Protesty

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Jedenáct dní po ničivých záplavách ve Španělsku, při kterých podle dosud dostupných údajů zemřelo 223 lidí, pokračuje úklid, pátrání po desítkách pohřešovaných i počítání milionových ztrát. Roste také nespokojenost s jednáním úřadů. V sobotu se ve Valencii na demonstraci proti místní vládě sešlo na 130 tisíc lidí. Protestující požadují odstoupení regionálního šéfa Carlose Mazóna.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Mosambická vládnoucí strana Frelimo během celostátních voleb obhájila svou půl století trvající kontrolu nad jihoafrickým státem. Zároveň se prezidentského postu ujal její kandidát Daniel Chapo, který porazil svého vyzyvatele, když získal údajně 71 procent hlasů. Pozorovatelé z mise EU v Mosambiku však zaznamenali nesrovnalosti během sčítání výsledků, včetně jejich pozměňování. Příznivci opoziční strany Podemos se vydali protestovat do ulic, kde se střetávají se státními bezpečnostními složkami.

Český novinář Ray Baseley, kterého v úterý zadržely gruzínské úřady na letišti, už přiletěl přes Varšavu do Prahy. České televizi řekl, že neví, proč byl zadržen, a že byl pod neustálým dohledem. Do řešení jeho situace se ve středu zapojila též konzulka z českého velvyslanectví v Tbilisi. Baseley spolupracuje například s webem Forum24, kromě Gruzie se často věnuje i konfliktu na Ukrajině.

Pětiprocentní růst platů příslušníků bezpečnostních sborů v příštím roce, který v pondělí oznámila vláda, považuje předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký za nedostatečný. V rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedl, že UBS požaduje růst o 6,9 procenta. S ohledem na několik slibů ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde podle něj o kompromis. V případě zvýšení o pět procent se obává odlivu kvalifikovaných pracovníků. „Letos překročíme červenou linii pod 40 tisíc policistů,“ varuje.

Když v devadesátých letech vznikaly nové české národní parky, všichni to vítali. Teď má mít Česko po desítkách let už pátý národní park, a to Křivoklátsko. Situace je nyní úplně jiná – řadu jednání provázejí protesty. Není tak jasné, jestli a kdy nový národní park vůbec vznikne. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti odvolali svůj protest, který plánovali na konec října. Resort zdravotnictví upraví úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze na rok 2025, podle jejich požadavků, oznámil po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. S ambulantními specialisty budou zástupci resortu jednat v úterý.

Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce, ale i jinou formu, oznámila na středeční tiskové konferenci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámeným na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené v září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku.

Írán a jeho výbojný islamistický režim slouží jako hlavní převodová páka řady konfliktů a současné vážné krize na Blízkém východě. Země pod diktátem šíitských ajatolláhů ovšem zdaleka není homogenní a občanská společnost se opakovaně dokázala vládě postavit na odpor. Podobně je tomu i v současné situaci, kdy po útoku na Izrael jsou od části společnosti slyšet oslavná hesla, z druhé strany však znějí obavy o vlastní budoucnost.

Protesty zdravotníků v nemocnicích hrozí i po čtvrtečním jednání odborů se šéfem resortu Vlastimilem Válkem (TOP 09). Podle lékařských odborů ministerstvo neplní dohodu z loňského prosince. Spor obě strany vedou zejména kvůli výdělkům. Zdravotníci se s Válkem už dříve shodli na tom, že nový zákon začne platit v lednu příštího roku. Lékaři ale mají pochybnosti, protože shoda nad jeho parametry zatím není.

Haitská vláda rozšířila platnost výjimečného stavu na celé území země. Podle agentury Reuters to ve středu uvedl mluvčí tamního premiéra Garryho Conilleho. Karibský stát se potýká se zločineckými gangy, které ovládají velkou část metropole Port-au-Prince a expandují do dalších regionů. Ve čtvrtek má přitom zemi navštívit americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Francouzská policie zatkla v sobotu večer na letišti u Paříže zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova. S odvoláním na nejmenovaný zdroj to uvedla televize TF1. Ruské velvyslanectví ve Francii podle agentury TASS uvedlo, že požádalo o konzulární přístup k Durovovi, a vyzvalo k respektování jeho práv. V neděli večer pak soud prodloužil Durovovi vazbu, píše agentura AFP.

