Dárce

Za první dva týdny sbírky Krabice od bot lidé zaregistrovali na webových stránkách 44 429 dárků pro děti v nouzi. ČT o tom informoval Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Ta letos sbírku pořádá už po patnácté. Zájemci mají možnost dárek zaregistrovat a odnést na jedno z 286 sběrných míst do osmého prosince.

Anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity odhalil na brněnském Ústředním hřbitově památník dárcům těl. O jeho vznik se zasloužili samotní studenti fakulty. Památník bude zároveň sloužit i jako vsypová hrobka. Počet lidí, kteří se rozhodnou věnovat své tělo vědě, v posledních letech roste.

Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády. Americký prezident Donald Trump uvedl, že dar ministerstvu poskytl jeho přítel, který nechtěl být jmenován. Přijetí daru vyvolalo právní otázky ohledně financování armádních platů ze soukromých zdrojů, píší americká média.

Je to příběh, který vyvolal vlnu solidarity. Prosba otce vážně nemocné Madlen o dárce kostní dřeně měla před půl rokem obrovskou odezvu nejen na sítích, ale i v realitě. A ta odezva trvá dodnes. Do registrů letos vstoupily desetitisíce nových dárců, kteří přinesou naději po celém světě. Nejvýraznější momenty příběhu Madlen přinese v pátek od 20:07 dokument ČT24 Madlen – dívka, která inspirovala Česko.

Tři lidé už ve Fakultní nemocnici Brno překročili hranici tří set odběrů krve. Nejvíce z nich má na svém kontě Roman Wolf, který jich absolvoval už 307. Podle primářky Transfuzního a tkáňového oddělení Hany Lejdarové však dárců postupně ubývá a udržet jejich registr je stále obtížnější. Za aktivního dárce je považován ten, kdo přišel alespoň jednou za poslední dva roky.

Příběh Matěje Křižky ze Zlína je dalším z těch, které při náborech přilákaly do registrů dárců kostní dřeně nové lidi. Devítiletý školák se potýká se vzácnou poruchou krvetvorby. Vhodná dárkyně se pro něj našla ve Spojených státech amerických a chlapec už má transplantaci úspěšně za sebou.

Řada nemocnic po celém Česku hlásí nedostatek krve. Během léta sice lékaři operují méně, častěji ale řeší úrazy. Transfuze jsou tak potřeba dál, ale odběrů se dělá méně. Lidé po návratu z dovolené často nemohou několik týdnů krev darovat. Průměrný věk dárců se navíc pořád zvyšuje. V královéhradecké nemocnici jsou rádi za každý balíček naplněný krví, hlavně od dárců se skupinou nula. V příbramské nemocnici pak musejí každý rok nahradit zhruba tisícovku lidí, a to kvůli věku či nemoci. Krev může darovat občan Česka ve věku 18 až 65 let bez závažného interního onemocnění. Lákat nové dárce se nemocnice snaží třeba soutěžemi nebo oceňováním velkého počtu odběrů.

V létě očekávají nemocnice každoroční úbytek dárců krve. Důvodem jsou dovolené, ale také například klíšťata. Vyplývá to z vyjádření odborníků z fakultních nemocnic pro ČT. Celoročním problémem je také rostoucí věk dárců. Jejich průměrný věk se podle Petra Turka z Fakultní Thomayerovy nemocnice za posledních patnáct let zvýšil o pět let.

Lékaři hlásí posun v léčbě dvouleté Madlen se vzácnou poruchou krvetvorby. Malá pacientka je za polovinou čtyřměsíčního okna, ve kterém lékaři pozorují efekt nasazených imunosupresiv. Úspěšnost léčby je padesát na padesát. Naději na uzdravení má nově i devítiletý Matěj ze Zlína, pro něhož se našla v USA vhodná dárkyně kostní dřeně.

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.

Nebývalý zájem o zápis do registrů dárců kostní dřeně znamená naději nejen pro vážně nemocnou dvouletou Madlen s hematologickým onemocněním, ale také pro další dospělé i dětské pacienty. Registry i po dvou týdnech přijímají denně stovky až tisíce lidí. Na vhodného dárce zatím marně čeká například devítiletý Matěj ze Zlína s vzácnou poruchou krvetvorby.

Za poslední týden se do dvou tuzemských registrů dárců kostní dřeně přihlásilo na dva tisíce lidí. Ten při IKEMu během víkendu zapsal tolik jmen, kolik obvykle za čtyři měsíce. Další nábory se chystají tento týden v regionech. Novým dárcem se může stát téměř kdokoliv od 18 do 40 let. S pacientem se musí shodovat alespoň v devíti z deseti transplantačních znaků, ideálních je deset z deseti.

