Protesty

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül, celkově už tamní úřady propustily podle médií osm zadržených novinářů. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.

Z Gazy přicházejí informace o protestech místních obyvatel, kteří odmítají vládu teroristického hnutí Hamás a žádají ukončení války s Izraelem. V úterý demonstrovaly stovky lidí na severu Pásma Gazy, což agentura Reuters označila za vzácný projev nesouhlasu s hnutím. Podle agentury AP se výzvy k protestům objevovaly i ve středu a nejméně jedna demonstrace se uskutečnila ve městě Gaza.

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters obvinil opozici z provokace obyvatel a připsal jí odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů.

Turecký soud vzal do vazby jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua kvůli obvinění z korupce, byl také zbaven funkce starosty Instanbulu. Imamoglu je pokládán za hlavního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého předstihl v některých průzkumech veřejného mínění. Veškerá obvinění odmítá a vyzval své příznivce k masovým demonstracím. Jeho obhájci se chtějí proti vazbě odvolat.

Desítky tisíc lidí vedených vysokoškolskými studenty vyšly do ulic Bělehradu protestovat proti vládě. Viní ji z korupce a nedostatečného prošetření loňského neštěstí v Novém Sadu. Kabinet pochybení odmítá. Do ulic vyšli i zastánci vlády a stoupenci prezidenta Aleksandara Vučiče, který čelí kritice za stav země. Ke konci protestu policie zaznamenala potyčky mezi příznivci obou táborů.

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

Pořad Reportéři ČT zjišťoval, kam směřuje politický vývoj na Slovensku, které na konci minulého týdne opět prožilo vlnu demonstrací. Ty se pod heslem Slovensko je Evropa odehrály ve čtyřiceti městech. Vláda Roberta Fica (Smer) podle protestujících zemi vzdaluje od evropských partnerů a přibližuje ji Rusku. Vláda taková obvinění odmítá a premiér Fico prohlašuje, že opozice chystá puč „ve spolupráci se zahraničím“.

Čeští farmáři a zemědělci se ve čtvrtek připojili k evropským protestům proti dovozu potravin ze zemí mimo Evropskou unii. Zemědělcům vadí zejména obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickými státy ze sdružení Mercosur a bezcelní dovozy z Ukrajiny, protože ve zmíněných zemích podle nich nemusí farmáři dodržovat přísné normy jako v EU. Hlavními organizátory protestů jsou Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že protesty ničemu neprospějí.

Tuzemští zemědělci budou ve čtvrtek ve všech regionech s výjimkou Prahy protestovat proti dovozu nekvalitních potravin ze třetích zemí do Evropy. Na silnice či hraniční přechody tak vyjede i těžká technika včetně traktorů či kombajnů. Redakce ČT24 připravila přehled míst, kde hodlají farmáři dát svoji nespokojenost najevo.

Zemědělci budou ve čtvrtek protestovat ve všech krajích se stovkami traktorů. Akce zaměřené proti dovozům ze zemí mimo EU začnou dopoledne, někteří farmáři vyjedou s technikou na silnice, další plánují demonstrace na náměstích nebo debaty, oznámili ve středu zástupci zemědělských organizací. Do Prahy farmáři nepřijedou. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v reakci na protesty řekl, že „mnoha důvodům“ nerozumí a že o akci předem nevěděl.

Zastupitelstvo Holešova na Kroměřížsku ve středu neschválilo sloučení 1. a 2. základní školy (ZŠ). Původně to prosazovalo vedení města, změnilo však názor. Důvodem je podle starosty Milana Fritze (ANO) případ pohlavního zneužívání na 2. ZŠ, kterým se zabývá soud. Obě školy stojí ve Smetanových sadech v centru města. Plán na jejich sloučení v minulých dnech kritizovali někteří rodiče, žáci i pedagogové.

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě údajného státního převratu na Slovensku. V sobotním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.

