Neplatičů nájemného ve druhém čtvrtletí přibylo o desetinu na 2,4 procenta. Podíl se ovšem týká jen velkých pronajímatelů. U těch individuálních může být několikanásobně vyšší – jak uvedla oborová asociace. Od začátku července ale platí novela, podle které by mělo být jednodušší takového člověka vystěhovat.
„Počet lidí, které kontrolujeme a vyjdou nám jako nevhodní, například z pohledu exekucí, insolvencí, trestního stíhání a dalších, se pohybuje mezi deseti až dvaceti procenty,“ uvedl ředitel správcovské společnosti Bureš & partneři David Bureš.
Podíl neplatičů se u velkých pronajímatelů dlouhodobě pohybuje mezi dvěma a třemi procenty. Mírně roste třeba v létě. „V rámci neplatičů pozorujeme i drobnou sezonalitu, že v rámci Vánoc, případně letních dovolených je možné, že někdo upřednostní nákup dárku, potažmo dovolené před zaplacením nájmu,“ podotýká člen Asociace nájemního bydlení Jiří Krejčí.
Pronajímatelkou je například Petra Kovandová, která má nyní třetího nájemníka a problém s dluhem zatím řešit nemusela. U nového obyvatele bytu se ale zpočátku přiklání k uzavření smlouvy na rok. „Mně jako majiteli, v případě, že má nájemník smlouvu na dobu určitou, neumožňuje nájemníkovi vypovědět smlouvu – ty důvody jsou legislativně přísně dané,“ dodává Kovandová.
Ani v případě, že nájemce dlouhodobě neplatí, nemá majitel právo ho z bytu bez rozhodnutí soudu vystěhovat. Zrychlit proces by měla možnost rozkazu k vyklizení. „Stále u tohoto institutu platí to, že pokud oni (nájemci) podají odpor do patnácti dnů, tak vše zůstává při starém a musí dojít ke standardní soudní cestě. V určitém procentu případů to může pomoci, ale není to všemocné,“ vysvětluje Krejčí.
Správně nastavená smlouva
Základem předcházení problémům je správně nastavená smlouva. Do kontaktů je vhodné uvést také telefony a e-maily, přesně definovat pronajímanou nemovitost, zapsat údaje k platbě, době trvání smlouvy a vymezit také práva a povinnosti obou stran.
V případě závažnějších obtíží odborníci doporučují kontaktovat druhou stranu. Ideálně písemně – doporučenou poštou nebo datovou schránkou.
Pětina lidí žije v nájmu
V nájmu žije v Česku asi pětina lidí. Před deseti lety to byla více než čtvrtina. Naopak nejnižší podíl za dvě dekády zaznamenali statistici v roce 2013, kdy klesl k osmnácti procentům.
Domácnost se v průměru skládá ze dvou členů a tří desetin k tomu – a za sledovanou dobu se zmenšila. Tím pádem roste obytná plocha na osobu. V roce 2005 na jednoho člověka připadalo asi třicet metrů čtverečních, loni přibližně 37. Výdaje na bydlení se blíží sedmnácti procentům čistých příjmů.
Ve druhém čtvrtletí se ceny nájemního bydlení meziročně zvýšily zhruba o tři procenta. Nejrychleji rostly v Hradci Králové. Naopak největší pokles zaznamenal Liberec. V případě průměrné výše nejvíce zaplatí lidé v Praze, nejméně v Ústí nad Labem.
Na co si dát pozor
Jedním z nejživějších období je v realitách konec léta. Řada lidí si hledá nové bydlení, zdaleka ne všichni nájemníci ale znají všechna svá práva. Před uzavřením smlouvy je například důležité byt dobře prohlédnout a zjistit případné nedostatky.
„Fotodokumentaci jako takovou doporučuji přidat jako přílohu při předávacím protokolu, který by měl být důkladně vyplněn jak při převzetí bytu, tak při ukončení nájmu,“ radí realitní makléř Century 21 Josef Chán.
S bydlením v nájmu má zkušenost například Eva Benešová. V průběhu let jsou podle ní smlouvy stále obsáhlejší. „Když jsem sháněla poslední bydlení, měla nájemní smlouva asi devět stránek s různými podmínkami a laik se v tom samozřejmě nevyzná,“ podotýká Benešová.
Advokáti často řeší problémy u vyúčtování. Nájemník by si měl ohlídat, co je uvedeno v předpisu záloh. „Nájemce standardně platí zálohy na elektřinu, na vodu, na svoz odpadu, případně provoz výtahu, společného osvětlení a podobně, nicméně není oprávněné, aby pronajímatel požadoval úhradu například do fondu oprav,“ podotýká advokátka a partnerka LP Legal Michaela Anastázie Písařovičová.
Vyúčtování musí majitel dodat do konce dubna, jinak se vystavuje pokutě z prodlení padesát korun na den. Spory mohou nastat také v případě kauce. „Lze to použít na úhradu dlužného nájemného, na úhradu případného nedoplatku za služby a dále typicky v případě způsobené škody,“ dodává Písařovičová.
Nájemce může případně majitele požádat o využití kauce na doplacení nájemného při ukončení smlouvy. Někteří lidé se dožadují také úroku. „Nájemce má právo na zaplacení úroku, přičemž výše není specifikovaná,“ podotýká advokátka.
Lze se orientovat podle úroku, za který banky nabízejí běžné úvěry. Majitel ale nemůže ve smlouvě vyžadovat, aby se nájemce předem úroku zřekl.