Příběh ani ne dvouleté Madlen, která trpí vážnou poruchou krvetvorby, zvyšuje zájem o registraci mezi potenciální dárce kostní dřeně. Jen v sobotu dorazily do pražského IKEMu čtyři stovky lidí, v Teplicích se přidala stovka a ve Vyškově stejný počet vojáků. Dárce potřebuje aktuálně více než sto pacientů v tuzemsku, Český registr dárců krvetvorných buněk nabízí termíny pro zapsání i v dalších městech. Na řadě jsou Bohumín, Jihlava či Olomouc.

Najít vhodného dárce kostní dřeně je poměrně složité, mohou jich být stovky, ale ideálním kandidátem nemusí být ani jeden. I u příbuzných je šance kompatibility docela malá. Takového dárce shání i malá Madlen, která trpí aplastickou anémií a má nedostatek červených krvinek. Zájem o darování kostní dřeně se ale i díky jejímu případu zvyšuje. Tím pravděpodobnější je, že přes sto pacientů, kteří na dárce čekají, najdou toho správného.

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.

Lékaři v Česku loni transplantovali pacientům 952 orgánů, což je nejvíc od prvního voperování orgánu od dárce v roce 1961. Dosud byl rekordním rok 2018. Meziročně jde o nárůst zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací. Rekordní byl počet dárců orgánů i operovaných srdcí, plic a ledvin. Naopak nejméně od roku 2011 bylo na konci roku čekajících na transplantaci, na čekací listině je zapsáno 923 osob.

Ročně chodí na pravidelné dárcovské odběry krve zhruba čtvrt milionu lidí, bylo by jich ale potřeba mnohem víc. To platí i v případě krvetvorných buněk. S tím se snaží pomoct projekt s názvem „I tobě v žilách koluje naše krev!“. V jeho rámci přesvědčují policisté, hasiči a záchranáři své kolegy i veřejnost k darování krve nebo vstupu do registru dárců kostní dřeně.

Odstoupení Joea Bidena z boje o znovuzvolení přineslo obrat ve schopnosti Demokratické strany vybírat peníze na kampaň. Její hlavní zprostředkovatel příspěvků oznámil, že neděle je v tomto směru nejúspěšnějším dnem aktuálního volebního cyklu. Americká média mezitím informují, že peníze vybrané dříve na Bidenovu kampaň jsou již pod kontrolou viceprezidentky a pravděpodobné nové kandidátky demokratů do Bílého domu Kamaly Harrisové. Její tým oznámil, že první den po odstoupení Bidena z voleb získala kandidátka 81 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 1,88 miliardy korun).

Česko darovalo Izraeli kompletní sanitní vůz. Peníze se vybraly díky sbírce spolupořádané českou pobočkou Židovského národního fondu. Zdravotnické vozidlo je určeno pro kibuc Be’eri v jižním Izraeli. Do doby, než se do vypleněné vesnice vrátí její obyvatelé, budou sanitku používat armádní lékaři.

Krátce po útoku teroristů z Hamásu 7. října začaly v Česku vznikat sbírky převážně na podporu židovského státu, jednu z prvních založily dvě seniorky z Prahy. Jejich cílem bylo vybrat 250 tisíc korun, za měsíc ale vybraly více než trojnásobek.

Transplantace kostní dřeně zachraňuje životy. V plzeňské nemocnici ji v těchto dnech podstoupila Jana Kaslová. Ze své nemoci měla velký strach, nyní věří tomu, že vše dopadne dobře. Šance na vyléčení je poměrně velká, důležité ale je, aby se u pacientky po dobu dvou let neobjevily žádné komplikace. Podle onkologů je v Česku stále málo dárců dřeně pro transplantaci a snaží se nalákat nové. Pacientů, kterým může život zachránit, přitom neustále přibývá.

Letošní 10. květen připadá na Den proti rakovině. Sbírka, jejímž symbolem je květ měsíčku lékařského, se koná už po sedmadvacáté. Letošní ročník je zaměřen na nádory průdušek a plic. Podle předsedkyně Ligy proti rakovině a lékařky Michaely Fridrichové je ročně po celém Česku rakovina plic diagnostikována přibližně šesti a půl tisíci pacientů. Lidé mohou přispět zakoupením žlutého květu, dobrovolníci je prodávají po celém Česku.

Jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby je v některých případech transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce. Sedmnáctiletému Sebastianu Weitzovi, který onemocněl leukemií, zachránil život darováním kostní dřeně neznámý člověk. Nyní se Weitz snaží motivovat ostatní, aby se zapsali do registru dárců. V Česku jich v tuto chvíli je 150 tisíc, podle lékařů je to málo. Zhruba deset procent nemocných vhodného dárce nenajde.

V Česku chybí dárci kostní dřeně z řad národnostních menšin. Nová kampaň Daruj život tak cílí na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Ve dvou českých registrech je dárců zhruba 150 tisíc, pacienti ze zmíněných etnik ale musejí častěji čekat déle. Anebo spoléhat na pomoc ze zahraničí.