentům z prodeje.
Podle ministerstva kultury ale žadatelé mohou doložit i příjmy z činností, které přímo navazují na jejich uměleckou praxi – například z výuky na umělecké vysoké škole nebo z psaní odborných textů. Resort zatím podpořil 150 projektů, z toho 142 tvůrčích a osm studijních. Konkrétně v oblasti literatury a překladu podpořilo ministerstvo projektů dvacet.
Registr umělců od loňského července zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). O zákonném zakotvení statusu umělce se mluvilo od koronavirové krize. Resort pod vedením Martina Baxy (ODS) chtěl pomoct umělcům, kteří za pandemie přišli o výdělky. „Základním principem návrhu je skutečnost, že stát by měl nějakým způsobem vyjádřit zájem o umělce, kteří svojí činností nedosahují dostatečných finančních příjmů,“ stálo v důvodové zprávě k návrhu. Celkem by tak na podporu mělo dosáhnout nejvýše čtrnáct set lidí.
