Americká armáda nedostala od Dánska pozvánku k účasti na největším vojenském cvičení v moderní historii Grónska. Akce se koná v době rostoucího rusko-čínského vlivu v Arktidě a po výrocích prezidenta USA Donalda Trumpa o možné anexi ostrova. Kodaň také masivně navyšuje výdaje na obranu a místo amerických systémů protivzdušné obrany Patriot pořídí zbraně evropské.
Vojenské cvičení s názvem Arctic Light 2025, jež se koná v Grónsku od 9. do 19. září, patří mezi takzvaná náhle zorganizovaná cvičení, při nichž síly přejdou do stavu vysoké pohotovosti a rychle se přesunou do operační oblasti.
Akce se účastní více než 550 vojáků – včetně speciálních jednotek z Dánska, Francie, Německa, Švédska a Norska. Kodaň vyslala na akci fregatu, vrtulníky a stíhačky F-16, Paříž přispěla drony, vojenskou lodí a tankovacími letadly, píše agentura Reuters. Stockholm a Oslo mají na akci síly domobrany a Berlín vyslal pozorovatelský tým.
Obavy z ruských a čínských aktivit
Oficiálně je cvičení podle Kodaně přípravou na potenciální scénáře zahrnující zvýšenou ruskou a čínskou aktivitu v Arktidě. „Současná bezpečnostní situace vyžaduje výrazné zvýšení přítomnosti ozbrojených sil v Arktidě a severním Atlantiku,“ konstatoval dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen.
Grónsko se spolu s Islandem a Velkou Británií nachází podél takzvané „mezery GIUK“, která kontroluje námořní přístup k severnímu Atlantiku. Význam Grónska, navíc bohatého na nerostné zdroje, roste s tím, jak tající led v oblasti postupně otevírá nové námořní trasy.
Rusko v uplynulé dekádě vystupňovalo militarizaci jím ovládané části Arktidy. Aktuálně Kreml zaměstnává válka proti Ukrajině, podle vysoce postavených dánských vojenských činitelů oslovených americkou stanicí CNN ale panují obavy, že po ukončení konfliktu Moskva přesměruje své zdroje na sever.
Své nároky v regionu stupňuje rovněž Čína, jež se účastní společných hlídek a cvičení s ruskými plavidly, financuje vlastní arktické infrastrukturní projekty a vyvíjí plán „polární hedvábné stezky“ pro arktickou lodní dopravu.
Rusko ani Čína nicméně v této chvíli nepředstavují pro Grónsko významnou vojenskou hrozbu, řekli CNN dánští velitelé. „Vidíme, že Moskva je aktivní v Severním ledovém oceánu, v Beringově úžině mezi Aljaškou a Ruskem, ale ne tady,“ uvedl generálmajor Soren Andersen, náčelník dánského společného arktického velitelství.
Dánští vojenští představitelé trvají na tom, že k obraně největšího ostrova světa napomáhá drsné podnebí, hornatý terén a nedostatek infrastruktury. To podle nich činí celé východní pobřeží Grónska „prakticky nedobytným“.
Možný vzkaz Washingtonu
Kroky Dánska tak možná souvisí spíše s přístupem Washingtonu z poslední doby než s obavami z bezprostředních kroků Moskvy či Pekingu, spekuluje americká stanice.
Ministr obrany USA Pete Hegseth byl podle Andersena na cvičení pozván, americké síly však nikoli. „Spolupracujeme s kolegy z americké vesmírné základny Pituffik, ale oni nebyli s jednotkami pozváni na toto cvičení,“ sdělil Reuters Andersen.
Nezávislý vojenský analytik Hans Peter Michaelsen řekl Reuters, že akce je „silný politický vzkaz“, který demonstruje dánské působení v oblasti Grónska spolu s aliančními spojenci. „V podstatě je (cvičení) navrženo tak, aby Američanům ukázalo, že Dánsko se o Grónsko stará a činí tak s pomocí dalších významných zemí NATO,“ je přesvědčený Michaelsen. USA v poslední době mimo jiné kritizovaly údajný nedostatek dánských investic do obrany ostrova.
Tvrzení, že cvičení mělo vyslat vzkaz Washingtonu, však Andersen odmítl. „S USA spolupracujeme již desítky let, a to jak na cvičeních, tak i na operacích v Afghánistánu, Iráku a tak dále,“ vyjmenoval.
