Léky

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) ve středu v noci schválili přelomovou dohodu o společném postupu při řešení pandemií, informovala agentura AFP. Dohoda, k jejímuž uzavření dala podnět nákaza covidu-19, se rodila přes tři roky. Má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru. Aby smlouva vstoupila v platnost, musí ji v květnu schválit členské státy WHO.

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.

V Brně se otevřela nová výrobní linka na injekční přípravky, které pomáhají třeba pacientům s revmatem. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je schopná zásobovat nejen republiku, ale celou Evropu, za rok vyrobí až sto milionů předvyplněných stříkaček. Resort mluví o dalším kroku k posílení lékové soběstačnosti, Evropa je ovšem stále na výpadky náchylná. Česko například řeší nedostatek léčivé látky cinacalcet, která se používá u dialyzovaných pacientů.

Většina Čechů hodnotí negativně kvalitu svého spánku, potvrdil průzkum. S nějakou spánkovou poruchou přitom žije až polovina lidí. Narůstá také spotřeba léčiv na spaní.

Až 900 tisíc lidí starších 15 let pije v Česku každý den nadměrné dávky alkoholu. Ztráty a dopady alkoholové závislosti experti vyčíslili na zhruba 80 miliard korun ročně, což je přibližně jedno procento HDP. Zhruba 275 tisíc osob navíc kombinuje pití s psychoaktivními léky. Vyplývá to z výroční zprávy o alkoholu v Česku za rok 2024, kterou představila vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.

Po jižních Čechách je služba on-line pohotovosti dostupná na Karlovarsku. Diagnózu lékař obvykle určí po rozhovoru s pacientem, může ho ale také poslat do lékárny pro test. „Například pro CRP test, strep test, případně test na vyšetření moči, pokud má třeba infekci močových cest, která může doplnit informace o stavu,“ vysvětluje praktický lékař Ondřej Tefr. Na dálku pak praktik může předepsat léky, složitější případy odesílá na pohotovost. On-line pohotovost se připravuje už také v Plzeňském kraji. Naopak ve východních Čechách, na Vysočině a Zlínsku hejtmanství službu zavádět nechtějí. Šest krajů její spuštění zvažuje. A chystají ji i některá města – třeba Říčany nebo Znojmo.

ADHD je v Česku čím dál častější diagnóza, hlavně mezi dospělými. Před patnácti lety ji mělo kolem třiceti tisíc lidí, dnes už padesát tisíc. Pacientů, kterým psychiatři na tuto neurovývojovou poruchu píšou léky, přibylo za tu dobu dvojnásobně. Život pacientům nejvíce komplikuje nepozornost, nesoustředěnost a zapomínání.

Olomoucký krajský soud potrestal praktického lékaře Vladimíra Líčeníka a lékárníka Luďka Konvičku za rozsáhlé podvody s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí tříletým trestem s podmíněným odkladem na pět let. Oběma zároveň uložil peněžité tresty ve výši sto tisíc korun a zakázal jim na pět let vykonávat povolání. Tresty vynesl shodné jako v říjnu 2021. Oba muži navíc musejí uhradit škodu, kterou vyčíslil na 6,9 milionu korun.

Část inovativních léků, které se používají k léčbě onkologických nebo neurologických onemocnění, by mohly místo nemocnic nakupovat pojišťovny. Jde o rozpracovaný návrh ministra financí, který by měl uspořit až miliardy korun. Výrobci, distributoři i část lékařů se změnami nesouhlasí – obávají se problémů s výpadky i omezení spektra léčiv.

Ministerstvo zdravotnictví přiznalo rodině odškodné tři miliony korun kvůli prokázanému úmrtí ročního dítěte po očkování, upozornily na to server Seznam Zprávy i Deník N. Šlo o extrémně vzácnou reakci na hexavakcínu nebo vakcínu proti pneumokokům. Má jít o první případ, kdy stát poškozené očkováním odškodnil. Informaci následně potvrdil vedoucí tiskového oddělení resortu Jan Řežábek.

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.

Devět let ve vězení uložil pražský městský soud lékařce, která čelí obžalobě v případu obchodování s falešnými recepty na opiáty nebo antidepresiva. Kromě toho se společně se svými komplici podle soudu podílela na falšování covidových certifikátů nebo lékařských zpráv. Proti vediktu se žena na místě odvolala. Jejím nejbližším spolupracovníkům soud zatím nepravomocně uložil 10,5 a 8,5 roku. Několik let za mřížemi si má odsedět také dvojice, která recepty prodávala v terénu.

Zhruba pěti procentům zubařů, kteří se starají o 350 tisíc pacientů, chybí anestetika. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu České stomatologické komory. Důvodem je hlášený výpadek klíčového přípravku. Podle lékového ústavu se ordinace začaly předzásobovat a na některé se teď nedostává. Pomoci by měl dovoz.

Přes 116 tisíc lidí už letos dosáhlo ochranného limitu u takzvaných započitatelných doplatků za medikamenty. Lékárny jim je proto automaticky přestaly účtovat. Ještě loni přitom pacienti museli na vrácení peněz od pojišťovny čekat. Ročně přesáhne ochranný limit přes milion lidí, nejčastěji to jsou senioři nad 70 let.

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.

Francie představila sedm nových projektů, které mají zemi navrátit někdejší lékovou soběstačnost. Stát hodlá do obnovy farmaceutické výroby investovat v přepočtu 1,25 miliardy korun. Pandemie covidu bolestivě ukázala, nakolik Evropská unie závisí na dovozu základních léčiv z Asie. Za pět let se přitom moc nezměnilo, neboť osmdesát procent zboží ve francouzských lékárnách stále pochází z Číny nebo Indie.

Problémy s infuzními roztoky mohou pokračovat v prvním, možná i ve druhém čtvrtletí letošního roku. Nemocnice musí počítat s menšími zásobami, než na jaké byly zvyklé, dodávky ale budou stabilní, prohlásil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Výrobci na tiskové konferenci avizovali navýšení dodávek, firma Baxter až o dvacet procent.

Podle studie zveřejněné v časopisu Neurology může nedávno schválený lék pro prevenci migrény začít účinkovat okamžitě. Jde o lék s názvem atogepant a k léčbě migrény se již předepisuje.

Jednou z nejvýznamnějších domácích událostí budou v roce 2025 volby do Poslanecké sněmovny, poprvé i korespondenčně pro Čechy v zahraničí. Připomene se také osmdesát let od konce druhé světové války a také tři roky od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. V září se pak veřejnost poprvé seznámí s obsahem zřejmě posledních slov Tomáše Garrigua Masaryka.

Vědci v Dánsku našli spojení mezi populárním lékem na cukrovku Ozempic dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk a vzácným očním onemocněním, které může způsobit ztrátu zraku. Dánské úřady uvedly, že požádají evropský orgán pro regulaci léčiv, aby výsledky dvou dánských studií přezkoumal.

První zprávy z Číny zasažené koronavirem tvrdily, že žádný ze známých léků proti němu nefunguje. A tak začali vědci i doktoři hledat jehlu v kupce sena – mezi tisícovkami známých léčivých látek zkoušeli najít nějakou, která by byla účinná i proti viru SARS-CoV-2.