Martin Palouš

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Kuba si připomíná rok od rozsáhlých protestů, kterých se tehdy účastnily desítky tisíc lidí nejen v metropoli. Režim mnoho účastníků pozatýkal a stovky odsoudil k dlouholetým trestům. Napětí na ostrově nyní opět narůstá. Hospodářská situace se nelepší, země nemá dostatek pohonných hmot ani potravin a dochází i k rozsáhlým výpadkům elektřiny.

Teroristické útoky ve Spojených státech z 11. září 2001 zásadním způsobem ovlivnily diplomacii a bezpečnostní politiku i v Česku. Politici a velvyslanci se museli vyrovnat nejenom s tím, že terorismus nabyl dříve nepředstavitelných rozměrů, ale také s tím, co následovalo – válkou v Afghánistánu i v Iráku. A bývalé špičky české diplomacie se na hodnocení tohoto dění ani dnes úplně neshodují. O 11. září i válkách, které následovaly, diskutovali v Událostech komentářích bývalý ministr zahraničí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD), bývalý ministr zahraničí, obrany a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra (ODS) a další bývalý velvyslanec ve Washingtonu Martin Palouš.

Kubánské úřady v souvislosti s nedělními protesty zadržely nejméně sto lidí. Informovala o tom agentura AFP. Jejich seznam zveřejnilo havanské disidentské hnutí San Isidro. Mezinárodní organizace Human Rights Watch se domnívá, že kvůli demonstracím skončilo v kubánských vězeních více než 150 lidí. K propuštění všech zatčených vyzvaly Havanu Spojené státy a Evropská unie.

Polarizace americké společnosti probíhá už téměř dvacet let a je rok od roku horší. Středeční útok demonstrantů na Kongres, při němž zemřelo pět lidí, je vyvrcholením tohoto procesu, řekl bývalý velvyslanec ČR v USA a současný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. S tím souhlasil i další bývalý velvyslanec Martin Palouš. Současný český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček soudí, že tyto události jsou výsledem dlouhodobého procesu, kdy se Spojené státy výrazným způsobem proměňovaly demograficky a kdy se měnilo také voličstvo republikánů.

Republikánští i demokratičtí politici by se měli pokusit o znovusjednocení americké společnosti, myslí si někdejší český ambasador v USA Martin Palouš. Zemi totiž rozděluje jak koronavirová pandemie, tak i například nedokonalý volební systém. Palouš to řekl v ČT, kde byl hostem společně s Tomášem Klvaňou z New York University Prague. Ten je přesvědčen, že pokud Joe Biden ve volbách zvítězí nad stávající hlavou státu Donaldem Trumpem, v nejbližší době Spojené státy čekají horké chvilky.

Novou velvyslankyní Česka při EU bude od října diplomatka Edita Hrdá. Na postu nahradí velvyslance Jakuba Dürra, který měl podle dřívějších informací předčasně opustit své místo do konce roku mimo jiné proto, že se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) neshodl na přípravách na předsednictví ČR v EU za dva roky. Jmenování Hrdé už schválila vláda, informoval v neděli Deník N, kterému to potvrdil předseda vlády.

Na vývoj protestů ve Spojených státech mají vliv videa, která se na sociálních sítích začnou sdílet a žít vlastním životem, podotýká velvyslanec Hynek Kmoníček. Současné nepokoje budou podle něj pokračovat ještě několik dní. Diplomat byl hostem pořadu Devadesátka ČT24.