K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.
Sněmovna schválila novelu, která má pomoci omezit výpadky léků. Řešila i úložiště radioaktivního odpadu
Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) novinářům řekl, že o podpis pod normu osobně požádal prezidenta Petra Pavla. Novela by tak měla začít platit od 1. ledna, plně by pak měla jednotlivá opatření vstoupit do praxe do poloviny příštího roku.
Sněmovna ještě posílila některé pravomoci ministerstva. Dostane oprávnění k úpravě podmínek pro distribuci, předepisování a výdej léků s omezenou dostupností tak, „aby v případech významné potřeby mohlo aktivně zasáhnout do cesty léčivého přípravku od výroby až k pacientovi“.
Při Státním ústavu pro kontrolu léčiv vznikne tým dvanácti specialistů, kteří budou sledovat elektronický systém zásob a vyhodnocovat situaci v jiných evropských zemích. To podle ministra umožní pružně reagovat na případné nedostatky.
Hlášení stavu zásob léčiv
Výrobci, distributoři a lékárny budou podle vládní novely hlásit ke stanovenému dni Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv stav zásob léčivého přípravku, jehož dostupnost je ohrožena. Zabránit se má vytváření neúměrných zásob v některých lékárnách. Distributoři podle novely nebudou smět zvýhodňovat vybrané partnerské lékárny.
Cílem předlohy je podle Válka dostat léky do všech lékáren a získat větší kontrolu nad toky léků. Opoziční zástupci se k novele stavěli mnohem kritičtěji. „S tímto zákonem mají problémy prakticky všichni, snad kromě pana ministra a ministerstva,“ uvedl Kamal Farhan (ANO). Podle Karly Maříkové (SPD) jsou naděje vkládané do novely přehnané. „Novela jako taková problém úplně nevyřeší,“ míní. Pro předlohu ale nakonec hlasovalo 156 ze 173 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.
Posuzování zdravotního stavu bude spadat pod institut
Poslanci rovněž téměř jednomyslně schválili novelu o organizaci sociálního zabezpečení, podle které má posuzování zdravotního stavu žadatelů o příspěvky na péči či invalidní penze mít nově na starosti nově zřízený Institut pro posuzování zdravotního stavu (IPZS). Přeměnit se v něj má lékařská posudková služba České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a po transformaci bude sekce posudkových lékařů v ústředí ČSSZ zrušena.
Změna má podle jejích zastánců umožnit lepší řízení a urychlit vypracování posudků. Poslanci ANO a SPD si stěžovali na to, že vznik institutu předložili na návrh ministerstva práce a sociálních věcí až poslanci. Janě Pastuchové (ANO) vadilo, že pod institut nebude spadat také ministerská posudková komise. Novelu ale nakonec ze 157 přítomných poslanců nepodpořil pouze Josef Kott (ANO).
IPZS ministerstvo připravilo a předložilo prostřednictvím skupiny poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL). Podle něj bude působnost institutu celorepubliková, i když má sídlit v Hradci Králové. Vznik institutu nemá znamenat zhoršení dostupnosti služeb či jejich omezení. Lékařská posudková služba bude nadále zajišťována na stejných místech a ve stejném rozsahu, jako je tomu doposud.
Úložiště radioaktivního odpadu
Sněmovna také schválila novelu, která stanovuje pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Možnost, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území, zákon nezavádí. Na rozdíl od vládní předlohy nepočítá ani s tím, že by rozhodnutí vlády o výstavbě bylo podmíněno souhlasem obou parlamentních komor. Normu, kterou podpořilo 167 ze 177 přítomných poslanců, nyní dostane k projednání Senát.
Právo veta podle přání dotčených obcí navrhovali jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD. Dolní parlamentní komora místo toho ve vládní předloze pouze prodloužila lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště.
Platforma proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu, která sdružuje 56 měst, obcí i spolků, zákon odmítá. Mluvčí platformy a starosta Horažďovic Michael Forman (Občané HD) uvedl, že nepomůže řešit dnešní konfliktní stav mezi státem a samosprávami při hledání a povolování tak výjimečné stavby, jakou úložiště vysoce radioaktivního odpadu podle starostů je.
Forman také řekl, že jestliže je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a další státní instituce inspirací Finsko, které už hlubinné úložiště staví, pak by se měly poučit i ve finské legislativě, která respektuje názor dotčených obcí při rozhodování o finální lokalitě.
Za předčasné splacení hypotéky se bude platit nejvýše jedno procento
Poslanci také schválili novelu, podle které by klienti bank měli bankám při předčasném splacení hypotéky zaplatit čtvrt procenta z nesplacené jistiny za každý započatý rok zbývajícího období. Celkově tato částka nebude smět překročit jedno procento. Nově se možnost bezplatného předčasného splacení hypotéky rozšíří i na rozvody a následné vypořádání společného jmění manželů.
Dosavadní zákon stanoví, že banka poskytující hypotéku má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s předčasným splacením vzniknou. Banky tyto poplatky účtovaly rozdílně, některým kvůli způsobu výpočtu udělila Česká národní banka (ČNB) pokutu. Nově bude ČNB dohlížet na správnost výpočtu poplatku podle nového znění zákona.
Soubor přijatých změn finančních zákonů obsahuje opatření, která mají za cíl přispět k rozvoji finančního trhu. Hlavní změny se týkají produktů, které mají podpořit spoření lidí na stáří, takzvaného dlouhodobého investičního produktu a změn ve třetím pilíři penzijního systému, uvedl už dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
