Registr

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.

Blíží se termín 1. července, od kterého majitelé a chovatelé budou muset každého svého psa povinně zapsat do nové Centrální evidence psů. Údaje do ní budou zadávat veterináři. Chovatelé musí psy zaregistrovat nejpozději při nejbližší vakcinaci proti vzteklině, u nově narozených pak při jejich čipování. Registr má podle ministerstva zemědělství zrychlit třeba dohledání majitelů zaběhnutých zvířat. Správa a provoz vyjdou podle současných propočtů na tři miliony ročně. Za neregistrování hrozí lidem pokuta až 50 tisíc korun, firmám i 300 tisíc.

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Po sobotním nedohraném derby v pražském Edenu se znovu otevírá otázka používání kamer s využitím biometrických údajů na stadionech. Nyní to zakazuje legislativa. Tento systém se smí používat pouze na mezinárodních letištích, což je v Česku letiště Václava Havla. Když systém na letišti za pomoci umělé inteligence najde mezi lidmi shodu s někým, kdo je v celostátním pátrání, okamžitě o tom ví cizinecká policie. Vzniknout by tedy mohl registr fanoušků, kteří již mají zákaz chození na stadiony. Systém by pak fungoval podobně, jako na pražském letišti.

Zákon o zahraničních vazbách neziskových organizací nechystá ani ministerstvo spravedlnosti, ani vláda, řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Přehled o dotacích neziskových organizací z veřejných peněz pak zajistí vyhláška ministerstva financí. K přípravě předpisu o zahraničních vazbách se před dvěma týdny přihlásil předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu vládní SPD.

Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Podle opozičních Pirátů jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona. Další opoziční strany volají po zastavení přípravy návrhu. Zástupci neziskových organizací míní, že by zákon vedl k omezení nevládního sektoru.

Evropa si v říjnu každoročně připomíná důležitost dárcovství orgánů. V Česku je nejčastěji transplantovaným orgánem ledvina a tuzemské zdravotnictví patří v této oblasti mezi evropskou špičku. Odborníci dlouhodobě usilují o zvýšení podílu transplantací ledvin od žijících dárců, které pacientům přinášejí lepší výsledky ve srovnání s ledvinami od zemřelých dárců. Překážkou často bývají pacienti, kteří se zdráhají hovořit o své situaci s blízkými nebo s lékaři. Překonání této bariéry může znamenat zásadní zlom v jejich cestě ke kvalitnějšímu životu bez dialýzy.

Centrální evidence psů, na jejíž spuštění se už roky čeká, by mohla začít fungovat příští rok v létě. Uvedla to Komora veterinárních lékařů. Vývoj, pořízení a provoz na čtyři roky vyjdou státní rozpočet na 24 milionů korun. Kolik bude platit majitel za registraci u veterináře, bude záležet na konkrétní ordinaci. Evidence má usnadnit hledání ztracených psů a přispět v boji proti množírnám.

Neplatičů nájemného ve druhém čtvrtletí přibylo o desetinu na 2,4 procenta. Podíl se ovšem týká jen velkých pronajímatelů. U těch individuálních může být několikanásobně vyšší – jak uvedla oborová asociace. Od začátku července ale platí novela, podle které by mělo být jednodušší takového člověka vystěhovat.

Tři lidé už ve Fakultní nemocnici Brno překročili hranici tří set odběrů krve. Nejvíce z nich má na svém kontě Roman Wolf, který jich absolvoval už 307. Podle primářky Transfuzního a tkáňového oddělení Hany Lejdarové však dárců postupně ubývá a udržet jejich registr je stále obtížnější. Za aktivního dárce je považován ten, kdo přišel alespoň jednou za poslední dva roky.

Ani tak závažné chronické onemocnění, jako je cukrovka, nemusí být překážkou pro vrcholový sport. Závodníkům v tom pomáhají senzory a nepřetržité sledování hladiny cukru v krvi. Jedním z takových případů je i letošní závod Czech Tour, na kterém startoval i jediný profesionální cyklistický tým na světě složený výhradně z jezdců s diabetem 1. typu. Cukrovkou trpí každý desátý Čech a odhaduje se, že do roku 2030 bude v tuzemsku 1,3 milionu pacientů s diabetem.

Cukrovka prvního typu trápí zhruba šedesát tisíc lidí, data o ní ale chybí. Je vrozená a léčí se hlavně pomocí per a pump s inzulinem. Právě správný přístroj může život diabetika významně zlepšit, lékaři proto začali data o léčbě sbírat. Do registru už se zapojila některá velká centra a je v něm zhruba osm procent všech pacientů. Lékaři ale chtějí, aby se jejich počet rozšířil, hlavně o nemocné, kteří se léčí v menších ambulancích. Nejčastější potíže diabetiků by navíc lékaři díky registru mohli umět částečně předvídat a zabránit jim. Důležité proto je, aby do něj odborníci zapsali co nejvíce pacientů.

