Výdaje strana 2 z 3

Princip daně z neočekávaného zisku podporuji a vždy jsem ho podporoval. Komunikace vlády o dani je však tragická, řekl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný připustil, že komunikace byla nešťastná, zmínil však, že jednání nebyla jednoduchá. Podotkl, že vláda musela zároveň čekat, jak se k dani postaví EU. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy má více negativ než pozitiv.

V Česku vrcholí politická kampaň před komunálními a senátními volbami, které se uskuteční tento pátek a sobotu. Subjekty zastoupené v Poslanecké sněmovně za oslovení voličů utratily už desítky milionů, finální účty ale uzavřou až po volbách, a přestože obecní kampaně nemají finanční stropy, některé strany na nich dovedou i ušetřit.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Rodiče žáků si letos připlatí za nákup školních potřeb, některé položky oproti loňsku zdražily o deset procent. Víc zaplatí strávníci také v některých jídelnách. S rostoucími náklady na energie se potýkají také zřizovatelé kroužků, například v Praze jim ale s výdaji pomůže magistrát. Rodiče mohou kvůli rostoucím cenám zažádat o příspěvky sociální podpory.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, šlo o nejvyšší schodek od vzniku Česka.

Až polovina Čechů se omezuje při nákupech potravin. Méně peněz pak lidé vydávají i na kulturu a sport. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Kantar pro Českou televizi. Řada prodejců podobný trend kvůli vysoké inflaci očekává i v následujících měsících.

Účetní závěrka České rozvojové agentury (ČRA) za rok 2020 obsahovala chyby za 62,5 milionu korun. Nesprávnosti ve výši 40,7 milionu korun byly i ve výkazu pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Jednalo se především o vykázání výdajů na humanitární zahraniční pomoc. ČRA je vykázala podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesprávně jako výdaje na rozvojovou zahraniční pomoc, informoval NKÚ. Agentura se k věci zatím nevyjádřila.

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Kabinet Petra Fialy (ODS) neplánuje v souvislosti se zdražováním a válečným konfliktem na Ukrajině zvyšovat daně firmám. Uvažoval by o tom podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), kdyby se ukázalo, že na válce někdo bohatne. Signály o tom zatím nemá. Stanjura to uvedl v Otázkách Václava Moravce. Úpravy chystá vláda podle ministra na výdajové, nikoli příjmové stránce rozpočtu. Kabinet plánuje navýšit rozpočet resortu obrany, jak požadovala ministryně Jana Černochová (ODS).

Bilionové investice do armády, úvahy o znovuzavedení povinné vojenské služby a také naprostá změna strategie. To všechno přinesla válka na Ukrajině do Německa. Obří vojenské výdaje mají hlavně pomoct bundeswehru. Ten trpí dlouhodobě problémy s výzbrojí a podle některých vojáků i politiků není schopen bránit ani vlastní zemi.

Poslanecká sněmovna schválila rozpočet se schodkem 280 miliard korun. V pořadu Události, komentáře o něm debatovali místopředsedové Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Karel Havlíček (ANO). Podle Skopečka rozpočet se sníženým schodkem ukazuje odpovědnější rozpočtovou politiku v porovnání s předchozí vládou, podle Havlíčka jde ale pouze o „švindl“.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem ukončili první den neformálního summitu ve francouzském Versailles. Pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu a ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem. Nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Předsedkyně  Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová rovněž prohlásila, že Komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027.

Konflikt na Ukrajině se dotkne i českého státního rozpočtu. Sněmovna ho sice zřejmě tento týden schválí, ale během pár měsíců bude potřeba jeho novela, shodují se někteří koaliční ministři. Kvůli válce a uprchlíkům totiž čekají stát mimořádné miliardové výdaje, s nimiž současný návrh nepočítá.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že nebude škrtat v dotacích na obnovitelné zdroje. Avizované snížení o osm miliard na devatenáct miliard korun ve státním rozpočtu pro letošní rok chce nahradit z úspor, které vznikly mimo jiné díky vyšším tržním cenám elektřiny. Ve čtvrtek to resort uvedl na Twitteru.

Snížit už letos počet státních zaměstnanců o tisíce a spolu s tím seškrtat výdaje na platy ve veřejné sféře o miliardy korun. To je nový plán vládní koalice, který má přispět ke snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Kabinet už zmrazil platy úředníků, hasiči a policisti dostanou přidáno méně. Jednotliví ministři mají za úkol na platech státních zaměstnanců šetřit i dál.

Podnikatelé během ledna začali přeceňovat řadu svých služeb. Reagují na dražší vstupy, především pak na nárůst cen elektřiny a plynu. A většina se shoduje na tom, že v průběhu roku se bude zamýšlet nad dalším zvýšením.

Na zdravotní péči vydají zdravotní pojišťovny příští rok 427 miliard korun, meziročně o víc než pět procent více. Peníze navíc půjdou hlavně na lůžkovou péči. Schodek 12 miliard korun zaplatí pojišťovny ze zbytků svých fondů vytvořených do roku 2019. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Své zdravotně pojistné plány, které jsou vlastně rozpočtem, pojišťovny schválily na konci listopadu.

Hlavní město bude v příštím roce zřejmě hospodařit s příjmy a výdaji ve výši zhruba 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice pak půjde přibližně 19,86 miliardy, z toho čtyři miliardy mají jít na stavbu metra D. Město bude v příštím roce rovněž splácet své dluhy a další peníze vloží do rezervy. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí schválili pražští radní. Návrh rozpočtu musí ještě projednat a schválit zastupitelé.

Americký Senát ve čtvrtek místního času schválil zákon, který vládě prodlužuje možnost půjčovat si finanční prostředky. Spojeným státům se tak nejspíše podaří vyhnout platební neschopnosti, informovaly agentury AP a Reuters. Normu musí schválit také Sněmovna reprezentantů.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 procenta, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny. Přispělo k tomu uvolnění restrikcí proti covidu-19, které výrazně zasáhly ekonomiku loni.

Zdravotní pojišťovny loni zaplatily 352,2 miliardy korun, tedy o čtyřiatřicet miliard více než v roce předchozím. Výdaje meziročně stouply o jedenáct procent, rostly výrazně rychleji než příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Upozornila na to agentura ČTK, jež citovala z vládního materiálu, který získala. Přesto pojišťovny skončily v plusu, přebytek činí 5,8 miliardy korun. Za kladným výsledkem je především výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přineslo meziročně navíc 25,4 miliardy korun.

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v Otázkách Václava Moravce uvedl, že pro rozpočet, který by počítal se zmrazením platů hasičů a policistů, by nehlasoval. Reagoval tak na sobotní slova ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která chce tento návrh předložit rovnou vládě. Podle šéfa ODS Petra Fialy by se mělo šetřit jinde, zmínil například neefektivnost státní správy. Také předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že stát by měl hledat úspory hlavně u sebe. Řekl také, že vláda je spoluzodpovědná za rostoucí inflaci.