Transplantace

Evropa si v říjnu každoročně připomíná důležitost dárcovství orgánů. V Česku je nejčastěji transplantovaným orgánem ledvina a tuzemské zdravotnictví patří v této oblasti mezi evropskou špičku. Odborníci dlouhodobě usilují o zvýšení podílu transplantací ledvin od žijících dárců, které pacientům přinášejí lepší výsledky ve srovnání s ledvinami od zemřelých dárců. Překážkou často bývají pacienti, kteří se zdráhají hovořit o své situaci s blízkými nebo s lékaři. Překonání této bariéry může znamenat zásadní zlom v jejich cestě ke kvalitnějšímu životu bez dialýzy.

Vědci oznámili, že implantovali buňky slinivky břišní upravené technologií takzvaných genetických nůžek CRISPR člověku s cukrovkou 1. typu. Experimentální studie skončila úspěchem – buňky po dobu několika měsíců vyráběly spolehlivě hormon inzulin, který řídí hladinu cukru v krvi. Výzkum se ale zároveň potýká s problémy a nejistotou.

Pracovníci českých registrů krvetvorných buněk stále častěji vyjíždějí za vhodnými dárci do zahraničí. Letos už kostní dřeň v tuzemsku dostalo zhruba čtyřicet lidí a většinou pocházela právě z ciziny. Navíc přibývá diagnóz, u kterých je možné tuto léčbu využít. V registru pražské nemocnice IKEM se momentálně chystají na deset výjezdů do zahraničí v září. Čtyři z toho budou letecky, a to do Ameriky, Velké Británie, Itálie a Izraele. „Mám 96 hodin, abych to vyzvednul a vrátil se zpátky. Zatím jsem to vždycky stihl. Ve chvíli, kdy naložím produkt, jsem zodpovědný za další lidský život,“ vysvětluje kurýr a zdravotnický záchranář Pavel Mládek. Nedávno se takto podařilo najít dárkyni v Americe pro Matěje Křižku ze Zlína, který už má po úspěšné transplantaci.

Příběh Matěje Křižky ze Zlína je dalším z těch, které při náborech přilákaly do registrů dárců kostní dřeně nové lidi. Devítiletý školák se potýká se vzácnou poruchou krvetvorby. Vhodná dárkyně se pro něj našla ve Spojených státech amerických a chlapec už má transplantaci úspěšně za sebou.

Srpen přináší několik nových zákonů a novel. Jsou mezi nimi například energetická novela Lex OZE III, „lex plyn“ týkající se výstavby paroplynových elektráren či novela, na základě které policie získá snadnější přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků. Všechny novely nabývají účinnosti 1. srpna.

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.

Lékaři Fakultní nemocnice Motol v úterý provedli poslední vyšetření v léčbě dvouleté Madlen, které ukázalo, jestli se plně obnovila její krvetvorba, nebo bude potřeba transplantace kostní dřeně. Vzorky ošetřující lékařka odebrala přímo z pánevní kosti. Bioptickou jehlu potřebovala zavrtat poměrně hluboko, aby se jí podařilo vytáhnout alespoň dvoucentimetrový váleček. Krevní obraz Madlen zatím vypadá dobře, ale stoprocentní verdikt padne za dva týdny, až budou hotové laboratorní rozbory. Příběh dvouleté dívky na jaře oslovil širokou veřejnost, a registry dárců tak během několika týdnů překonaly obvyklý roční nábor.

Lékaři hlásí posun v léčbě dvouleté Madlen se vzácnou poruchou krvetvorby. Malá pacientka je za polovinou čtyřměsíčního okna, ve kterém lékaři pozorují efekt nasazených imunosupresiv. Úspěšnost léčby je padesát na padesát. Naději na uzdravení má nově i devítiletý Matěj ze Zlína, pro něhož se našla v USA vhodná dárkyně kostní dřeně.

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.

Příběh ani ne dvouleté Madlen, která trpí vážnou poruchou krvetvorby, zvyšuje zájem o registraci mezi potenciální dárce kostní dřeně. Jen v sobotu dorazily do pražského IKEMu čtyři stovky lidí, v Teplicích se přidala stovka a ve Vyškově stejný počet vojáků. Dárce potřebuje aktuálně více než sto pacientů v tuzemsku, Český registr dárců krvetvorných buněk nabízí termíny pro zapsání i v dalších městech. Na řadě jsou Bohumín, Jihlava či Olomouc.

