Zbyněk Stanjura

Prezident Petr Pavel tím, že podepsal rozpočet na příští rok, říká, že lhát se může, prohlásil v Událostech, komentářích bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj finanční plán obsahuje nepravdivé položky. Exministr financí Ivan Pilný poznamenal, že proces sestavování rozpočtu na rok 2025 se vymykal standardu. „To je strašně nebezpečné,“ myslí si.

Poslanci se zabývali změnami v rozpočtovém určení daní, tedy v jejich rozdělování mezi stát, kraje a obce. Sněmovna ale úvodní kolo debaty o vládním návrhu nedokončila. Poslanci o něm začali jednat už v červnu a v úterý se k debatě vrátili. Opozice vytýkala vládě především kritéria pro přerozdělení. Na základě dohody poslanci jednání ukončili ve 22:00, schůze byla přerušena do středečních devíti hodin.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na sociálních sítích. Návrh počítá se schodkem 241 miliard korun. V minulých týdnech prezident i opozice vyjádřili nad některými body návrhu pochybnosti, týkaly se třeba příjmů z emisních povolenek nebo platů nepedagogických pracovníků.

Vládní koalice obsadí jen část postů, které se v jednotlivých resortech uvolnily po odchodu Pirátů z kabinetu. Nového náměstka jmenoval například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nebo ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Naopak šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvolněné místo pirátského náměstka nezaplní.

Řada velkých i menších měst a obcí plánuje v příštím roce více investovat. Ke konci září měly obce a kraje na účtech víc než půl bilionu korun. Za poslední dekádu jejich úspory stouply téměř čtyřnásobně. Zároveň splácejí dluhy zhruba 86 miliard. Ve velkém investuje například Brno, které si také musí půjčovat. Ostrava naopak šetří. Olomouc plánuje dávat na své projekty o třetinu víc peněz než letos. O rekordních investicích mluví i v Kolíně.

V Moravskoslezském kraji v pátek končí stav nebezpečí. Platil od začátku povodní, od nichž uplynuly právě tři měsíce. Katastrofa vzala životy šesti lidem a další jsou stále pohřešovaní. Poslední odhad škod se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) blíží sedmdesáti miliardám korun.

Podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se zřejmě omezí, schválili to v závěrečném čtení poslanci. Sněmovna ale ani na třetí pokus nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí.

Prezident Petr Pavel hovořil s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) o státním rozpočtu na příští rok. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám. Premiér věří, že prezidenta přesvědčil k podpisu rozpočtu, jeho rozhodnutí ale nezná.

Vláda hodlá příští rok poslat na platy státních zaměstnanců přes 287 miliard korun, tedy o 20,5 miliardy víc než letos, zjistila ČT z návrhu státního rozpočtu. Většina zaměstnanců veřejné sféry dostane paušálně přidáno 1400 korun měsíčně. Policisté a hasiči si plošně polepší o dva a půl tisíce. Učitelům vzrostou tabulkové platy o sedm procent.

Česko ve středu odeslalo žádost Evropské komisi o vyplacení příspěvku z fondu solidarity na náhradu za povodňové škody. Může získat až 2,85 miliardy korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výplatu peněz podle něj lze očekávat koncem příštího roku nebo v roce 2026. Rozpočet na příští rok s těmito příjmy nepočítá.

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.

Do Česka přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba, sdělil mluvčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Podle státního provozovatele ropovodů, společnosti Mero, není zásobování ohroženo, pokračují dodávky západní cestou a jsou připraveny zásoby ze státních rezerv. Většina států EU přestala ruskou ropu kupovat po začátku invaze na Ukrajinu, ve čtvrtek 5. prosince skončí výjimka pro Česko. Zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška se domnívá, že Rusko dovoz suroviny přerušilo schválně.

