Výdaje strana 2 z 5

Města po celé Francii zachvátily ve středu demonstrace. Lidé rozčilení kvůli politické situaci a plánovaným škrtům v rozpočtu narušovali dopravu, pálili popelnice a střetávali se s policií. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do večera zaznamenalo celkem 550 protestních shromáždění a 262 blokád, kterých se účastnilo přibližně 175 tisíc lidí. Informovalo také o téměř pěti stovkách zatčení.

Někteří mladí často utrácejí peníze v kavárnách, bistrech či za oblečení. V součtu za rok tyto výdaje představují desítky tisíc korun a ty pak chybí na podstatné investice. Podle některých odborníků dvacátníci sice žijí převážně od výplaty k výplatě, přesto si často kupují věci, co nepotřebují. Experti navíc upozorňují, že sklouznout do finančních potíží je snadnější, než se zdá.

Na letošní říjnové volby do Poslanecké sněmovny půjde ze státního rozpočtu téměř 770 milionů korun. To je přes sto milionů více než při sněmovních volbách před čtyřmi lety. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Jedním z důvodů navýšení je i zavedení korespondenční volby.

„Jde pouze o návrh rozpočtu a budeme o tom jednat ještě zhruba tři týdny,“ řekl v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že o něm ještě nehlasují a komentáře by si tedy nechal, až se schválí. Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun, přičemž na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v letošním prvním pololetí s přebytkem 64,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským rokem se přebytek snížil o 21,8 procenta, přesto je druhý nejvyšší od vzniku Česka. Informovalo o tom ministerstvo financí. Zároveň uvedlo, že vzhledem k dlouhodobě přebytkovému hospodaření obcí a schodkovému hospodaření státu by považovalo za vhodné změnit rozpočtové určení daní (RUD).

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 165,4 miliardy korun, o měsíc dříve to bylo 168,2 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Příjmy meziročně stouply o 5,5 procenta, výdaje vzrostly o 4,1 procenta. Deficit je tak nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v srpnu činil deficit 175,8 miliardy.

Hlavními prioritami návrhu rozpočtu na příští rok jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) obranyschopnost, bezpečnost, energetická nezávislost či udržení sociálního smíru. Plánovaný deficit činí 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný schodek 241 miliard, loni byl 271,4 miliardy korun.

Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.

Země, která má dobré ekonomické ukazatele, by neměla mít deficit odpovídající krizovému stavu, vyjádřil se v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok ve výši 280 miliard korun bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Když na něco nemáme, nemůžeme na to dát z kapsy,“ poukázal na některé vysoké výdaje státu a údajně nedostatečné příjmy k jejich pokrytí bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Ministři končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) probírali na zasedání vlády zmenšení administrativní zátěže. Pět týdnů před sněmovními volbami schválili obsah čtvrtého takzvaného antibyrokratického balíčku, jde o tři desítky návrhů. Po oficiálním zasedání se ministři věnovali přípravě návrhu rozpočtu na příští rok.

Přesně za dva měsíce bude Česko znát výsledky sněmovních voleb. V pondělí mohly strany, hnutí a koalice naposledy doplnit jména na své listiny. Nyní krajské úřady zkontrolují, jestli uskupení splnila všechny zákonné náležitosti. Kandidáti už také v ulicích i na sítích oslovují voliče, přičemž za zviditelnění můžou strany utratit maximálně devadesát milionů. Limit hlídá speciální úřad. Část peněz spolknou tradičně billboardy, které už jsou většinou vidět.

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.

Německá vláda ve středu schválila návrh rozpočtu na příští rok, ve kterém počítá s výdaji 520,5 miliardy eur (12,8 bilionu korun), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu korun). Německo kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám nemá zatím definitivně schválený rozpočet ani na letošní rok. Jednání o rozpočtu časově připadlo na den, kdy spolkový statistický úřad oznámil slabá čísla o vývoji německého hospodářství.

Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.

Evropská komise navrhla rozpočet na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,21 bilionu korun), uvedl eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin. Finanční plán klade důraz na hospodářskou konkurenceschopnost a obranu, zároveň usiluje o reformu pravidel týkajících se dotací pro zemědělství a hospodářský rozvoj. V následujících měsících začne jedno z nejsložitějších vyjednávání, ke kterému v Bruselu dochází.

Americký prezident Donald Trump podepsal v pátek pozdě večer středoevropského času návrh rozsáhlého zákona o daních a výdajích, který obsahuje klíčové priority jeho administrativy. Ve čtvrtek návrh po druhém schválení Sněmovnou reprezentantů ukončil svou legislativní pouť Kongresem. Trump si přijetí svého „velkého, krásného zákona“, jak jej sám označuje, přál právě do 4. července, kdy Spojené státy slaví Den nezávislosti.

Americká sněmovna reprezentantů schválila zákon prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích známý jako „velký, krásný zákon“. Hlasování předcházela dlouhá debata, proti nakonec hlasovali dva republikáni. Obsáhlý text zákona obsahujícího priority Trumpovy administrativy nyní míří k podpisu prezidenta. Tiskové agentury těsný výsledek označují za „klíčové vítězství Trumpovy agendy“.

Armáda České republiky (AČR) do kolektivní obrany Severoatlantické aliance musí být schopná poskytnout dvě pozemní brigády, přiblížil ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Kromě závazků vůči NATO armáda zároveň buduje i vlastní obranyschopnost na území Česka, dodal první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Senát Spojených států schválil návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, informují v úterý odpoledne středoevropského času tiskové agentury. Rozsáhlý balíček by do zákona zakotvil mnoho Trumpových hlavních priorit a zároveň zvýšil státní dluh podle odhadů o asi 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun). Balíček se nyní vrací do Sněmovny reprezentantů ke konečnému schválení poté, co Senát v návrhu učinil změny.

Česko podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) dlouhodobě zanedbávalo armádu, svoji bojeschopnost, spoléhalo se na NATO i USA a nyní se to zemi vše vrací. Mírovou dividendu, kterou jsme si vybrali, budeme muset nějak vrátit, a to možná bude trochu i bolet, ale je to nutné, řekl v úterním Interview ČT24. Kdo podle Vystrčila prohlašuje, že se nemusí investovat do armády, tak tím říká, že je možné vystavit obyvatelstvo velkému nebezpečí. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Státní rozpočet letos v červnu skončil se schodkem více než 152 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 170,5 miliardy korun o 18,1 miliardy. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun.