Situaci v USA ovlivňuje sdílení na sítích. Nevíte, které video vyvolá vlnu nepokojů, míní Kmoníček

Na vývoj protestů ve Spojených státech mají vliv videa, která se na sociálních sítích začnou sdílet a žít vlastním životem, podotýká velvyslanec Hynek Kmoníček. Současné nepokoje budou podle něj pokračovat ještě několik dní. Diplomat byl hostem pořadu Devadesátka ČT24.

Masivní demonstrace a nepokoje ve Spojených státech vyvolala minulý týden násilná smrt Afroameričana George Floyda. Nahrávka incidentu, na které bělošský policista klečí Floydovi téměř devět minut na krku, obletěla celý svět a spustila vlnu solidárních protestů.

Za nynější situaci podle velvyslance České republiky v USA Hynka Kmoníčka stojí také celkové napětí ve společnosti. Současné protesty se přitom mnohdy srovnávají s těmi, jež se odehrály ve druhé polovině šedesátých let po smrti Martina Luthera Kinga.

„Když se ale podíváte na čísla, tak jsme v této chvíli zhruba na polovině tehdejších nepokojů, které byly podstatně násilnější,“ podotýká Kmoníček s tím, že vývoj se však může každou chvíli vymknout jedním, nebo druhým směrem. Má na něj totiž velký vliv sdílení na sociálních sítích. „Nikdy nevíte, které video na sociálních sítích se stane natolik virální, že způsobí novou vlnu nepokojů,“ vysvětlil velvyslanec.

Například v úterý kolem osmé hodiny středoevropského času se na sítích objevilo nové video z Atlanty. „Z davu bílých protestujících, kteří jenom mluví, si policie vybere jediného černošského protestujícího a okamžitě ho někam odvádí…,“ vylíčil diplomat s tím, že se jedná o těžko vysvětlitelné momenty, které se pak na sociálních sítích začnou sdílet a žít svým vlastním životem.

„Ten souboj trošku připomíná australské pouštní požáry – na jednom místě to uhasíte a na druhém vám to začne plápolat,“ dodal s tím, že protesty podle něj budou ještě několik dní pokračovat a za měsíc, rok či dva mohou začít znovu.

75 minut
Devadesátka: Nepokoje ve Spojených státech
Zdroj: ČT24

Palouš: Trump riskuje, když hrozí silou

Americký prezident Donald Trump vyzval kvůli nepokojům k mobilizaci všech dostupných civilních i vojenských sil a v případě, že si starostové a guvernéři se situací neporadí, pohrozil i nasazením armády. Už dříve vyzýval místní samosprávy k tvrdšímu postupu proti demonstracím. Podle jednoho z Kmoníčkových předchůdců, někdejšího velvyslance v USA Martina Palouše však Trump riskuje. 

„Myslím, že riskuje poměrně hodně. Zdravý rozum by velel k tomu, že by se mělo najít nějaké konsenzuální řešení, vytvořit most mezi různými tábory. A to prezident Trump neumí. On je zařízen na to, že vyvolává konflikty,“ uvedl Palouš v pořadu Interview ČT24.

„To, oč zde skutečně běží, je budoucnost Spojených států. Došlo to tak daleko, že pátráme po kořenech té věci v založení USA,“ dodal s odkazem na složité dohady federální vlády, guvernérů a místních samospráv o tom, kdo má v současné situaci jakou kompetenci. Vliv na současné dění má podle něj také skutečnost, že USA čekají za pět měsíců prezidentské volby.

28 minut
Martin Palouš v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Hledání nového počátku

Podobně jako v České republice, vládne podle něj nyní kvůli koronavirové pandemii v USA určitá zmatenost. „Lidé se dostali do nové situace, vědí, že svět bude trošku jiný,“ uvažuje bývalý diplomat, který působí na Florida International University v Miami.

„Nejenom, že koronavirus donutil lidi přijmout určitá opatření, ale teď se to zkombinovalo s tím rasovým výbuchem. Takže celá věc nakonec dostala nový, velice intenzivní rozměr, a americká společnost si s tím neví úplně srozumitelně rady,“ dodává Palouš s tím, že podobně jako celý svět hledají teď i USA nový počátek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...