Zbyněk Stanjura strana 2 z 5

Platy politiků mají s příštím rokem vzrůst o pět procent, výdělky soudců a státních zástupců dokonce o více než třináct. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Řadovému poslanci tak například vzroste od ledna základní měsíční plat o pět a půl tisíce, a to bez náhrad a příplatků. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování prezidentova veta. ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

Na zvýšení výdajů na obranu našli shodu čestný prezident Motoristů Filip Turek a předseda Pirátů Zdeněk Hřib, ale nesouhlasí, jak by k navýšení mělo dojít. V pořadu Otázky Václava Moravce diskutovali také o cenách emisních povolenek a případné kompenzaci za náklady, které se k jejich zavedení pojí.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24 hovořila o bitcoinové kauze. Ze všech materiálů podle ní vyplývá, že pochybil resort spravedlnosti (za tehdejšího ministra za ODS Pavla Blažka), který neměl dar bitcoinů v miliardové hodnotě přijímat. Cítí prý úlevu, že se podařilo uzavřít dohody s kupci bitcoinů, které dal stát do aukce. „Nemám žádné informace, že by ministerstvo financí mělo dle zákona pravomoc zasáhnout do této kauzy,“ uvedla k otázkám na možnou politickou odpovědnost šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS). Rozhovor moderovaný Terezou Kručinskou se týkal i narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Podle Decroix jde o potvrzení toho, že Rusko je hrozba a že se Česka válka může „reálně týkat“.

Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.

„Jde pouze o návrh rozpočtu a budeme o tom jednat ještě zhruba tři týdny,“ řekl v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že o něm ještě nehlasují a komentáře by si tedy nechal, až se schválí. Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun, přičemž na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.

Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit a že plánované zadlužení způsobí růst inflace. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá jako podhodnocené kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu, podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na podporu školství a vědy se chce v další debatě o rozpočtu zaměřit vládní STAN. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí kabinet najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 165,4 miliardy korun, o měsíc dříve to bylo 168,2 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Příjmy meziročně stouply o 5,5 procenta, výdaje vzrostly o 4,1 procenta. Deficit je tak nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v srpnu činil deficit 175,8 miliardy.

Hlavními prioritami návrhu rozpočtu na příští rok jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) obranyschopnost, bezpečnost, energetická nezávislost či udržení sociálního smíru. Plánovaný deficit činí 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný schodek 241 miliard, loni byl 271,4 miliardy korun.

Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.

Stát by se měl připravit na nabývání digitálních aktiv, doporučila druhá část auditu bitcoinového daru, který přijalo ministerstvo spravedlnosti od dříve odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského. Vnitřní předpisy by měly definovat pojem rizikový majetek a zajistit vnitřní audit transakcí s takovým majetkem, vyplývá z druhé části shrnutí výsledků externího auditu od firmy Grant Thornton. Ministerstvo zveřejnilo na síti X manažerské shrnutí obou částí auditní zprávy.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) popsal na středečním jednání s vládními kolegy prognózy, ze kterých vychází pracovní návrh rozpočtu na příští rok, a informoval je o všech povinných výdajích. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) potvrdil, že návrh počítá se schodkem 280 miliard korun. Rozpočet bude zahrnovat i národní dotace, uvedl stejně jako ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministři končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) probírali na zasedání vlády zmenšení administrativní zátěže. Pět týdnů před sněmovními volbami schválili obsah čtvrtého takzvaného antibyrokratického balíčku, jde o tři desítky návrhů. Po oficiálním zasedání se ministři věnovali přípravě návrhu rozpočtu na příští rok.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) by podle senátního bezpečnostního výboru měla nechat zpracovat přehled, jak se kauza bitcoinů vyvíjela před jejich darováním státu, řekl senátor Pavel Fischer (nestr., člen senátorského klubu ODS a TOP 09). Resort v reakci na doporučení výboru odkázal na databázi InfoSoud, v níž jsou údaje k soudnímu spisu ohledně bitcoinové kauzy před darováním kryptoměny státu zveřejněné. Kauzu řešila v Senátu také nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Organizace, které pomáhají lidem se závislostí, varují, že jim v příštím roce mohou chybět peníze. V rozpracovaném návrhu rozpočtu podle nich chybí prostředky na jejich činnost. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ale ujišťuje, že s penězi na tyto programy se dál počítá.

