Tři lidé už ve Fakultní nemocnici Brno překročili hranici tří set odběrů krve. Nejvíce z nich má na svém kontě Roman Wolf, který jich absolvoval už 307. Podle primářky Transfuzního a tkáňového oddělení Hany Lejdarové však dárců postupně ubývá a udržet jejich registr je stále obtížnější. Za aktivního dárce je považován ten, kdo přišel alespoň jednou za poslední dva roky.
Wolf začal darovat krev v roce 1998 a chodí jednou až dvakrát do měsíce. Nyní si připsal už 307. odběr. V minulosti podstupoval i odběry krevních destiček a plazmy. „Pomáhám druhým, nemocným lidem, kteří nemají to štěstí jako já, že jsou zdraví,“ řekl.
K darování ho přivedl bratranec, on sám zatím motivoval svého nadřízeného. Osobně se ale dosud nesetkal s pacientem, kterému by jeho krev pomohla. „To by mi udělalo radost, protože jinak to nedělám kvůli ničemu jinému. Určitě ne kvůli penězům,“ poznamenal.
Zdravotní stav pod kontrolou
O svůj zdravotní stav se neobává, protože před každým odběrem prochází lékařskou kontrolou. „Při takhle enormní frekvenci darování určitě trpí žilní systém. Ale myslím si, že pokud člověk opravdu chce pomáhat, tak tohle by asi neměl být limit,“ uvedla primářka Lejdarová.
Nemocnice letos po třiadvaceti letech zrekonstruovala příjmovou halu pro dárce krve. Cílem bylo vytvořit prostředí, kde se lidé budou cítit příjemně. Součástí změn byl také přechod na elektronické dotazníky – donedávna se ještě vyplňovaly papírové formuláře.
Ve Fakultní nemocnici Brno je momentálně krve dostatek, stejně jako ve Vyškově a Znojmě. Naopak ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, v Hodoníně či ve Zlíně by dárce uvítali, protože v létě jich přichází méně. „Přibližně polovinu toho, co vyprodukujeme, spotřebuje hematoonkologie,“ doplnila Lejdarová.
Absolutním českým rekordmanem je muž z Olomouce, který letos v květnu dosáhl už 660 odběrů. Podle odhadů jeho krev nebo její složky pomohly více než patnácti stům pacientů.
Aktuální potřeba krve se liší
Aktuální potřeba krve se liší podle krevní skupiny. Často chybějí Rh negativní skupiny (0−, A−, B−) a také AB+. Transfuzní oddělení nemocnic o tom průběžně informují na svých webových stránkách, kde mohou dárci zjistit, které skupiny jsou aktuálně nejvíce potřeba. Tento týden například Nemocnice Hodonín postrádá skupiny O+ a A+. Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze chybí A+, B+, O+ a B−, Krajské nemocnici v Českých Budějovicích pak 0−. Všechny transfuzní stanice přitom vítají i prvodárce.
- věk: 18–65 let (první odběr do 60 let)
- hmotnost: minimálně 50 kg
- nejsem zraněn/a, nemám opar
- netrpím vážným chronickým nebo psychiatrickým onemocněním
- nejsem HIV pozitivní
- neprodělal/a jsem žloutenku B, C
- neprodělal/a jsem malárii
- nepatřím do rizikové skupiny (promiskuitní způsob života, uživatel drog)
- nejsem alkoholik
zdroj: FNUSA
Kromě obecných kritérií rozhoduje o možnosti darovat krev i aktuální zdravotní stav či návrat z rizikové oblasti. V současnosti například platí odklad 28 dnů po návratu z oblastí, kde se objevila západonilská horečka.
Registr dárců ve FN Brno je největší v České republice – čítá kolem pětadvaceti tisíc aktivních dárců. Podle Lejdarové je však jeho udržování stále složitější, protože dárců postupně ubývá.
Transfuzní stanice připravují pro dárce různé benefity – od slev v obchodech, restauracích či sportovištích přes volné vstupenky až po stravenky.
