Léky

Státní zástupce poslal před soud 21 lidí, které obžaloval z výroby a prodeje drog. Suroviny měli dovážet z Ukrajiny a ze Španělska. Podle policie šlo o stovky kilogramů léků a chemikálií. Některým obviněným hrozí až dvanáct let vězení. Českou televizi o posunu v případu informoval žalobce Jakub Kubias z Krajského státního zastupitelství v Plzni.

Téměř tři čtvrtiny lidí v Česku podle průzkumů užívají návykové látky. Denně či skoro denně kouří cigarety až 1,6 milionu osob nad patnáct let a pije alkohol až milion lidí. Až milion žen a mužů má problém se zneužíváním léků. Vyplývá to z výroční zprávy o závislostech za rok 2025, kterou v úterý zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS). S dokumentem se v pondělí seznámila vláda.

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk otevřela výrobní závod v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany. Investovala do něj více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy dala do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Prezident společnosti Mike Doustdar řekl, že výroba začala tento měsíc.

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.

Cestovní nevolnost dokáže znepříjemnit dovolenou dětem i dospělým. Podle lékaře Jana Davida z Kliniky dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy lze většině potíží předejít správnou přípravou cesty, pravidelnými přestávkami i vhodně zvolenou zábavou. Pomoci mohou také léky nebo přípravky se zázvorem.

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Pazu bylo zadrženo nejméně padesát sedm demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje. Blokády, které brání zásobování La Pazu, trvají už dva týdny. V La Pazu sídlí bolivijská vláda, oficiálním hlavním městem země je Sucre.

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.

Celní správa v prvním čtvrtletí zachytila už 108 zásilek podezřelých léků. Jedná se o téměř 28 procent loňského celkového počtu, jak uvádí mluvčí Hana Štaffová. Nejčastěji se podle ní jednalo o anabolika nebo přípravky na podporu erekce, které nebyly v Česku registrované. Celníci je nachází hlavně v poštovních balících.

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Spotřeba léků v Česku roste. Lékárníci ročně vydají přes 260 milionů balení. Ta, která projdou nebo je pacienti nevyužijí, se musí zlikvidovat ve spalovnách. Každoročně tam skončí zhruba tisíc tun. Přestože většina Čechů ví, že by měli léky vracet do lékáren, pětina je vyhazuje do běžného odpadu.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.

Lidi v tuzemsku tloustnou – a nejen lékaři si kladou otázku, jak to zvrátit. Například v pražském IKEMu půl roku sledovali stovku pacientů, kteří hubli za pomoci čím dál populárnějších antiobezitik. Klinika uvádí, že každý shodil nejméně devět kilogramů. Moderní léky na obezitu má podle lékařů předepsáno až 80 tisíc Čechů. Léčbu, která vyjde měsíčně zhruba na tři až deset tisíc korun, si pacienti platí sami. Podle náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena (za Motoristy) by se to ale mohlo v budoucnu změnit. Aktuálně vzniká pracovní skupina – ta by měla určit, kterým pacientům by mohla medikamenty hradit pojišťovna.

Namísto cesty do lékárny by si lidé mohli nechat léky na předpis doručit domů nebo do výdejního boxu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) chce zásilkový výdej zavést nejpozději od ledna 2028. Část farmaceutů ale upozorňuje na možné dopady na bezpečnost pacientů, zejména kvůli kontrole kontraindikací, i na riziko, že změna oslabí dostupnost lékáren v regionech.

Lidé berou stále víc léků. Důvodem je stárnutí populace, dřívější nástup chronických nemocí i větší dostupnost léčiv na trhu. Jejich nevhodná kombinace ale může způsobit komplikace. V průměru na každého Čecha připadají dva léky denně, na seniory až devět. U pěti a více léků se podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáše Boráně objevují nežádoucí interakce v desíti až patnácti procentech případů, u patnácti a více až ve čtyřiceti procentech. Pohlídat si souběh léčiv pomáhá i mobilní aplikace českých vývojářů Molecula. V její databázi jsou nahrané všechny v tuzemsku dostupné léky a při zadání medikamentů zkontroluje, zda spolu nemají škodlivou interakci.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) je otevřený debatě o zavedení hrazené léčby obezity s pomocí medikace pro vybrané pacienty. Pojišťovny léky zatím platí jen diabetikům. U největší pojišťovny v Česku je loni bralo třicet tisíc lidí. Pro účely redukce váhy by preparáty musely znovu projít schvalovacím procesem u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nadváhou nebo obezitou trpí v Česku víc než polovina dospělé populace, častěji muži než ženy.

Mohl by existovat jediný lék, který bude předcházet rakovině, obezitě a cukrovce, prodlouží život a současně sníží riziko srdečních i jaterních nemocí? Není to sci-fi, právě na takové látce pracují vědci v Praze. V rozhovoru pro ČT24 ji přiblížila vedoucí týmu z IKEMu Soňa Štemberková Hubáčková.