Vědci nahlédli do světa bez cukrovky. Experiment s CRISPR ale čelí nejistotě

Vědci oznámili, že implantovali buňky slinivky břišní upravené technologií takzvaných genetických nůžek CRISPR člověku s cukrovkou 1. typu. Experimentální studie skončila úspěchem – buňky po dobu několika měsíců vyráběly spolehlivě hormon inzulin, který řídí hladinu cukru v krvi. Výzkum se ale zároveň potýká s problémy a nejistotou.

Studie, která proběhla v americkém Washingtonu v soukromé společnosti Sana Biotechnology, nabízí podle expertů do budoucna nadějné vyhlídky, že by se mohl milionům lidí po celém světě změnit život. Ovšem pokud překoná nedostatky, jež zatím má.

Cukrovka prvního typu je nemoc, která u nemocného člověka způsobuje závislost – musí po zbytek života brát hormon inzulin, jinak se jeho organismus nedokáže vyrovnat s nerovnováhou cukru v těle. Diabetikům s tímto typem problému sice pomáhá i dieta a změna životního stylu, ale bez inzulinu a jeho pravidelných injekcí se neobejdou.

  • Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
  • Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.

Zdroj: Wikipedia

Jedinou cestou, jak se cukrovky zbavit, je transplantace buněk, které inzulin vyrábí a řídí jeho produkci. Transplantace samotných buněk nezabírá, musí se implantovat celé jejich takzvané „Langerhansovy ostrůvky“, což jsou části slinivky břišní. Bez nich ale člověk nemůže žít, takže se musí získávat od mrtvých dárců.

Takový zákrok může obnovit produkci inzulinu až na několik let, ale provádí se jenom zřídka – brání tomu jednak nedostatek dárcovských slinivek, ale také nutnost celoživotní imunosupresivní léčby, která s sebou nese riziko infekce, rakoviny a dalších závažných vedlejších účinků.

Buňky, které umí vyrábět inzulin

Vědci z několika společností dokázali v poslední době přijít na to, jak nedostatek slinivek obejít – a to pomocí takzvaných pluripotentních kmenových buněk. To jsou buňky, z nichž se dají v laboratoři vytvořit téměř jakékoliv jiné buňky lidského těla – tedy i buňky Langerhansových ostrůvků.

Jen ve Spojených státech trpí cukrovkou prvního typu asi dva miliony lidí – a v posledních letech této nemoci přibývá mezi mladými lidmi. Podle odborného časopisu Nature o tyto klienty usiluje rovnou několik biotechnologických společností, které investují do výzkumu. Pro srovnání, v Česku se s nemocí potýká zhruba šedesát tisíc lidí.

Nejdále v bádání je podle Nature společnost Vertex. Ta loni v červnu oznámila, že provedla transplantaci ostrůvků získaných z embryonálních kmenových buněk u dvanácti lidí s diabetem 1. typu. Po roce od zákroku už deset účastníků nepotřebovalo žádné další injekce inzulinu. Společnost proto v současné době plánuje požádat o regulační schválení této buněčné terapie.

Podobně daleko je čínská společnost Reprogenix Bioscience v čínském Chang-čou, která vytváří ostrůvky z přeprogramovaných kmenových buněk odvozených z tukové tkáně samotného příjemce. Firma zatím neposkytuje tolik informací jako její americký konkurent, ale první zprávy podle odborného tisku také hovoří o úspěchu.

To ale neřeší druhý výše popsaný problém. Tyto dvě terapie totiž vyžadují užívání látek, které potlačují imunitu a způsobují řadu dalších zdravotních problémů: tělo s narušenou imunitou je totiž zranitelné množstvím nemocí a léčba tak úplně nezvyšuje kvalitu života.

Tělo totiž tyto cizí buňky odmítá, pokládá je za vetřelce a snaží se je zničit. Vyřadit část imunitního systému je jediná cesta, jak zabránit tomu, aby organismus implantované buňky nezničil.

Pokus a nejistota

Pokrok, který reportuje americká společnost Sana, by všechny tyto projekty urychlil o celé roky. Našel totiž cestu, jak upravit implantované buňky tak, aby na ně imunitní systém neútočil, což by znamenalo, že by buňky z laboratoře šlo poskytnout bez rizika mnohem více lidem.

V tomto experimentu vědci začali s buněčnými ostrůvky od zemřelého dárce, který neměl cukrovku. Pomocí systému úpravy genů CRISPR deaktivovali dva geny, které normálně pomáhají označovat cizí vetřelce pro T-lymfocyty, jež jsou první linií obrany imunitního systému.

Poté pomocí viru dopravili do buněk genetické instrukce pro protein CD47. Ten slouží jako ochranný signál, který říká imunitnímu systému, aby nechal cizí, geneticky upravené buňky, na pokoji a ignoroval je. Výsledky samy o sobě byly přesvědčivé a podle Nature velmi pozitivní.

Problém je, že zatím tato metoda není ani zdaleka bezchybná. Menší nezávislé výzkumy nedokázaly v buňkách tyto výsledky zopakovat. Experiment navíc neprobíhal roky, ale jen měsíce, takže ani není jisté, jestli opravdu metoda funguje dlouhodobě.

Kombinace obou metod, tedy CRISPRu a kmenových buněk, přináší naději. Aby se ale neproměnila ve zklamání, je zapotřebí ještě doladit „drobné detaily“, které však zatím brání nasazení této biotechnologie do praxe. Vědci jsou tedy zatím přes rozsáhlé mediální nadšení spíše opatrně optimističtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 17 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 20 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 22 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.