Zbyněk Stanjura

Koalice nedokázala prosadit konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Dolní komora návrh programu zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru dva hlasy. Měla se projednávat povinná registrace ubytovacích zařízení v připravovaném elektronickém systému eTurista či zálohování PET lahví.

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Do Česka už od 4. března neproudí ropovodem Družba surovina z Ruska. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl ČT, že by se společnost Orlen, která v tuzemsku vlastní rafinerie, už neměla k odběru ruské ropy vrátit. Rozhodnutí je ale na polské firmě. Odstřižení od ruské ropy mělo podle vlády původně nastat v polovině roku – aktuální dění to může uspíšit. Více suroviny by se tak mělo do Česka dostávat přes evropský ropovod TAL.

Nezpochybňujeme, že výdaje na obranu musí růst, ale chceme vědět, kam se peníze vynaloží, řekla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích oponoval, že tyto informace poslancům ANO vláda poskytla, a dodal, že rozhodovat o investicích do konkrétních zbraňových systémů by měla spíše armáda než politici.

Vláda navýší kapitál Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) o 500 milionů korun. Peníze umožní zajistit záruky pro úvěry českého obranného průmyslu v objemu pěti miliard korun. Úvěry by měly přispět k rozšíření výrobních kapacit obranného průmyslu, řekli po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS).

Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na podporované zdroje energie (POZE) o dvacet miliard korun. Celkem tak stát na jejich provozní podporu vynaloží 28,57 miliardy. K navýšení výdajů použije peníze z rozpočtových rezerv a nespotřebovaných výdajů z předchozích let. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) to plánovaný schodek státního rozpočtu pro letošní rok nezvýší.

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.

Sněmovna se místo schvalování zákonů stala opět místem, v němž se v pátek střetli hlavně předseda ANO Andrej Babiš a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tématem byly zejména akvizice pro armádu. Sněmovna se ke schvalování zákonů dostala až hodinu před koncem jednacího dne. Ani na třetí pokus nedokončila schvalování školské novely, odmítla však zákaz tlumičů na pistole a revolvery pro běžné použití.

Část inovativních léků, které se používají k léčbě onkologických nebo neurologických onemocnění, by mohly místo nemocnic nakupovat pojišťovny. Jde o rozpracovaný návrh ministra financí, který by měl uspořit až miliardy korun. Výrobci, distributoři i část lékařů se změnami nesouhlasí – obávají se problémů s výpadky i omezení spektra léčiv.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Evropská komise (EK) představila plán na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který zahrnuje vynaložení 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Součástí této Dohody o čistém průmyslu jsou například i opatření na podporu poptávky po ekologicky šetrných produktech vyrobených v EU či zjednodušení pravidel pro státní pomoc. Premiér Petr Fiala (ODS) dohodu kritizuje za její protichůdné trendy. EK také navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje navýšení obranných výdajů na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2026. ČT na základě aktuálních predikcí resortu financí spočítala, že oproti letošku by to znamenalo nárůst o téměř 34 miliard korun. K dosažení dvouprocentního závazku vůči NATO přitom letos chybí v rozpočtu skoro osm miliard.

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.

Sněmovna schválila po pěti hodinách projevů opozice program mimořádné schůze k růstu poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K novele se ale sejde až v pátek, protože ve středu už doba vymezená pro závěrečné schvalování zákonů skončila. Koalice chce na páteční poledne pro hlasování o podobě novely stanovit pevný termín. Během středečního jednání dolní komory se svého přednostního řečnického práva opět rozhodli využít opoziční předáci v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku studentkám na hlídání jejich dětí a vyhověla tak námitkám Senátu. Do závěrečného kola schvalování poslala novelu školského zákona. Poslanci přijali zrychleně už v prvním čtení novelu o navýšení náborového příspěvku a benefitů pro vojáky.

Vojenská policie prověřuje podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D, informovala v neděli ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Místopředseda sněmovního výboru pro obranu poslanec Pavel Růžička (ANO) ji v pondělním pořadu Události, komentáře podpořil s tím, že vše má být vyšetřeno. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr. – člen klubu ODS a TOP 09) pak k současné veřejné diskusi řekl, že vše se mělo řešit za „zavřenými dveřmi".

Odkládá se projednávání energetického zákona, který do Poslanecké sněmovny vrátil Senát. Dolní komora přitom normu mohla posoudit už v úterý. Koalice ale zatím nemá jasno v tom, kterou verzi podpořit. Budou o tom ještě jednat nejen poslanecké kluby, ale i špičky vládních stran. Senát chce z normy označované jako lex OZE III vypustit individuální kontroly solárních elektráren, které do návrhu vložili v dolní komoře vládní zákonodárci.

Vláda chce ještě v letošním roce umožnit investice penzijních fondů do bydlení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou fondy připraveny investovat desítky miliard korun, řekl v Otázkách Václava Moravce. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to považuje za předvolební rétoriku. Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová pak upozornila na to, že překážkou pro větší výstavbu je v Česku zejména složité stavební řízení.

Část vládních politiků připouští, že do konce volebního období nestihnou prosadit úpravu rozdělení výnosů z daní. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dál odmítá hnutí ANO. Některé regiony stávající systém rozpočtového určení daní (RUD) dlouhodobě označují za diskriminační. Na jeho úpravě se v březnu 2024 shodla Asociace krajů České republiky – pro bylo jedenáct členů.

Obce a firmy se vehementně hlásí o peníze na nájemní byty – zatím poslaly žádosti v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. V jejich rámci má vzniknout na patnáct set nových jednotek. V programu je k dispozici celkem sedm miliard korun – podle opozice málo.

Hnutí STAN předpokládá, že se liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) odvolá proti rozsudku soudu, který ho uznal vinným v korupční kauze, a věří, že nakonec prokáže svou nevinu. Zastupitelský klub Starostů pro Liberecký kraj stojí plně za Půtou a nechce, aby odstoupil. S koaličním partnerem SPOLU se sejde ve čtvrtek. Opoziční ANO v Libereckém kraji naopak vyzvalo Půtu k rezignaci.

Cla jsou pro Donalda Trumpa podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) politickým nástrojem pro dohody. Řekl to v Událostech, komentářích. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) dodal, že Washington bude zřejmě po státech Evropské unie žádat vyšší výdaje na obranu nebo snížení obchodního přebytku.

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.