Státní rozpočet pro rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí jako realistický, koaliční partneři z hnutí STAN však původně se souhlasem otáleli – hlavně kvůli situaci s nepedagogickými pracovníky. Naopak opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vidí v rozpočtu „nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje“. O státním rozpočtu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních uskupení v Událostech, komentářích.

Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Poslanci také hlasovali o stovce pozměňovacích návrhů za zhruba 224 miliard korun. Debatu provázela tradiční kritika z opozičních lavic. Předseda SPD Tomio Okamura schodek označil za obří. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opět varoval před čerpáním peněz z vládní rozpočtové rezervy, pokud by ji to snížilo pod zákonem stanovenou hranici.

Deficit státního rozpočtu se dostal ke konci listopadu přes 259 miliard korun. Je to asi o deset miliard lepší výsledek než za stejné období loni. Více se vybralo na daních a pojistném. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) patří listopad mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH nebo daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob. Výdaje pak výrazně navýšily dotace regionálnímu školství.

Dva dny před očekávaným hlasováním o rozpočtu na příští rok koalice stále nemá finální dohodu, jasno není minimálně ve dvou otázkách. Část poslanců chce přesunout stamiliony korun na boj proti závislostem. Další se zase domáhají garance, že obce a kraje budou mít dost peněz na platy zaměstnanců ve školách. Někteří poslanci říkají, že pokud své požadavky neprosadí, jejich hlas by při schvalování celého rozpočtu mohl chybět.

„Rozpočet se stal obětí legislativního chaosu,“ prohlásila členka NERV, poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pořadu Otázky Václava Moravce. „Klíčový nástroj hospodářské politiky by neměl být obětí snížené legislativní kultury,“ doplnila. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) kritizuje způsob přípravy návrhu rozpočtu, podle něj neodpovídá legislativě.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

V Česku by mělo vzniknout dvacet nových domovů pro seniory s 2500 lůžky. Vybuduje je Česká asociace pojišťoven (ČAP). Při podpisu memoranda mezi vládou a ČAP o spolupráci v zajištění dlouhodobé péče to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Služeb pro seniory je už teď nedostatek a se stárnutím společnosti poptávka ještě vzroste. Fiala chybějící péči označil za palčivý problém, na jehož řešení se budou podílet společně veřejný a soukromý sektor.

Firmy a živnostníci z povodní poničeného Bruntálska a okolí chtějí od vlády kompenzovat škody rychleji. Dosavadní státní pomoc hodnotí jako pomalou. Část z nich se sdružila do asociace Obnova 2024+. Věří, že společně bude o jejich potížích víc slyšet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nově odhaduje škody za zářijové záplavy v Česku na pětašedesát až sedmdesát miliard korun.

Vládní koalice řeší spor o konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Desítka vládních poslanců ze všech čtyř koaličních stran chce na poslední chvíli poslat na boj proti závislostem na drogách, alkoholu či na digitálních médiích navíc skoro 700 milionů korun. Peníze plánují vzít z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím ale nesouhlasí. Na dalších přesunech ve státním rozpočtu za víc než dvě miliardy korun se naopak už koalice předběžně shodla. Poslanci začnou návrh rozpočtu na příští rok definitivně schvalovat příští úterý.

Systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Současný systém považuje za nešťastný, preferuje vyšší ohodnocení ve mzdách. Vláda je nyní kritizována kvůli nízkým platům policistů či hasičů, stovky z nich ve čtvrtek protestovaly v Praze.

Některé pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu na rok 2025 vláda zřejmě po pečlivém projednání podpoří, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích. Rozpočet hájil poukazem na rekordní investice a jeho úspornost. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová označila rozpočet za „neopravitelný“. Pozměňovacími návrhy se podle ní hnutí ANO zaměřilo na největší chyby rozpočtu, přičemž se odkázala i na výtky Národní rozpočtové rady. V pořadu 90‘ ČT24 se k rozpočtu vyjádřili někteří bývalí ministři financí, kteří kritizovali nedostatečnou transparentnost jeho tvorby.