Výdaje

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent, a naopak významné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu korun), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.

Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu jednal přes tři hodiny s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Po schůzce na ministerstvu obrany s novináři nehovořil. Televizi CNN Prima NEWS později řekl, že na ministerstvo bude nyní chodit často a že ministr vypracuje novou koncepci armády, představit ji má do konce května. Ministerstvo na webu uvedlo, že schůzka se týkala stavu resortu, jeho dalšího směřování, včetně aktuální koncepce a mimo jiné i rozpočtu na příští rok. Dopoledne se Zůnou jednal i prezident Petr Pavel. Ten projednal nominace na jmenování nových generálů i s dalšími ministry.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ANO, SPD a Motoristů vládne sto dní. Za tu dobu stihl prosadit státní rozpočet na letošní rok i řadu personálních změn. Musel se ale rovněž vypořádat s opozičním pokusem o vyslovení nedůvěry, spory některých koaličních představitelů s prezidentem Petrem Pavlem i s komplikacemi způsobenými americko-izraelským útokem na Írán. Jak dosavadní práci kabinetu hodnotí politici a experti?

Řada obcí letos zdražila poplatky za psy. Třeba v Novém Kníně zaplatí majitelé nově ročně až tisíc korun místo původní stovky. Oslovené radnice zdražování zdůvodňují rostoucími náklady na úklid i odchyt toulavých zvířat. Majitelé psů s úhradou podle úřadů často otálejí a část poplatků zůstává nevybraná i z minulých let. Termín splatnosti má většina obcí nastavený na konec března.

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.

Národní rozpočtová rada konstatovala, že rozpočet pro letošní rok porušuje české zákony, protože má moc velký schodek. Představitelé vlády s tím nesouhlasí. „Ať už něco takového říká ministr financí, jiný člen vlády, nebo předseda vlády, jsou to ti hráči, kterým byl zapískán faul,“ řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ačkoli s porušením zákona o rozpočtové odpovědnosti nejsou spojené žádné sankce, Hampl varoval, že finanční svět počínání vlády vidí. „Reputačně je to určitě bolest i pro Českou republiku a dominantně pro vládu,“ míní. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Danielem Takáčem také vliv konfliktu na Blízkém východě na ceny paliv v Česku či výši výdajů na obranu republiky.

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.

Koalice už letos nebude zvyšovat výdaje na obranu nad plánovaných 155 miliard. Částka odpovídá 1,73 procenta HDP. Před finálním hlasováním o státním rozpočtu se na tom shodují všechny vládní strany. Poslanci budou rozhodovat ve středu. Nic na tom nemění ani apel amerického velvyslance. Nicholas Merrick v týdnu řekl, že Česko riskuje nesplnění svých závazků vůči NATO.

Státní rozpočet byl na konci února ve schodku 16,9 miliardy korun po lednovém přebytku 32,4 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Saldo bylo nejlepší od roku 2018, výsledek ale ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje. Loni byl únorový schodek rozpočtu 68,6 miliardy korun.

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.

O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí. Meziročně podle výsledků průzkumu vzrostl počet lidí, kteří důvěřují v úroveň české armády a současně oslabila skepse vůči smysluplnosti nákladů na obranu i možnosti rozhodovat o obraně České republiky samostatně bez hlavní role velmocí.

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.