Mluvčí amerického velvyslanectví uvedl, že vítá úsilí spojenců NATO o zajištění připravenosti k obraně v Arktidě. „I když se tohoto konkrétního cvičení neúčastníme, pokračujeme v naší silné vojenské spolupráci s Dánským královstvím a dalšími arktickými spojenci,“ akcentoval.
Trumpova slova o anexi
Státy Aliance zintenzivňují obrannou spolupráci v Arktidě v době zvýšeného zájmu Trumpa o Grónsko, které je autonomním územím Dánska. Současná americká administrativa se netají touhou arktický ostrov anektovat.
Trumpovy výroky po lednovém nástupu do úřadu vyvolaly u západních spojenců šok. Podle průzkumu YouGov z konce letošního srpna každopádně vojenské převzetí Grónska odmítá i naprostá většina Američanů – celkem 72 procent plnoletých. U demokratů je jasně proti dokonce 84 procent, u republikánů je to 57 procent.
Šéf Bílého domu tvrdí, že území potřebuje pro zajištění bezpečnosti své země. USA, které během studené války udržovaly v Grónsku sedmnáct základen, nyní trvale působí pouze na už zmíněné základně Pituffik na severozápadě ostrova. Jde o strategické místo pro systém včasného varování před balistickými raketami.
Nuuk i Kodaň ostře kritizovaly slova o možné vojenské akci a zdůraznily, že ostrov není ani na prodej. Do Grónska od návratu Trumpa do Bílého domu dorazili nezávisle na sobě jeho syn Donald mladší i viceprezident JD Vance. Na konci srpna pak dánská televize odhalila, že nejméně tři Američané s vazbami na Trumpa prováděli na polárním ostrově vlivové operace. Kodaň si kvůli aféře minulý měsíc předvolala velvyslankyni USA v Kodani.
Miliardy na obranu a grónskou infrastrukturu
Dánsko masivně zvyšuje investice do obrany a vojenských aktivit v Grónsku. Nové vojenské výdaje ve výši 2,05 miliardy dolarů (42,15 miliardy korun) Kodaň oznámila koncem ledna krátce poté, co Trump veřejně vyjádřil svůj zájem o kontrolu nad ostrovem, všímá si CNN.
Ministerstvo obrany v Kodani tehdy uvedlo, že vláda se na novém balíčku dohodla s velkou většinou parlamentních stran a v úzké spolupráci s vládami Faerských ostrovů a Grónska.
V červnu nechalo Dánsko na ostrov přesunout fregatu, vrtulníky a rozhodlo o nasazení stíhaček F-16, které mají hlídkovat na západním pobřeží. Posílení vojenské přítomnosti zahrnuje i speciální jednotky provádějící výcvik a cvičení v oblasti kritické infrastruktury, uvádí server High North News.
V tomto týdnu dánská vláda oznámila, že v letech 2026 až 2029 investuje 250 milionů dolarů (5,13 miliardy korun) do grónské infrastruktury a zdravotnictví. Mezi plánovanými projekty jsou regionální letecká dráha na východě ostrova či hlubinný přístav na jihu území, informovala agentura Bloomberg. Kromě toho Kodaň dotuje Grónsko každoročně v přepočtu částkou zhruba 13,35 miliardy korun.
„Cílem této dohody je podpořit soběstačné Grónsko, mimo jiné i dlouhodobými investicemi,“ uvedl grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ve společném prohlášení se šéfkou dánské vlády Mette Frederiksenovou.
Grónsko v současnosti čelí ekonomickým problémům, které způsobuje oslabení rybářského průmyslu a klesající ceny klíčových vývozních artiklů, jako jsou krevety a mořská ryba halibut. Situaci ještě zhoršuje stárnutí grónské populace a závislost na státních podnicích, uvádí web Global Banking and Finance Review.
Březnové grónské parlamentní volby vyhrála pro-byznysová opoziční strana Demokraté, jež slibuje ekonomické reformy a která chce Kodaň za partnera během postupné cesty k nezávislosti ostrova.
Nákup zbraní dlouhého doletu
Frederiksenová ve středu oznámila, že země nakoupí přesné zbraně dlouhého doletu včetně raket a dronů. Dánská protivzdušná obrana podle ní není dostatečně silná a musí být schopna zasáhnout cíle na velké vzdálenosti a čelit nepřátelským raketovým hrozbám. „Rusko nás zkouší. Testují naši jednotnost,“ míní premiérka.