Srbský premiér Miloš Vučević oznámil, že odstupuje. Demisi podal po týdnech protestů, které začaly po listopadovém neštěstí v Novém Sadu, kde zhroucení betonového přístřešku u vchodu na nádraží nepřežilo patnáct lidí. Demonstranti míní, že za tragédií stojí korupce, nepotismus a odbyté práce při rekonstrukci za účasti čínských firem. Prezident Aleksandar Vučić po večerním jednání vlády oznámil, že se do deseti dní rozhodne, jestli se budou konat volby, nebo bude sestaven nový kabinet.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hospodařila loni podle předběžných dat s deficitem pět miliard korun, který však plánovala i v rozpočtu. Pokryje ho ze zůstatků předchozích let. Letos pojišťovna plánuje náklady ve výši 321 miliard korun a schodek 7,8 miliardy korun.

Izraelská nejvyšší státní zástupkyně Gali Baharavová-Miaraová nařídila policii, aby zahájila vyšetřování manželky premiéra Benjamina Netanjahua pro podezření z obtěžování politických oponentů a svědků v procesu s jejím mužem. Informuje o tom agentura AP.

Protesty lékařů v nemocnicích mohou být jednou z největších výzev tuzemského zdravotnictví v příštím roce. Šéf lékařské komory Milan Kubek považuje za pravděpodobné třeba podávání výpovědí z přesčasů. Vláda podle něj porušila slib o navýšení příjmů zdravotníků. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) říká, že nabídl nejvyšší možné částky, které si pojišťovny mohou dovolit. Lékaři návrh odmítli.

Slovenská vláda v pátek schválila dohodu s lékařským odborovým sdružením LOZ. Kabinet předpokládá, že situace ve zdravotnictví by se díky ní mohla uklidnit do konce února. K ujednání, které má třicet stran, došlo i přesto, že o něm nejednal parlament, což požadovali právě lékařští odboráři, píše Denník N. Podle něj to znamená, že ke změnám zákonů se vláda jen zavazuje.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Gruzie podle prezidentky Salome Zurabišviliové míří k vládě jedné strany, neboť vládnoucí Gruzínský sen kontroluje téměř všechny instituce v zemi. Prezidentka to řekla v projevu na úvod třetího dne plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Gruzínský sen obvinila, že jedná v zájmu Ruska, které věří, že kdo drží Tbilisi, kontroluje region Kavkazu.

Průmyslové odbory jsou připraveny svolat protestní akce, pokud by se do projednávané novely zákoníku práce dodatečně ve sněmovně dostala možnost výpovědi bez udání důvodu, řekl před jednáním předsednictva tripartity šéf odborů KOVO Roman Ďurčo. Jako další důvod k protestům zmínil podobu důchodové reformy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že k protestům racionální důvody nevidí a zopakoval, že výpověď bez udání důvodu v novele zákoníku není.

Už v sobotu bude gruzínský sbor volitelů vybírat nového prezidenta. Očekává se, že se jím stane kandidát vládní strany Gruzínský sen Michail Kavelašvili. Ta v posledních týdnech čelí masovým protestům kvůli tomu, že přerušila přístupová jednání země s Evropskou unií. Lidé se v ulicích gruzínských měst sešli i v pátek, již šestnáctou noc v řadě. Potírání demonstrantů i perzekuci prozápadní opozice ze strany úřadů provázejí násilnosti.

Srbský prezident Aleksandar Vučić odmítá tlak z ulic po pokračujících protestech. Demonstranti požadují systémové změny, které by bojovaly proti korupci. Prezidenta a jemu blízkou vládu viní mimo jiné také z havárie v Novém Sadu, kde při pádu střechy zemřelo patnáct lidí. Hlava státu si kritiku veřejnosti nepřipouští a z destabilizace viní cizí mocnosti.

Gruzínská opozice sestavuje databázi lidí, kteří po policejním zásahu museli zamířit do nemocnice. Jen na demonstracích z letošního podzimu byly takových případů více než tři stovky. V rozhovoru pro ČT to řekla gruzínská právnička Ana Kakalašviliová, která se na sestavování seznamu podílí. Je přesvědčena, že chování policie k demonstrantům a zadrženým je možné popsat jako mučení.

Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) na své nedělní schůzi schválil návrh, který rovněž předpokládá, že za odepření povinnosti vykonávat zdravotní péči během vyhlášené mimořádné situace bude zdravotníkům hrozit trestní stíhání.