Už několik dní před výročím okupace se v srpnu 1969 začali potkávat lidé na pražském Václavském náměstí. Právě 20. a 21. srpna demonstrovaly desítky tisíc z nich a režim se proto rozhodl zakročit nejdřív výzvami k opuštění náměstí a poté obušky, slzným plynem a vodními děly. Vyhnání protestů z Václavského náměstí přineslo první oběti.

Thajský parlament zvolil novou šéfkou vlády Petongtán Šinavatrovou. Pochází z mocenské rodiny bývalých premiérů. Po své tetě se stane jako druhá žena v premiérském křesle nejmladší předsedkyní vlády království v jihovýchodní Asii. Její zvolení přichází pouhé dva dny po odvolání dosavadního premiéra kvůli porušení ústavy. Poslední vývoj v Thajsku ilustruje přetrvávající vliv monarchie v zemi.

Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru srbského hlavního města a požadovaly zastavení projektu na těžbu lithia společnosti Rio Tinto na západě země kvůli obavám, že by těžba mohla způsobit znečištění půdy a vody v okolí. Vládní představitelé označují protesty za politicky motivované, jejich cílem má podle nich být svrhnout prezidenta Aleksandara Vučiće a jeho kabinet.

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Dočasnou vládu v Bangladéši má vést nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, kterého jmenoval prezident. Bankéř chudých, jak je Júnus přezdíván, jde do čela země poté, co byl předchozí vládou premiérky Šajch Hasíny Vadžídové v posledních letech systematicky perzekvován. Sám vyzývá ke stabilitě a novým volbám. Podle analytiků je teď otázkou, zda je Júnusův návrat přelomovým momentem v historii země a koncem starých pořádků předchozího režimu.

Při demonstracích ve Venezuele, které začaly minulý týden v pondělí, den po prezidentských volbách, zemřelo už čtyřiadvacet lidí. Informovala o tom v noci na středu venezuelská nevládní organizace Provea. Účastníci demonstrací protestují proti podle nich zmanipulovaným výsledkům voleb, které oznámila ústřední volební komise. Podle ní zvítězil opět autoritářský prezident Nicolás Maduro, opozice ale na základě dat získaných z většiny volebních místností tvrdí, že jasně vyhrál její kandidát. Podle tamního ministra obrany Vladimira Padrina zůstává venezuelská armáda věrná Madurovi.

Bangladéšský prezident Muhammad Šahabuddín rozpustil v úterý parlament, čímž splnil jeden z požadavků protestujících studentů. Předsedkyně hlavní opoziční Bangladéšské nacionalistické strany Chálida Zijáová byla propuštěna z vězení. V zemi se nyní vyjednává o prozatímní vládě.

Několik stovek ultraortodoxních židů se v pondělí střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti startu povolávání lidí z této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády. Ultraortodoxní židé (charedim) disponovali donedávna výjimkou z branné povinnosti, která platila od vzniku státu v roce 1948. Letos v červnu však tamní nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ.

Evropská unie nyní neuznává oficiální výsledky prezidentských voleb ve Venezuele, uvedla v prohlášení Rada Evropské Unie. Podle ní chybí důkazy o důvěryhodnosti výsledku zveřejněného venezuelskou ústřední volební komisí (CNE), která přisoudila vítězství autoritářskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Opozice na základě svých dokumentů tvrdí, že zvítězil s velkým náskokem její kandidát Edmundo González Urrutia. Hanba, reagoval Maduro.

Dav demonstrantů se v neděli pokusil vniknout do hotelu v Rotherhamu na severu Anglie, kde jsou ubytováni žadatelé o azyl. Více než 140 lidí britská policie zadržela od soboty v důsledku násilností při demonstracích v řadě britských měst, informoval server BBC. Za protesty stojí pondělní útok v Southportu na severozápadě Anglie, při kterém útočník zabil tři děti. Britský deník The Telegraph upozornil na vliv dezinformačních webů spojovaných s Ruskem, které šíří již vyvrácené lži o tom, že útočník byl žadatel o azyl muslimského vyznání, a podněcují tak další násilí v ulicích.

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce nejspíš budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora se poté neshodla na podpoře požadavku svého petičního výboru na rovné podmínky pro zemědělce.