Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
„Je to neuvěřitelně jednoduché zařízení, prostě ho přišijete k srdečním síním. A pak zacvaknete, opravdu doslova zacvaknete čerpadlo, a pak ho zapnete. To je okamžik, kdy všichni zatají dech – a pak naběhne a prostě funguje,“ popsal titanové srdce chirurg Paul Jansz, který ho transplantoval při asi šestihodinovém zákroku.
Přibližně čtyřicetiletý pacient trpící srdečním selháním dostal tento implantát loni v listopadu při operaci v nemocnici sv. Vincenta v Sydney. V únoru ji opustil a jako první na světě měl tento implantát mimo lékařské zařízení. Titanové srdce mu umožnilo ve zdraví přečkat do úspěšné transplantace normálního srdce, která proběhla začátkem tohoto měsíce. Podle vyjádření nemocnice, společnosti BiVACOR stojící za umělým srdcem a Monashovy univerzity se pacient dobře zotavuje.
Srdce, které nebuší
Titanové srdce australské společnosti BiVACOR je unikátní absencí jakýchkoli ventilů a dalších částí náchylných k opotřebování. Má pouze jednu pohyblivou komponentu – magneticky uchycený rotor. „Nejsou zde žádná ložiska, v tomto zařízení není nic, co by mohlo selhat,“ potvrzuje Jansz.
Lékaři už dříve zařízení úspěšně implantovali pěti pacientům ve Spojených státech v rámci studie proveditelnosti amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Prvním z nich se stal 58letý muž v posledním stadiu srdečního selhání, který díky titanovému srdci přečkal osm dní do transplantace. Zatím ale všichni trávili dobu s kovovým srdcem v nemocnici, až Australan s ním žil běžným životem.
„V průběhu následující dekády se umělá srdce stanou alternativou pro pacienty, kteří nemohou čekat na srdce od dárce, nebo pokud vhodná srdce zkrátka nejsou dostupná,“ míní Chris Hayward z ústavu Victor Chang Cardiac Research Institute, podle nějž je titanové srdce pro pacienty se srdečním selháním přelomové.
Implantát australského pacienta byl prvním v programu Artificial Heart Frontiers (Hranice umělého srdce) melbournské Monashovy univerzity. Cílem iniciativy za 50 milionů australských dolarů (asi 724 milionů korun) je vyvinout a dostat na trh tři zařízení pro pacienty se srdečním selháním.
Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve světě a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na jejich následky ročně zemře okolo osmnácti milionů lidí. Na celém světě se ročně provede přibližně pět tisíc transplantací srdce, což představuje nárůst o 53 procent oproti roku 2011. Většina z nich se provádí ve Spojených státech – přibližně čtyři tisíce ročně.
