Prioritami návrhu rozpočtu jsou bezpečnost i energetická nezávislost, řekl Stanjura

Nahrávám video

Hlavními prioritami návrhu rozpočtu na příští rok jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) obranyschopnost, bezpečnost, energetická nezávislost či udržení sociálního smíru. Plánovaný deficit činí 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný schodek 241 miliard, loni byl 271,4 miliardy korun.

Návrh rozpočtu dle Stanjury obsahuje dvě klíčové položky. „To je investice do Dukovan, tedy energetické nezávislosti, a výdaje na obranu vyšší než dvě procenta HDP,“ ujasnil šéf státní kasy.

Na dotaz, proč resort nepokračuje ve snižování deficitu i v příštím roce, Stanjura odvětil, že strukturální schodek snižuje i pro příští rok. „Například v parametru výše strukturálního salda jsme osmí nejlepší v Evropě,“ prohlásil. Bez zmíněných dvou mimořádných výdajů by byl deficit nižší než letos, dodal také.

Návrh rozpočtu na příští rok počítá s příjmy 2,094 bilionu korun, meziročně vzrostou o čtyři desetiny procenta. Výši příjmů ovlivní změna pravidel pro zacházení s výnosy z prodeje emisních povolenek, které nově všechny připadnou Státnímu fondu životního prostředí.

Výdaje se ve srovnání s letošním rokem zvýší o 2,3 procenta a dosáhnou 2,38 bilionu. Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a mimořádné výdaje, by měl být 1,75 procenta HDP. Obranné výdaje by měly činit 2,35 procenta HDP, což odpovídá sumě 206,5 miliardy korun.

„Usnesení z března říká, že na obranu má jít minimálně 2,2 procenta HDP. Málokdy se podaří vyčerpat všechny rozpočtované peníze – z objektivních důvodů. Proto je tam ta rezerva,“ vysvětlil šéf státní kasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 3 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 19 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 22 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.