Výdaje

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Tisíce Bulharů demonstrovaly v hlavním městě Sofii a dalších městech proti rozpočtovému plánu tamní vlády na příští rok. Je prvním v historii země, který vláda připravila v eurech. Bulharsko v lednu 2026 přijme společnou evropskou měnu.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako poslední na Pražský hrad dorazil krátce před polednem kandidát na ministra práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který jednání označil za konstruktivní. S hlavou státu prý debatovali například o vyloučených lokalitách, důchodech či superdávce. Juchelka také sdělil, že Pavel žádné výhrady vůči jeho osobě neměl.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijímá další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Po nominantovi na post ministra průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi na Pražský hrad dorazila dopoledne také kandidátka na ministryni financí Alena Schillerová. Ta debatu s prezidentem označila za konstruktivní. Pavlovi, který byl podle ní dobře připraven, Schillerová odpovídala na otázky. „Mám z toho velmi dobrý pocit,“ shrnula.

Sněmovní rozpočtový výbor v pondělí hlasy vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů doporučil, aby dolní komora vrátila návrh státního rozpočtu k přepracování končící vládě. Kabinet by v něm měl mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda v demisi poradí, jak bude v případě vrácení rozpočtu postupovat. Řešení je podle něj více.

Skupina pro efektivitu státní správy (DOGE), kterou po své lednové inauguraci spustil šéf Bílého domu Donald Trump, předčasně ukončila činnost, píše agentura Reuters. Úřad, který do května vedl miliardář Elon Musk, měl přitom mandát až do konce července 2026. Trump v lednu pověřil Muskův tým rozsáhlými škrty ve federální vládě, podle kritiků však úsilí vyústilo pouze v malé úspory.

V navrženém státním rozpočtu je řada děr a není proinvestiční, tvrdí člen rozpočtového výboru sněmovny Robert Plaga (za ANO). Chybí dle něj „některé věci“ pro ministerstvo školství. Poukázal ale také na chybějící prostředky pro dopravní infrastrukturu, celkem prý schází sto miliard korun. Člen téhož výboru Vojtěch Munzar (ODS) namítá, že tato částka v návrhu nechybí. Připomněl, že se rozpočet sestavuje na základě makroekonomických prognóz, zákon rozpočtové odpovědnosti navíc dle něj udává maximální limit strukturálního deficitu. Postup ANO označil za „dělostřeleckou přípravu“, aby prý mohlo „vysokým způsobem zvednout deficity“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.

Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje mnoho nákladných opatření a jen velmi málo zdrojů k jejich pokrytí, tvrdí někteří analytici. Vznikne tak podle nich tlak na větší deficit státního rozpočtu krátkodobě o vyšší desítky, dlouhodobě o stovky miliard korun ročně. Program vlády je podle dalších hlasů bez překvapení, odráží hlavně priority hnutí ANO.

Gubernátor ruské Rostovské oblasti Jurij Sljusar oznámil, že jeho region bude muset snížit státní výdaje. Úvěry jsou pak příliš drahé na to, aby pokryly schodek rozpočtu. Sljusar ujistil, že se situace i navzdory škrtům nedotkne sociální sféry, poznamenal však, že za současných okolností bude muset oblast fungovat v extrémně napjatém rozpočtovém režimu.

Vznikající vládní koalice plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP. Financovat ji ale chce primárně podle aktuálních potřeb. Výdaje na obranu se musí vynakládat smysluplně, v souladu s potřebami armády a s úkoly, které má Česko v rámci Severoatlantické aliance (NATO), řekla v úterý místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Zástupci hnutí chtějí navýšit počet vojáků a investovat do posílení protivzdušné obrany.

Národní rozpočtová rada (NRR) má výhrady vůči návrhu státního rozpočtu na příští rok, který schválila končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Kritizuje zejména rozsah obranných výdajů v kapitole ministerstva dopravy i nesoulad mezi navrženým státním rozpočtem a rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Problematické je podle rady i zvýšení očekávaných příjmů oproti původnímu návrhu resortu financí. Rada vyjádřila obavy o naplnění těchto příjmů.

Stále více polských měst zavádí zákaz nočního prodeje alkoholu v obchodech či na čerpacích stanicích. Jako poslední se přidala Vratislav, v nadcházejících týdnech stejné opatření v centru vyzkouší také Varšava. Samosprávy argumentují například rušením nočního klidu, přílišnou konzumací návykových látek nebo vysokou kriminalitou. Večer mezi desátou a jedenáctou hodinou je prodej alkoholu nejintenzivnější – tvoří přes osmnáct procent všech nákupů ve večerkách a na čerpacích stanicích. Poláci se alkoholu nevyhýbají, jen za loňský rok v průměru nakoupili šestnáct a půl milionu lahví a plechovek piva denně. Pro státní kasu to ale znamená i roční výdaje v přepočtu přes bilion korun.

Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.

Většina stran, hnutí a koalic, které mají podle agentury Kantar ve volbách šanci na vstup do sněmovny (ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo!, Motoristé), slibuje po volbách snížení ročního schodku veřejných financí vůči HDP. Výjimkou jsou Piráti a hnutí Stačilo!. Obě uskupení chtějí deficit vůči HDP stabilizovat. Schodek veřejných financí, do kterých stát zahrnuje kromě svého rozpočtu i rozpočty krajů, obcí či zdravotních pojišťoven, loni podle nových dat statistického úřadu klesl v poměru k HDP na dvě procenta.

V novém návrhu rozpočtu na příští rok budou výdaje na dopravu o desítky miliard korun vyšší proti původnímu plánu, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétní částku neuvedl, ujistil ale, že zastavování dopravních staveb nehrozí. Exministryně financí Alena Schillerová (ANO), stejně jako zástupce SPD Jan Hrnčíř, tvrdí, že se celý rozpočet bude muset vrátit k přepracování. Ještě spolu s ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem (STAN) debatovali o výhledu ekonomiky, zvyšování platů ve státní sféře či dostupnosti bydlení.

Více peněz pro resort kultury slibuje výrazná většina stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar šanci na zvolení do sněmovny. Podle hnutí ANO, koalice SPOLU, STAN, Pirátů, Stačilo! i Motoristů má rozpočet ministerstva kultury směřovat k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu. Jiný názor má SPD. I ohledně filmových pobídek či podpory vývoje počítačových her chtějí být štědřejší všechny oslovené politické subjekty s výjimkou SPD. To chce naopak sloučit ministerstvo kultury s resortem školství. Většina stran chce také investice pro příspěvkové organizace i na ochranu památek.

Americká armáda nedostala od Dánska pozvánku k účasti na největším vojenském cvičení v moderní historii Grónska. Akce se koná v době rostoucího rusko-čínského vlivu v Arktidě a po výrocích prezidenta USA Donalda Trumpa o možné anexi ostrova. Kodaň také masivně navyšuje výdaje na obranu a místo amerických systémů protivzdušné obrany Patriot pořídí zbraně evropské.

Na zvýšení výdajů na obranu našli shodu čestný prezident Motoristů Filip Turek a předseda Pirátů Zdeněk Hřib, ale nesouhlasí, jak by k navýšení mělo dojít. V pořadu Otázky Václava Moravce diskutovali také o cenách emisních povolenek a případné kompenzaci za náklady, které se k jejich zavedení pojí.