Léky strana 5 z 5

S nedostatkem léků se bude Česko, potažmo Evropa potýkat až do jara, očekává ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Otázkách Václava Moravce však ujistil, že se snaží potíže co nejvíce zmírnit a objednal přípravky z mimoevropských zemí. Problém je však i v tom, že se poptávka po lécích zvýšila, za tři týdny se podle něj vykoupily zásoby Nurofenu, které by jindy vystačily na čtvrt roku. Místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru Karla Maříková (SPD) se obává, že se situace může ještě zhoršit kvůli německému rozhodnutí odstranit stanovené maximální ceny pro některé léky.

Stát nemůže podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) regulovat prodej volně prodejných léků, například počet balení Nurofenu, které si mohou lidé najednou koupit. Novela, která řeší výpadky léků na recept, bude platit nejdříve od roku 2024. Novinářům ministr v úterý řekl, že podrobnosti k dodávkám léků sdělí na tiskové konferenci za dva dny.

I při kupování léků na předpis se musí v lékárnách připlácet. Na co mají lidé právo při doplácení léků? Jaké jsou limity a pravidla těchto plateb? Odpovědi přineslo Infocentrum pořadu Drahé Česko.

Výpadků léků je podle lékárníků víc než dřív, příčiny jsou různé a často postihují celou Evropu. Nenahraditelných léčiv chybí jednotky až desítky ročně, ostatní nahradit lze. Informace v úterý zazněly na tiskové konferenci České lékárnické komory (ČLnK). Podle databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je v Česku registrováno přes 63 tisíc léků včetně těch s různými variantami podání či sílou účinné látky, z toho 59 400 je na lékařský předpis.

Léky a zdravotní pomůcky jsou jediným zbožím, na kterém lidé v porovnání s loňskem zatím nešetří. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová doplňuje, že v Česku jsou doplatkové stropy odvislé od věku pacienta, a pokud je člověk při nákupu medikamentů překročí, pojišťovna mu přeplatek vrátí. Současně upozorňuje, že v každé lékové skupině má být jeden lék, který je plně hrazený pojišťovnou. Konkrétní výběr je na konzultaci s lékařem.

Lékárny v Česku hlásí výpadek některých často používaných medikamentů. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové jde pouze o lehce zvýšený nedostatek. Počet hlášení je totiž podle ní vždy vyšší než skutečné výpadky. Prezident České lékárnické komory Aleš Krebs připustil, že nedostatek léků je vyšší než v předchozích letech, ale není podle něj na místě vyvolávat paniku. „Pacienti jsou léčeni a budou,“ zdůraznil v Otázkách Václava Moravce.

V českých lékárnách chybí některé běžné léky, například antibiotika či léky na srážení horečky u dětí. Počty přerušených a ukončených dodávek léků zveřejňované na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) naznačují, že výpadků v poslední době přibylo. Podle odborníků je důvodů celá řada, řešení jsou ale obtížná.

Přípravek paxlovid, který brání vážnému průběhu covidu-19, bude k dispozici na e-recept v lékárnách i mimo nemocnice. Zákon, který to umožní, bude platit od listopadu, účinný ovšem bude až k Novému roku. Podle předsedy Společnosti infekčního lékařství Pavla Dlouhého mohou lék předepsat prakticky všichni lékaři, ale ne každému, kdo si o něj řekne. K dispozici bude ohroženým skupinám, kterým při nákaze covidem hrozí hospitalizace či úmrtí.

Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který v pondělí představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.

15. září začala platit vyhláška českého ministerstva zdravotnictví zavádějící spoluúčast pacientů na některých druzích léků. Léčiva se nově dělila na tři kategorie – plně hrazená Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, částečně hrazená pacientem a plně hrazená pacientem. Do poslední kategorie spadaly například: analgetika, vitaminové přípravky či laxativa. Podle ministerstva bylo dosavadní předepisování léků v podstatě neomezené a finančně neúnosné pro jakýkoliv stát.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Lékárny v Česku hlásí výpadek některých často používaných medikamentů, například na snížení teploty u dětí. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou podobné situace na trhu běžné. Důvodem mohou být například komplikace ve výrobě, problémy s distribucí nebo prudký nárůst zájmu o dané léčivo.

Některé nemocnice mají smlouvy na dodávky energií uzavřené jen do konce roku. V krajním případě jim tak hrozí, že od ledna budou odpojeny od sítě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se proto v Otázkách Václava Moravce zavázal, že dodávky energií do fakultních nemocnic vyřeší do konce září. Podle exministra Romana Prymuly lze jen obtížně předpovídat dopad energetické krize na zdravotnictví. Oba byli hostem pořadu Otázky Václava Moravce, který se věnoval také přípravám státu na podzimní covidovou vlnu.

Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. Informoval o tom Český statistický úřad. Analytiky červencová čísla překvapila menším růstem, domnívají se, že inflace nadále poroste. Bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký věří, že se blíží vrchol současné vlny zdražování.

V lékárnách napříč celým Českem chybějí některé druhy léků. Výpadky jsou často opakované. Některé medikamenty lze nahradit, na jiné ale pacienti musejí čekat, což prodlužuje a komplikuje léčbu. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu, díky které by výpadky léků měly být pouze výjimečné.

Americký Senát v neděli schválil návrh zákona, který podle členů Demokratické strany prezidenta Joea Bidena přinese zásadní pokles emisí skleníkových plynů, sníží ceny léků pro seniory a přiměje korporace a bohaté jedince platit více na daních. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil jako priority svého resortu v rámci českého předsednictví v EU péči o onkologické pacienty a zajištění dostupnosti nejmodernějších léků ve všech zemích - i těch pro léčbu vzácných onemocnění. Jako jedno ze stěžejních témat označil také zdravotnickou pomoc Ukrajině. Hodlá se zaměřit také na očkování a to nejen proti covidu-19.

Do výčtu zdražujících položek patří i volně prodejné léky včetně těch nejžádanějších, tedy prášků proti bolesti a nachlazení. V cenách se promítá nákladnější výroba i logistika. Podle Eurostatu inflace v Evropské unii přesáhla osm procent.

Některé nemocnice mají v zásobách léky proti covidu-19 za miliony korun, kterým už vypršela nebo brzy vyprší doba použitelnosti. Ministerstvo zdravotnictví nyní hledá cestu, jak nemocnicím výdaje za tyto léky uhradit. V případě krajských nemocnic to ale může být problém, protože jejich zřizovatelem je kraj. Celkem se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jedná o léky za asi 300 milionů korun.

Skupina expertů na umělé inteligence se pokusila přeprogramovat jeden takový nástroj, aby místo léků vytvářel potenciální bojové látky. Program uspěl podle autorů experimentu až příliš dobře.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 tisíc víz. V úterý jich přibylo 3600. Informace ve středu na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Po pondělním nárůstu běženců zhruba o dvě tisícovky se počet nově udělených víz vrátil k podobnému počtu jako koncem minulého týdne. Do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se zapojují nemocnice napříč republikou – nabízejí jim ubytování.

Ukrajinské druhé největší město Charkov patří mezi nejzasaženější válkou. Od začátku ruské invaze zažívá stálé bombardování. Podle odhadů nejméně dvě třetiny z půldruhého milionu obyvatel odešly, tisíce jich přežívají v metru. Mnoho starých a nemocných nemá jinou možnost než zůstat doma. O ně se starají dobrovolníci.

Kvůli invazi na Ukrajinu začali Rusové skupovat některé léky a dělají si z nich zásoby na několik měsíců dopředu. Vyplývá to z údajů analytické společnosti DSM Group, které v sobotu zveřejnil ruský list Vědomosti. Údaje ukazují, že začátkem března se v Rusku poptávka po farmaceutickém zboží zdvojnásobila.

Ministerstvo obrany chystá na pomoc Ukrajině vojenský zdravotní materiál. Transfúzní stanice čekají na informace o množství potřebné krve a krevní plazmy, aby případně aktivovaly dárce. Zdravotnický materiál a léky posílají i města a kraje. Nemocnice mají připravená lůžka pro pacienty a zraněné z Ukrajiny.

Téměř miliardu korun vrátily loni zdravotní pojišťovny svým klientům na doplatcích za léky. Byla to historicky nejvyšší částka, meziročně se zvedla téměř o desetinu. Přeplatky posílají pojišťovny lidem, kteří překročí roční limit za předepsané léky, loni jich bylo asi devět tisíc, převážně seniorů nad 70 let.