Zbyněk Stanjura strana 2 z 5

Sněmovna se místo schvalování zákonů stala opět místem, v němž se v pátek střetli hlavně předseda ANO Andrej Babiš a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tématem byly zejména akvizice pro armádu. Sněmovna se ke schvalování zákonů dostala až hodinu před koncem jednacího dne. Ani na třetí pokus nedokončila schvalování školské novely, odmítla však zákaz tlumičů na pistole a revolvery pro běžné použití.

Část inovativních léků, které se používají k léčbě onkologických nebo neurologických onemocnění, by mohly místo nemocnic nakupovat pojišťovny. Jde o rozpracovaný návrh ministra financí, který by měl uspořit až miliardy korun. Výrobci, distributoři i část lékařů se změnami nesouhlasí – obávají se problémů s výpadky i omezení spektra léčiv.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Evropská komise (EK) představila plán na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který zahrnuje vynaložení 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Součástí této Dohody o čistém průmyslu jsou například i opatření na podporu poptávky po ekologicky šetrných produktech vyrobených v EU či zjednodušení pravidel pro státní pomoc. Premiér Petr Fiala (ODS) dohodu kritizuje za její protichůdné trendy. EK také navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje navýšení obranných výdajů na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2026. ČT na základě aktuálních predikcí resortu financí spočítala, že oproti letošku by to znamenalo nárůst o téměř 34 miliard korun. K dosažení dvouprocentního závazku vůči NATO přitom letos chybí v rozpočtu skoro osm miliard.

Hejtmani se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Po schůzce Asociace krajů s Pavlem na Pražském hradě to řekl její předseda a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Pavel podle něj podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.

Sněmovna schválila po pěti hodinách projevů opozice program mimořádné schůze k růstu poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K novele se ale sejde až v pátek, protože ve středu už doba vymezená pro závěrečné schvalování zákonů skončila. Koalice chce na páteční poledne pro hlasování o podobě novely stanovit pevný termín. Během středečního jednání dolní komory se svého přednostního řečnického práva opět rozhodli využít opoziční předáci v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.

Sněmovna schválila vysokoškolskou novelu bez příspěvku studentkám na hlídání jejich dětí a vyhověla tak námitkám Senátu. Do závěrečného kola schvalování poslala novelu školského zákona. Poslanci přijali zrychleně už v prvním čtení novelu o navýšení náborového příspěvku a benefitů pro vojáky.

Vojenská policie prověřuje podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D, informovala v neděli ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Místopředseda sněmovního výboru pro obranu poslanec Pavel Růžička (ANO) ji v pondělním pořadu Události, komentáře podpořil s tím, že vše má být vyšetřeno. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr. – člen klubu ODS a TOP 09) pak k současné veřejné diskusi řekl, že vše se mělo řešit za „zavřenými dveřmi".

Odkládá se projednávání energetického zákona, který do Poslanecké sněmovny vrátil Senát. Dolní komora přitom normu mohla posoudit už v úterý. Koalice ale zatím nemá jasno v tom, kterou verzi podpořit. Budou o tom ještě jednat nejen poslanecké kluby, ale i špičky vládních stran. Senát chce z normy označované jako lex OZE III vypustit individuální kontroly solárních elektráren, které do návrhu vložili v dolní komoře vládní zákonodárci.

Vláda chce ještě v letošním roce umožnit investice penzijních fondů do bydlení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou fondy připraveny investovat desítky miliard korun, řekl v Otázkách Václava Moravce. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to považuje za předvolební rétoriku. Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová pak upozornila na to, že překážkou pro větší výstavbu je v Česku zejména složité stavební řízení.

Část vládních politiků připouští, že do konce volebního období nestihnou prosadit úpravu rozdělení výnosů z daní. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dál odmítá hnutí ANO. Některé regiony stávající systém rozpočtového určení daní (RUD) dlouhodobě označují za diskriminační. Na jeho úpravě se v březnu 2024 shodla Asociace krajů České republiky – pro bylo jedenáct členů.

Obce a firmy se vehementně hlásí o peníze na nájemní byty – zatím poslaly žádosti v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. V jejich rámci má vzniknout na patnáct set nových jednotek. V programu je k dispozici celkem sedm miliard korun – podle opozice málo.

Hnutí STAN předpokládá, že se liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) odvolá proti rozsudku soudu, který ho uznal vinným v korupční kauze, a věří, že nakonec prokáže svou nevinu. Zastupitelský klub Starostů pro Liberecký kraj stojí plně za Půtou a nechce, aby odstoupil. S koaličním partnerem SPOLU se sejde ve čtvrtek. Opoziční ANO v Libereckém kraji naopak vyzvalo Půtu k rezignaci.

Cla jsou pro Donalda Trumpa podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) politickým nástrojem pro dohody. Řekl to v Událostech, komentářích. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) dodal, že Washington bude zřejmě po státech Evropské unie žádat vyšší výdaje na obranu nebo snížení obchodního přebytku.

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.

Příští vláda bude muset po volbách připravit další úsporná opatření, aby zlepšila hospodaření státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nový úsporný balíček bude nutností, přičemž opatření by měla být připravena do konce roku 2026. Opozice doporučuje soustředit se zejména na výběr daní. Část politiků přitom varuje před příliš velkými škrty.

Nejednotné hlasování koaličních senátorů o vládních návrzích už by se podle stranických lídrů nemělo opakovat. Shodli se, že se svými zákonodárci budou víc komunikovat. V úterý třeba senátoři za hnutí STAN nehlasovali pro růst platů ústavních činitelů. O den později pak jasná většina senátorů STAN a KDU-ČSL odmítla přísnější kontroly solárních elektráren.

Poslanci podpořili poslanecký návrh, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Má zajistit dost elektřiny při útlumu uhlí. Projednávání zákona o digitální ekonomice sněmovna přerušila do další schůze. Na programu byly rovněž pravidelné interpelace na členy vlády.

Kabinet schválil návrh zákona s povinným příspěvkem zaměstnavatelů do spoření na stáří místo možnosti dřívější penze, který předložili vládní poslanci. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Autoři navrhují, aby sněmovna schválila předlohu zrychleně a změny začaly platit od července. Odbory i organizace zaměstnavatelů s normou i způsobem její přípravy nesouhlasí.

Ministři, poslanci a senátoři dostanou lednové výplaty až o tři týdny později, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v reakci na úterní rozhodnutí Senátu. Ten návrh na růst platů politiků o sedm procent neschválil ani neupravil. K prezidentovi se tak dostane až v polovině února. Soudci podle resortu spravedlnosti kvůli průtahům nakonec získají víc peněz, než vláda plánovala.

Stát bude mít zřejmě další dva roky na dokončení digitalizace svých služeb, aby se na ni úřady mohly připravit. Odklad na rok 2027 schválil ve středu Senát. Proti odkladu se dříve postavil senátní ústavně-právní výbor. Dále se členové horní komory parlamentu postavili proti novým podmínkám individuálních kontrol části solárních elektráren. V rámci novely energetického zákona, přezdívané Lex OZE III, odmítli omezovat městské stavební předpisy.