Rozhodnutí, na které čekají stovky tisíc lidí – růst platů státních zaměstnanců vláda podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) projedná příští týden. Ministerstvo práce navrhuje pět nebo sedm procent, odbory dlouhodobě žádají navýšení o desetinu. Odboráři i opozice kritizují, že se o platech rozhoduje pozdě. Podle Jurečky resort počítá s tím, že by nárůst byl rychlejší hlavně v nižších tarifních stupnicích než ve zbytku tabulek.

Piráti se obrátili na vládu, aby se v září projednal v Poslanecké sněmovně, na řádné či mimořádné schůzi, audit k bitcoinové kauze. ANO není pro mimořádnou schůzi a o té řádné se chce ještě poradit ve svém poslaneckém klubu. Podle ODS by se to nemělo před volbami ve sněmovně vůbec probírat. STAN pak nepovažuje za důležité, aby se o auditu diskutovalo ve sněmovně, ale důležité je, aby ho dostala veřejnost. Vyplynulo to z odpovědí poslanců těchto stran a hnutí v Otázkách Václava Moravce.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo další podrobnosti k takzvané bitcoinové kauze. Jde například o rozšířenou časovou osu. Opoziční Piráti však kolem kauzy kritizují nedostatek informací, třeba nedostupnost „autentických dokumentů“, vytknul v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinovskou předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá pro příští rok se schodkem státního rozpočtu 280 miliard korun. Ostré vyjednávání začne příští týden. Některým ministrům vadí, že dostali od resortu první návrh bez peněz na národní dotace. Podle Stanjury se v nich ale nebude škrtat plošně. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou potvrdil, že pokud se ANO dostane do vlády, rozpočet „velmi pravděpodobně“ přepracuje. Do debaty byli pozváni i zástupci koalice SPOLU. Všechny tři strany se omluvily. Zmínily vytíženost politiků v kontaktních kampaních.

Prezident Petr Pavel očekává, že by do voleb mělo od vlády zaznít jasnější vysvětlení bitcoinové kauzy. „Je velmi komplikovaná,“ přiznal v reakci kandidát za ODS a politolog z Institutu pro veřejnou správu Praha Petr Sokol. Ministerstvo spravedlnosti dle něj dělá maximum. Naopak místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová vytkla, že by kauzu ODS neměli vyšetřovat lidé z té samé strany. O okolnostech kauzy diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Resort financí mírně zlepšil výhled letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,1 procenta. V dubnu ministerstvo čekalo dvouprocentní růst. Příští rok ekonomika poroste podle resortu o dvě procenta. Inflace by letos měla dosáhnout v průměru 2,4 procenta, příští rok 2,3 procenta, vyplývá z nové ekonomické predikce, kterou ve čtvrtek představil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.

Nejméně dva další soudci uspěli s žalobou na stát kvůli pomalejšímu růstu platů, zjistila České televize. Podle rozhodnutí okresních soudů vláda výrazným zpomalením výdělků v justici porušila evropské právo. To je nadřazené českému. Žaloby podaly desítky mužů a žen v talárech. V mnoha případech ale soudy řízení přerušily a čekají na verdikt Ústavního soudu. Ten o jejich výdělcích rozhodne zřejmě na podzim.

Lidé, kteří vydělají na prodeji firmy nebo její části více než čtyřicet milionů korun ročně, nakonec asi nebudou muset z tohoto prodeje platit daň z příjmu. A to přesto, že vládní koalice od letošního ledna právě toto zdanění v konsolidačním balíčku zavedla. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž ve sněmovně prakticky jistě prosadí svůj návrh, aby stát taxu zrušil. Plán podporuje i opoziční hnutí ANO.