„Už stačilo,“ odmítl grónský premiér Trumpova slova o anexi

Nahrávám video

Grónský premiér Múte Egede kritizoval návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy mohly anektovat Grónsko. Šéf Bílého domu tvrdí, že dánský ostrov je klíčový pro bezpečnost USA. Grónsko si ale v úterý zvolilo nový parlament a v něm strany, které podporují dříve či později nezávislost. Egede svolal schůzku s ostatními lídry, aby přichystali ostřejší reakci na Trumpovy výroky.

Trump po čtvrteční schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem opět mluvil o anexi Grónska. „Myslím, že k tomu dojde,“ prohlásil americký prezident. V této souvislosti rovněž oznámil, že jeho země plánuje nakoupit 48 ledoborců.

Spojené státy podle něj ostrov potřebují kvůli bezpečnosti. „Celá tato oblast je stále více důležitá, a to z mnoha důvodů. Víte, cesty odtud vedou přímo do Asie, do Ruska, jsou tam všude lodě a my musíme mít ochranu... Musíme to udělat. Opravdu to potřebujeme kvůli národní bezpečnosti,“ uvedl Trump.

„Já si stále optimisticky myslím, že to je spíš otázka vyjednávací strategie než zcela nekontrolovatelného anexionismu. Stále věřím v dohodu mezi všemi stranami. Anexe by do vztahu mezi Evropou a Spojenými státy přinesla velice negativní projev,“ reagoval na nejnovější výroky šéfa Bílého domu Martin Palouš z Floridské mezinárodní univerzity.

K moci míří opozice

Předseda Demokratů Jens-Frederik Nielsen ve středu prohlásil, že Gróňané musejí mít možnost sami rozhodnout o své budoucnosti. „Možný budoucí premiér je také hlasitým kritikem Donalda Trumpa. Američané se podle něj snažili volby do poslední chvíle ovlivnit,“ upozornila zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.

V tlaku ze strany Bílého Domu Gróňané vidí i příležitost k získání nezávislosti na Dánsku, byť v úterních předčasných parlamentních volbách nejvíc hlasů obdrželi opoziční Demokraté, kteří si přejí – stejně jako dosavadní vláda – přistupovat k tomuto procesu spíše opatrně.

Tvrdé „ne“

Trumpovo prohlášení nenechal bez odezvy ani končící grónský premiér Egede. Na svém Facebooku ihned oznámil, že svolal lídry stran, aby jasně vyjádřili ostřejší odmítavý postoj k americkému prezidentovi. „Tentokrát musíme zostřit naše odmítnutí Trumpa. Nesmí se s námi nadále zacházet neuctivě. Už toho bylo dost,“ zdůraznil předseda vlády.

Trump dává hlasitě najevo zájem získat Grónsko od svého lednového návratu do Bílého domu. Ostrov je bohatý na nerostné suroviny a má strategickou polohu na přístupu k Severní Americe za strany severního Atlantiku a Arktidy. Nuuk i Kodaň opakovaně veřejně odmítají Trumpovy výroky o jeho záměru Grónsko získat.

Na cestě k nezávislosti

Egede předčasné volby vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila. O otázkách sebeurčení se v Grónsku často diskutuje i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v dosavadním 31členném parlamentu měly většinu strany prosazující nezávislost na Dánsku a vypsání referenda o odtržení. Diskutovalo se tak především o tom, kdy by referendum mělo být vyhlášeno.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Dánsko ostrovní ekonomice také poskytuje kolem jedné miliardy dolarů (asi 23 miliard korun) ročně, což je jeden z důvodů, proč část obyvatel neusiluje o rychlou nezávislost. Mají totiž obavy, že by to vedlo k výraznému snížení životní úrovně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.