Protesty

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.

Násilné nepokoje vypukly v noci na pátek v Bangladéši. Protestující při nich zničili redakce dvou bangladéšských listů a jednu z budov zapálili. Příčinou nepokojů bylo úmrtí Šarífa Osmana Hadiho, vůdce studentského protestního hnutí, které v loňském roce vedlo k sesazení tehdejší premiérky šajch Hasíny Vadžídové, informovaly tiskové agentury.

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, informovala agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Normu ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle AFP však parlament může prezidentské veto přehlasovat.

V deseti slovenských městech přišly tisíce lidí na demonstrace proti politice vlády premiéra Roberta Fica (Smer). Podle serveru aktuality.sk byly protesty reakcí mimo jiné na to, že poslanci vládní koalice minulý týden přehlasovali veto prezidenta Petera Pellegriniho a opět schválili zrušení současného úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti.

Několik členů Greenpeace ráno vylezlo na budovu ministerstva životního prostředí (MŽP) a rozvinulo transparent s nápisem Braňme přírodu. Protestovali tak proti tomu, že řízením resortu je od pondělí pověřen předseda Motoristů Petr Macinka. Na místě zasahovala policie, krátce před 18:15 na síti X uvedla, že aktivisti slezli a že jejich přestupkové jednání oznámí správnímu orgánu. Studenti také odpoledne demonstrovali na pražském Hradčanském náměstí i v některých krajských městech.

Desetitisíce lidí v sobotu demonstrovaly v Budapešti kvůli případu bití, ponižování a zneužívání ve státním výchovném zařízení pro mladistvé. Před několika lety takové jednání zachytila videa, která se teď dostala na veřejnost. Demonstranti procházeli ulicemi maďarské metropole s transparenty apelujícími na ochranu dětí. Někteří nesli plyšové hračky na znamení solidarity s oběťmi. Opozice, která protest svolala, případ považuje za systémové selhání.

Bulharský premiér Rosen Željazkov oznámil, že jeho vláda podala demisi. Stalo se tak den po další ze série masových demonstrací, jedněch z největších protestů v historii moderního Bulharska. Začaly jako protesty proti návrhu rozpočtu, postupně ale přerostly ve vyjádření nespokojenosti s hospodářskou politikou obecně a s korupcí.

Vláda bulharského premiéra Rosena Željazkova oznámila, že stáhne svůj návrh rozpočtu, který vyvolal místy násilné demonstrace desetitisíců lidí. Informovala o tom agentura AP. Země se připravuje na vstup do eurozóny na začátku příštího roku. Prezident Rumen Radev vyzval k předčasným volbám.

Tisíce Bulharů demonstrovaly v hlavním městě Sofii a dalších městech proti rozpočtovému plánu tamní vlády na příští rok. Je prvním v historii země, který vláda připravila v eurech. Bulharsko v lednu 2026 přijme společnou evropskou měnu.

Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokovali přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Přesně před rokem vypukly v Gruzii protesty proti nové vládní politice. První demonstrace proběhla poté, co premiér Irakli Kobachidze pozastavil jednání o vstupu do Evropské unie. Navíc vláda zrušila antikorupční úřad, který měl pomoci s nutnými reformami. Brusel v nedávné zprávě Tbilisi ostře kritizoval, z Evropské komise zní, že nejen kvůli potlačování odpůrců není teď pro Gruzii v EU místo. Příznivci prozápadního směřování kavkazské země se navzdory sílícím represím ze strany gruzínské vlády scházejí před parlamentem nadále. Výjimkou nebyl ani pátek.

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.

Bangladéšský tribunál odsoudil expremiérku Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za zločiny proti lidskosti při loňských protestech. Při zásazích zemřelo čtrnáct set lidí. V zemi stoupá napětí před blížícími se volbami, v pondělí místy vypukly protesty. Do ulic metropole Dháky i v jiných oblastech byly nasazeny policejní a polovojenské síly. Vadžídová, která obvinění odmítá, byla souzena v nepřítomnosti. Loni uprchla do Indie.

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

Desítky tisíc Filipínců v Manile vyšly do ulic demonstrovat kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, který se týká nekvalitně provedených či nerealizovaných projektů protipovodňové ochrany. AP píše, že protestů se celkem účastní stovky tisíc lidí a že jde o dosud největší akci týkající se této kauzy, do níž jsou zapleteni vlivní členové parlamentu a vysoce postavení vládní úředníci.

Prezident USA Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergutová, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu.

Desítky tisíc lidí z celého Srbska přišly v Novém Sadu manifestovat a uctít památku šestnácti obětí, které přesně před rokem zahynuly při zřícení střechy místního nádraží. Tragédie spustila protestní hnutí, jež od té doby touto balkánskou zemí otřásá. Srbský kabinet první listopad vyhlásil celostátním dnem smutku.

Na Slovensku začala výstavba první továrny na výrobu bateriových článků. Investici v hodnotě asi 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun) do takzvané gigafactory u jihoslovenského města Šurany ohlásilo konsorcium čínské firmy Gotion High-tech a slovenského InoBatu předloni. Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas) na slavnostním zahájení výstavby závodu označila tuto druhou největší investici v historii země za strategickou.

Peruánské protivládní protesty, vedené příslušníky takzvané generace Z, přes měsíc otřásají Limou i dalšími městy. Po pádu neoblíbené prezidentky Diny Boluarteové zemi dočasně vede José Jerí, který na rostoucí vlnu demonstrací a vysokou kriminalitu reagoval vyhlášením dočasného výjimečného stavu. Lidé v ulicích nyní požadují i jeho rezignaci a „nový začátek“. Zásahy bezpečnostních složek si dosud vyžádaly minimálně stovku zraněných a vyšetřuje se první úmrtí účastníka demonstrace. Peru tak před dubnovými volbami čelí pokračující politické krizi a nedůvěře ve stát.

V neděli to bude rok od vypuknutí protestů v souvislosti s parlamentními volbami v Gruzii – a demonstrace stále nepolevují. Lidé požadují kromě svobodných voleb a evropské integrace také svobodná média či větší podporu Západu. Mezitím byli v zemi pozatýkáni lídři opozičních stran. Represivní politika vládnoucí strany vyhovuje Rusku, říká Dita Sutterová z Ostravské univerzity.

Prezidentské volby v Bolívii vyhrál křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je „nezvratné“.

Vůdce vojenského převratu na Madagaskaru plukovník Michael Randrianirina oznámil, že převezme funkci prezidenta ostrovní země. Stane se tak podle něj na základě výzvy ústavního soudu, sdělil agentuře AP. Dosavadní prezident Andry Rajoelina v neděli uprchl ze země.

Armáda v úterý převzala vládu nad Madagaskarem a rozpustila senát spolu s ústavním soudem, zatímco sněmovna bude nadále zasedat. Nový madagaskarský vůdce, plukovník Michael Randrianirina po převratu oznámil, že si armáda moc podrží na přechodné období osmnácti měsíců až dvou let. Až poté podle něj budou volby, informuje server BBC. Ústavní soud o něco dříve Randrianirinu vyzval, aby se ujal funkce prezidenta a nové volby uspořádal do šedesáti dní, vojáci však předtím oznámili rozpuštění soudu.