Protesty

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Video natočené z pohledu agenta Úřadu pro imigraci a cla (ICE), který ve středu v Minneapolisu smrtelně postřelil 37letou ženu, když se podle zveřejněných videozáznamů pokoušela ujet vozem SUV při kontrole, zachycuje okamžiky předcházející tragické události. Záznam trvající 47 sekund získaný stanicí Alpha News ukazuje Renee Nicole Goodovou, jak sedí za volantem svého auta a hovoří s policistou, načež situace rychle eskaluje.

Počet mrtvých při protestech v Íránu vzrostl na 62. Píše to agentura AP s odkazem na aktivisty. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v televizním projevu vyzval národ k jednotě. Z nepokojů, které v zemi probíhají už skoro dva týdny, obvinil Spojené státy, které by si podle něj měly hledět svých vlastních problémů. Zároveň varoval, že islámská republika neustoupí a nebude se podřizovat zahraničním zemím.

Protirežimní protesty v Íránu se podle agentury AP rozšířily do všech provincií. Lidé vyjadřovali nesouhlas křikem z oken a masově demonstrovali v ulicích. Podpořil je syn bývalého šáha Rezá Pahlaví. Podle některých zpráv demonstranti zapalovali vládní budovy a v ulicích byla slyšet střelba. V noci celou zemi zasáhlo odstřižení od internetu. Prezident Masúd Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. Protesty si od konce prosince vyžádaly už nejméně 45 obětí, informovala agentura AFP s odvoláním na organizaci Iran Human Rights (IHR).

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně dvacet lidí, napsala agentura AP. Lidé vyšli do ulic již před týdnem a střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na shromážděních v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní. Demonstrace jsou největší od roku 2022, kdy zemřela Mahsá Amíníová.

Lidé po celém světě reagují na sobotní útok Spojených států na Venezuelu a zajetí tamního vládce Nicoláse Madura a jeho manželky. Venezuelští emigranti v řadě zemí Latinské Ameriky, ve Španělsku či v americkém Miami pád autoritářského vůdce v ulicích oslavují. Naopak v Caracasu vyšly do ulic stovky příznivců Madurova režimu. Proti americké vojenské operaci, nařízené šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, demonstranti vyšli i v dalších latinskoamerických a evropských městech.

Íránský duchovní vůdce Chameneí ve své první veřejné reakci na masové protesty připustil jejich oprávněnost. Proti demonstrantům, které označil za výtržníky, chce ale zakročit. Při protestech v Íránu zemřelo od středy již nejméně deset lidí, píše agentura Reuters s odvoláním na státní média a lidskoprávní organizace.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že pokud Írán bude střílet a zabíjet pokojné demonstranty, přispěchají jim Spojené státy na pomoc. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil na své sociální síti Truth Social. Vysoce postavený poradce íránského nejvyššího duchovního Alí Larídžání vzápětí Trumpovi vzkázal, že americká intervence by v regionu rozpoutala chaos.

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.

Napříč Srbskem vyrostlo pět set petičních stánků. Studentské hnutí odporu je postavilo v celkem padesáti městech, od kroku si slibuje zisk co největší podpory pro vypsání předčasných voleb. Mladí – a spolu s nimi ti, které dokázali přesvědčit – protestují od loňského listopadu proti korupci a nepotismu vlády Aleksandara Vučiče. Ten nejdřív jako premiér a nyní jako prezident stojí v čele země jedenáct let.

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).

Křehké příměří mezi Izraelci a Palestinci se nepromítá jen do života na Blízkém východě, ale ovlivňuje i soužití obou etnik na celém světě. Provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně tvrdí, že našli recept na trvalý mír. Prochází prý žaludkem. Bistro Kanaan se za deset let své existence proslavilo nejen díky domácímu hummusu, ale i kvůli propagaci solidarity mezi Židy a Araby. „Realita se pořád vlamuje do tohoto našeho mikrovesmíru,“ říká jeden z provozovatelů Oz Ben David. Letos v červenci vnitřek restaurace někdo zpustošil. Oproti loňsku ubylo hostů a tržeb asi o šedesát procent a restaurace musela bojovat o přežití. Důvody vidí majitelé i v politice. Kanaan se díky vlně solidarity hostů podařilo zachránit.

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.

Násilné nepokoje vypukly v noci na pátek v Bangladéši. Protestující při nich zničili redakce dvou bangladéšských listů a jednu z budov zapálili. Příčinou nepokojů bylo úmrtí Šarífa Osmana Hadiho, vůdce studentského protestního hnutí, které v loňském roce vedlo k sesazení tehdejší premiérky šajch Hasíny Vadžídové, informovaly tiskové agentury.

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, informovala agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Normu ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle AFP však parlament může prezidentské veto přehlasovat.

V deseti slovenských městech přišly tisíce lidí na demonstrace proti politice vlády premiéra Roberta Fica (Smer). Podle serveru aktuality.sk byly protesty reakcí mimo jiné na to, že poslanci vládní koalice minulý týden přehlasovali veto prezidenta Petera Pellegriniho a opět schválili zrušení současného úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti.