Zbyněk Stanjura strana 2 z 5

Usnadnění pravidel pro přeměny firem – známé také jako lex ČEZ – by podle premiéra Petra Fialy (ODS) měla sněmovna z předložené novely vypustit. Řekl to v rozhovoru pro pořad Týden v politice. Kritici totiž vládě vyčítali, že tím plánuje začít transformaci ČEZu a vyvlastnit podíly menšinových akcionářů. Také sněmovní ústavně-právní výbor dolní komory navrhl tuto část vypustit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zatím nemá koaliční podporu pro svůj plán týkající se daně z mimořádných zisků. Pro rok 2025 by ji rád zrušil, pokud na ni letos stát vybere předpokládaných sedmnáct miliard. Proti jsou lidovci, naopak TOP 09 záměr ministra podporuje.

Jednotné inkasní místo, tedy systém, v němž by zaměstnavatel všechny odvody posílal prostřednictvím jedné instituce, v tomto volebním období fungovat nebude, i když to koalice slíbila v programovém prohlášení. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Toto opatření zároveň doporučuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní je současný systém administrativy nákladný a komplikovaný pro podavatele i pro stát.

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.

Asociace krajů předloží vládě návrh na změnu výpočtu, kterým se mezi regiony dělí peníze z daní. Zohlednit má nově počet obyvatel nebo studentů středních škol, ale například i délku silnic, které kraje spravují. I když návrh schválili hejtmani výraznou většinou, nezvedli pro něj ruku všichni. O jeho přínosu nejsou přesvědčeni dva hejtmani ze severu republiky ani pražský primátor, jehož město by navržená úprava připravila o část peněz. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že se návrh krajů podaří rychle přepsat do podoby zákona. Pro to, aby se rozpočtové určení daní pozměnilo, je i opozice.

Na konci roku na účtech obcí a krajů leželo 480 miliard, což je o 77 miliard více než v roce 2022. Vyplývá to ze souhrnných dat, která získala Česká televize. Ministerstvo financí mluví o extrémní kumulaci prostředků a samosprávám vyčítá, že peníze nevyužívá na investice nebo poskytování veřejných služeb. Zástupci obcí a krajů tyto výhrady odmítají. Hejtmani budou také ve čtvrtek na jednání Asociace krajů v Praze rozhodovat o podpoře společného návrhu na změnu rozdělování daní mezi státem a regiony. Podle dřívější dohody s ministrem financí vláda požaduje většinovou shodu krajů pro novelu, kterou by pak poslala do sněmovny.

Stát by případným prodejem podílu v České poště mohl podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) získat peníze na samotnou transformaci zadlužené státní firmy. Ta se má rozdělit na dvě části — státní podnik, který bude zajišťovat zákonem dané služby, a akciovou společnost. Právě její část by v budoucnu mohl koupit soukromý investor.

Moravskoslezský kraj ve čtvrtek otevřel cestu k možnému vzniku Strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni na Karvinsku. Zastupitelé rozhodli o přípravě aktualizace zásad územního rozvoje, která umožní proměnu lokality v rozvojovou zónu. Vláda už ve středu schválila, že zahájí přípravu těchto ploch pro příchod významného investora. Portál iROZHLAS napsal, že stát chce v Dolní Lutyni postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut za 200 miliard korun.

Horní komora parlamentu ve středu odpoledne velkou většinou schválila novelu zbraňového zákona, která například zavádí pro prodejce zbraní povinnost hlásit podezřelé nákupy a zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Senátoři odhlasovali také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Novela desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Senát schválil i ústavní zakotvení termínu krajských, senátních a obecních voleb na konci prvního říjnového týdne tak, aby se neposouvaly k létu.

Na Karvinsku by mohla vyrůst továrna na výrobu baterií do elektromobilů. Vyplývá to z dokumentů, které dostali na čtvrteční jednání zastupitelé Moravskoslezského kraje, na tiskové konferenci po jednání kabinetu to ve středu potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda má nyní zahájit přípravu ploch na stavbu mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi pro významného zahraničního investora. Projekt by měl přinést nová pracovní místa, přispět k energetické bezpečnosti a zvýšit konkurenceschopnost Česka. V lokalitě se ale dosud se zřízením průmyslové zóny nepočítalo.

Premiér Petr Fiala (ODS) na pondělní návštěvě jižní Moravy uvedl, že není přesvědčen o zavedení spotřební daně z tichého vína. Na Pálavě mimo jiné zopakoval, že ve většině okolních zemí stát takovou taxu nevybírá. Zavedení daně naopak nově připouštějí lidovci.

Vláda letos přidá peníze na podporu životní pohody v chovech zvířat a příští rok podpoří dvěma miliardami korun zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění u zaměstnanců v zemědělství, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podobné požadavky byly mezi pěti podmínkami Zemědělského svazu a Agrární komory pro to, aby nepřikročily k protestu 7. března v Praze. Rozhodnutí, zda budou demonstrovat, je na zemědělcích, dodal Výborný.

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

Část ministrů chce pro své resorty víc peněz. Na mimořádné jednání vlády o změnách v letošním státním rozpočtu přišli s požadavky na přidání šéfové školství, vnitra i místního rozvoje. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že změny rozpočtu připadají v úvahu, avšak jeho strana i koaliční TOP 09 trvají na tom, že je nezbytné dodržet plánovaný schodek.

Sněmovna poslala do závěrečného schvalování návrh na uzákonění hromadných žalob ve spotřebitelských sporech. Poslanci podali ve druhém čtení několik úprav, týkají se například vstupu do takového řízení a financování spotřebitelských organizací. Někteří zákonodárci dorazili do sněmovny v lidových krojích. Podle předsedy klubu SPD Radima Fialy tak navázali na tradici sahající do 19. století. Jednání o podobě programu nynější schůze zabralo odpoledne poslancům i s hlasováním skoro tři hodiny. Opoziční zástupci navrhli celkem 25 úprav, žádnou z nich ale neprosadili.

České zbrojařské firmy mají stále problém získat úvěr od soukromých bank, zpravidla těch zahraničních, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Brání to podle ní navyšování investic a výrobních kapacit. Potíže se ale vyskytují také při zakládání účtů v bankách nebo běžných platbách do zahraničí. Jednat o tom Černochová bude s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), jehož resort připravuje kroky ke zlepšení situace firem, uvedla ministryně.

Vláda si bude muset půjčit v letošním roce 50 miliard korun na výplatu penzí. Oproti loňsku je částka o 23 miliard korun vyšší, zjistila Česká televize z návrhu letošního rozpočtu a z nových dat resortu financí. Vládní koalice považuje důchodový systém za neudržitelný, plánuje proto zavést výrazné změny. Proti jsou obě opoziční hnutí. Prezident Petr Pavel chce s oběma skupinami o chystané reformě jednat.

Až dvě miliardy korun ročně by mohla do státního rozpočtu přinést legalizace konopí, odhaduje Národní rozpočtová rada. Tuzemská vláda se prozatím shoduje na možnosti pěstovat si rostliny doma, o uvolnění pro komerční trh ministři zatím dál diskutují. Pravidla pro užívání marihuany se částečně rozvolňují za českými hranicemi. V pátek konopí částečně legalizovalo Německo, platit to bude od dubna.

Většina krajů chce letošní rok více investovat – do škol, nemocnic nebo silnic. Celkem se správy krajů chystají vynaložit přes 64 miliard korun. Souběžně s tím finišují debaty o dělení daní mezi stát a samosprávy, možné úpravy by totiž mohly přinést hejtmanům další peníze. Pokud současný systém nedozná změn, zvažuje Středočeský kraj ústavní stížnost.

Vládní koalice se v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou. Na sociální síti X to napsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s tím, že chtěl vyšší rozpočet na školství rovnou a kvůli některým koaličním partnerům ho vláda zvyšuje jen postupně a pomalu. Následky podle něj nesou koaliční politici, on, Starostové, ministerstvo školství a především školy. V prohlášení reagoval mimo jiné na kritiku předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS).

Za politického neumětela označil ministra školství Mikuláše Beka (STAN) kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky v Otázkách Václava Moravce předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Bek kritiku považuje za nespravedlivou. Předseda školských odborů František Dobšík nevyloučil kvůli spornému financování nepedagogických pracovníků další protesty. O tématu debatovali také ministr místního rozvoje Ivan Bartoš (Piráti) a exministryně Klára Dostálová (ANO).

Vláda se poprvé po dohodovacím řízení kvůli zmocněnci pro euro věnovala možnému připojení se ke společné měně. Konkrétní termín pro tento krok ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II ale nestanovila. Na základě koaliční dohody vyzvala Národní ekonomickou i Legislativní radu, aby vyhodnotily dopady.

Česko by mohlo letos splnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která posuzují, zda by země obstála v eurozóně. V posledních letech jich Česko plnilo minimum a podmínky se často zmiňují v debatách o přijetí eura. Vysvětlujeme, v čem kritéria spočívají.

Vláda ve středu schválila zvýšení mýtného zhruba o patnáct procent od 1. března i s chybou, kterou ve výpočtu udělali úředníci ministerstva dopravy. Opravené sazby začnou platit od 25. března, lišit se budou o haléře, uvedl po jednání kabinetu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pro většinu nákladních vozidel podle něj bude mýtné i po 25. březnu stejné jako od začátku měsíce, dopad chyby na rozpočet také očekává minimální. Dopravci kvůli změnám očekávají bezprostřední zdražení dopravy.