Pracovníci českých registrů krvetvorných buněk stále častěji vyjíždějí za vhodnými dárci do zahraničí. Letos už kostní dřeň v tuzemsku dostalo zhruba čtyřicet lidí a většinou pocházela právě z ciziny. Navíc přibývá diagnóz, u kterých je možné tuto léčbu využít. V registru pražské nemocnice IKEM se momentálně chystají na deset výjezdů do zahraničí v září. Čtyři z toho budou letecky, a to do Ameriky, Velké Británie, Itálie a Izraele. „Mám 96 hodin, abych to vyzvednul a vrátil se zpátky. Zatím jsem to vždycky stihl. Ve chvíli, kdy naložím produkt, jsem zodpovědný za další lidský život,“ vysvětluje kurýr a zdravotnický záchranář Pavel Mládek. Nedávno se takto podařilo najít dárkyni v Americe pro Matěje Křižku ze Zlína, který už má po úspěšné transplantaci.

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.

Lobbování zřejmě získá zákonná pravidla. Zavede je vládní předloha, kterou schválila s některými úpravami dolní komora. Například z výčtu lobbovaných vyškrtla asistenty poslanců a senátorů, stejně jako členy poradních orgánů vlády kromě Legislativní rady vlády. Návrh zákona, jenž zejména zavede registr lobbistů a lobbovaných, nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Nebývalý zájem o zápis do registrů dárců kostní dřeně znamená naději nejen pro vážně nemocnou dvouletou Madlen s hematologickým onemocněním, ale také pro další dospělé i dětské pacienty. Registry i po dvou týdnech přijímají denně stovky až tisíce lidí. Na vhodného dárce zatím marně čeká například devítiletý Matěj ze Zlína s vzácnou poruchou krvetvorby.

Elektronicky doložit potvrzení o studiu nebo diplom při nástupu do práce má umožnit digitální registr informací o vzdělávání. Jeho první návrh předložil resort školství na podzim. Sešly se ale desítky připomínek – hlavně kvůli osobním údajům. Úřad na jejich ochranu teď po sérii jednání a přislíbených změnách souhlasí. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) už ale tato vláda záměr nejspíš neprosadí.

Ubytovací zařízení se od příštího ledna zřejmě budou muset povinně registrovat v systému eTurista. Nové pravomoci, které umožní obcím regulovat krátkodobé ubytování a pronájmy bytů, části zákonodárců i podnikatelů vadí. Loni přitom po Česku cestoval rekordní počet turistů, letos by měl trend pokračovat.

Nový registr výpustí, který nyní připravují vodohospodáři, má dát odpověď na to, co kdo vypouští do českých řek a potoků. Například hasičům má také dát jasné informace, jaké látky v případě havárií mohou do toků vytékat. Vodohospodáři chtějí přijít zejména na nelegální výpustě a případně dosáhnout potrestání těch, kteří do vody vypouštějí to, co nemají. „Bylo by vhodné, kdyby byl připravovaný registr výpustí doplněn o automatický emisní monitoring jakosti,“ dodal mluvčí výzkumného Ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Hrdinka.

Poskytovatelé krátkodobého ubytování nejspíš budou muset zapisovat hosty do jednotného registru. Počítá s tím novela, kterou schválili ministři. Stát by podle jejich představ měl získat lepší přehled o tom, kdo komu jaký nocleh poskytuje. Nejasnosti panují hlavně u nabídek přes on-line platformy, jako jsou Airbnb nebo Booking. Novela zároveň umožní obcím tento typ pronájmů částečně regulovat.

Z návrhů k růstu české ekonomiky, které Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila v lednu, se chce kabinet přednostně zabývat čtyřmi oblastmi. Jsou jimi investice do dopravní infrastruktury, dále modernizace a reforma trhu práce, rychlejší výstavba například bytů a zkvalitnění regionálního školství. Po středečním jednání to avizoval premiér Petr Fiala (ODS). Projednávání zákona o kyberbezpečnosti vláda přesunula. Kabinet také podpořil vznik rady vlády pro paměťovou agendu.

Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Poslanci také v prvním kole schválili novelu zákona o majetku České republiky, která by mohla zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Samosprávy by pak mohly převádět na stát nemovitosti, pro něž nemají využití.