Najít vhodného dárce kostní dřeně je poměrně složité, mohou jich být stovky, ale ideálním kandidátem nemusí být ani jeden. I u příbuzných je šance kompatibility docela malá. Takového dárce shání i malá Madlen, která trpí aplastickou anémií a má nedostatek červených krvinek. Zájem o darování kostní dřeně se ale i díky jejímu případu zvyšuje. Tím pravděpodobnější je, že přes sto pacientů, kteří na dárce čekají, najdou toho správného.

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.

Lékaři v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) asi před měsícem provedli náročnou transplantaci jater pětitýdenní holčičce, část svých daroval její strýc. Dítěti kvůli akutnímu selhání orgánu zbývaly bez operace desítky hodin života. Po výkonu se o miminko vážící 3,5 kilogramu staraly dětské sestry ze sousední Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN), protože IKEM nemá dětské oddělení.

Šestadvacetileté pacientce s cystickou fibrózou transplantovali v pražské Fakultní nemocnici Motol už potřetí plíce. Podle nemocnice jde o mimořádně náročný chirurgický zákrok, který je i celosvětově unikátní – a přistupuje se k němu jenom ve výjimečných případech. Pro lékaře představovala operace technickou, ale i medicínskou a současně i etickou výzvu.

Žena z amerického státu Alabama se stala nejdéle žijícím pacientem po transplantaci prasečího orgánu. S novou ledvinou žije Towana Looneyová už 61 dní a je zdravá a plná energie, napsala agentura AP. Lékaři odhadují, že geneticky upravený zvířecí orgán by jí mohl sloužit ještě dlouho.

Francouzka nakažená HIV se viru zbavila poté, co podstoupila transplantaci kostní dřeně. Na operaci šla kvůli akutní leukémii. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení lékařského týmu, který ženu na jihu Francie léčil.

Lékaři v Česku loni transplantovali pacientům 952 orgánů, což je nejvíc od prvního voperování orgánu od dárce v roce 1961. Dosud byl rekordním rok 2018. Meziročně jde o nárůst zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací. Rekordní byl počet dárců orgánů i operovaných srdcí, plic a ledvin. Naopak nejméně od roku 2011 bylo na konci roku čekajících na transplantaci, na čekací listině je zapsáno 923 osob.

Živočišné buňky získávají energii štěpením živin, rostlinné ze světla. Vědci teď ale dokázali toto základní pravidlo přepsat, když naučili buňky křečka, aby částečně fotosyntetizovaly. Mohlo by to pomoci například při transplantacích.

Letošní rok znamená velký zlom v návratu pijavic do medicíny. Londýnské zoologické zahradě se podařilo poprvé odchovat v zajetí pijavici lékařskou. Na svět tam přišlo a dospělo čtyřicet zvířat. Tvor tak získal nejen šanci vrátit se do přírody, kde ho dramaticky ubývá,⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale také začít znovu zachraňovat lidské životy.

Lékaři o víkendu debatovali na konferenci kardiologické společnosti v Brně, kde probírali umělou inteligenci a její pomoc při rozpoznání infarktu. Řešili i přibývající počet pacientů se srdečním selháním – v Česku jsou jich statisíce a vzniká pro ně síť specializovaných ambulancí.

Lékaři Fakultní nemocnice v Hradci Králové provedli 1500. transplantaci ledviny. Měla podobný průběh jako úplně první transplantace na světě v americkém Bostonu před sedmdesáti lety – bratr daroval ledvinu svému jednovaječnému dvojčeti. Bratři Ježkovi věděli přes třicet let, že jednou k výměně ledviny dojde. „Pro naši rodinu to byla rána, ta volba tam byla jasná tím, že jsem jednovaječné dvojče, tak to je nejvhodnější možnost, jak mu pomoci,“ řekl dárce ledviny Jiří Ježek. Hradečtí lékaři byli v roce 1961 v Československu první, kteří ledvinu transplantovali, a to sedm let po Američanech. Sedm českých center vloni transplantovalo 488 ledvin.

Šestačtyřicetiletý americký veterán přišel před rokem o celou levou část tváře včetně oka – a s tím i o chuť k životu. Lékaři mu ale dokázali díky unikátní operaci oko i obličej vrátit. Chuť žít se mu tak vrátila.

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) transplantovali pacientovi pět orgánů najednou. Při patnáctihodinovém zákroku mu vyměnili žaludek, játra, dvanáctník, tenké střevo a dočasně i slezinu, ponechali mu ale břišní stěnu z původní transplantace od jiného dárce.