Politička s odkazem na nedávné narušení polského vzdušného prostoru Ruskem řekla, že Moskva bude i nadále reakce sledovat. „Proto je také správný čas učinit toto rozhodnutí,“ zdůraznila premiérka.
Balíček na pořízení a provoz pozemních systémů protivzdušné a protiraketové obrany se odhaduje na devět miliard dolarů (189 miliard korun), což představuje největší investici v historii dánské obrany.
Americký systém Patriot mimo hru
Kodaň se snaží získat francouzsko-italský protivzdušný systém dlouhého dosahu SAMP/T NG a „jeden nebo více“ norských systémů středního až dlouhého dosahu NASAMS a systémů krátkého dosahu IRIS-T z Německa nebo VL MICA z Francie.
Dánové tak nesáhnou po amerických kompletech Patriot. „Nejde o odmítnutí patriotů. Je to výběr toho nejlepšího,“ řekl podle listu The Financial Times vedoucí kanceláře pro nákupy dánského ministerstva obrany Per Pugholm Olsen.
Jako důvody pro odmítnutí americké varianty poukázal na vyšší cenu a delší dodací lhůtu. Jeden západní diplomat ale CNN sdělil, že ještě před rokem by američtí dodavatelé takovou zakázku „téměř jistě“ získali.
Dánsko si už dříve od USA objednalo 27 stíhaček F-35, z nichž sedmnáct obdrželo a zbytek má být dodán v nadcházejících letech. Dánský ministr obrany také před pár dny oznámil, že v rámci posílení dohledu nad Grónskem by země mohla pořídit námořní hlídkové letouny P-8, které vyrábí Boeing a které sledují aktivity ponorek. Hodnota zakázky by byla v miliardách dolarů, píše Reuters.
Volný přístup USA k dánským základnám
O tom, že vztah mezi oběma zeměmi zůstává i přes současné napětí silný, svědčí i nová bezpečnostní dohoda, kterou v červnu odsouhlasil dánský parlament a která umožňuje americké armádě volný přístup k základnám v Dánsku.
„Účelem takové přítomnosti amerických sil je podpořit úsilí stran o prosazování míru a bezpečnosti v oblastech společného zájmu a prospěchu a účastnit se společného obranného úsilí,“ uvádí se v ujednání podle německé stanice Deutsche Welle (DW).
Obranná dohoda z dob vlády prezidenta Joea Bidena tak slouží k tomu, aby USA mohly v případě nouze rychle přispěchat Dánsku na pomoc. Některé oblasti mohou být díky schválenému zákonu dokonce podrobeny výlučné kontrole USA, ačkoli Grónsko a Faerské ostrovy patří mezi výjimky.
Odsouhlasení dohody vyvolalo kritiku části dánské společnosti i mezi některými politiky. „Myšlenka, že by USA měly mít vojáky v Dánsku a Washington by měl rozhodovat o tom, kdy a kde by zde měly být jednotky – to je hrozná chyba!“ odsoudil krok pro DW dánský levicový zákonodárce Per Clausen.
Trump avizoval, že v případě úspěšné anexe v Grónsku investuje „miliardy dolarů“ a obohatí obyvatele ostrova, připomíná Bloomberg. Oficiálně ale Frederiksenová trvá na tom, že Dánsko v současnosti nečelí žádné konkrétní hrozbě.
Největší ostrov světa leží mezi Severním ledovým a Atlantským oceánem. Strategické území obývá asi 56 tisíc lidí. Do 50. let 20. století bylo Grónsko dánskou kolonií. V roce 1979 získalo částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získal ostrov možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
V Grónsku se nachází pětadvacet druhů nerostů, které jsou na unijním seznamu kritických surovin, včetně lithia, platinových kovů, titanu či vzácných zemin. Kromě toho jsou na ostrově i zásoby ropy a zemního plynu. Možnosti těžby přitom zdaleka nejsou plně využité. Proces komplikuje zejména drsné podnebí. Světové velmoci nicméně usilují o to posílit v oblasti minimálně svůj ekonomický vliv, ať už jde o Unii, Čínu nebo právě USA.
Zdroje: ČTK/ČT24
