Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

Nahrávám video

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.

„Nemáme absolutně žádný topný olej a absolutně žádnou naftu. Nemáme žádné další rezervy,“ řekl O Levy. „Kuba je otevřená komukoli, kdo nám palivo prodá,“ dodal, aniž by zmínil ropné embargo Spojených států trvající od začátku roku.

Kvůli němu se na Kubě výrazně zhoršila ekonomická krize, s níž se tento karibský ostrov s téměř deseti miliony obyvatel potýká už řadu let. Paliva není dostatek na dopravu lidí do práce, pro zásobování obchodů či svoz odpadků. Nemocnice provádějí jen akutní operace.

Kubánský ministr energetiky také ve středu řekl, že do země od loňského prosince připlul jen jeden tanker s ropou, a to ruský s nákladem asi sto tisíc tun ropy koncem března. Toto palivo zmírnilo v dubnu energetickou krizi.

„Genocidní energetická blokáda“

Spotřeba elektřiny na ostrově je pokryta za dvou třetin dovozem paliv, do loňska to byla zejména ropa z Mexika a Venezuely, jejíž přísun zastavil letos v lednu Washington, když dodavatelům pohrozil sankcemi. Osmdesát procent elektráren na ostrově je tepelných.

„Toto dramatické zhoršení má jedinou příčinu: genocidní energetickou blokádu, kterou USA uvalily na naši zemi s pohrůžkou iracionálních cel pro každou zemi, která by nám dodala palivo,“ napsal na sociální síti X kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Americkou vládu také kritizoval, že si bere Kubánce jako rukojmí.

Spojené státy zavedly na Kubu první sankce už v roce 1960 s cílem přivodit pád levicového režimu, což se dosud nestalo. Tlak na Kubu, kde je jedinou povolenou stranou komunistická strana a kde vláda potlačuje veškerou opozici, zesílil americký prezident Donald Trump. Ten už za svého prvního působení v Bílém domě přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho předchůdcem Barackem Obamou.

Letos Trump zvolil vůči Kubě metodu cukru a biče, zatímco Havana vysílá smířlivé signály stran jednání, ale zároveň trvá na nevměšování USA do vnitřní politiky. Obě země spolu letos několikrát tajně jednaly, ale zatím bez výsledků. Objevily se například informace, že americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských emigrantů, jedná s vnukem dlouholetého kubánského vůdce Raúla Castra.

Nabídka peněz za reformu režimu

Tento týden vyslal Trump Havaně další nejasný signál. „Kuba je zhroucenou zemí a míří jen jedním směrem – dolů! Kuba žádá o pomoc, a my spolu budeme mluvit!!!“ napsal Trump na své síti Truth Social bez dalších podrobností krátce před cestou do Číny. Ve středu pak americké ministerstvo zahraničí nabídlo Kubě sto milionů dolarů na „významné reformy kubánského komunistického systému“.

Začátkem května americká vláda zavedla vůči Havaně další sankce, které se týkají akciové společnosti Gaesa. To je impérium s neprůhlednou strukturou, které formálně spravuje armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci Raúla Castra, který v 94 letech i bez politické funkce patří podle analytiků stále k nejmocnějším mužům na Kubě.

Pod Gaesu patří řada firem, z nichž mnohé jsou registrované v Panamě či dalších daňových rájích a které podnikají v nejrůznějších odvětvích, včetně cestovního ruchu, zahraničního obchodu, maloobchodu, realit či telekomunikací.

Od ledna, kdy Spojené státy unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, se objevují spekulace o možné americké intervenci na Kubu. Trump podobný scénář opakovaně odmítl s tím, že kubánský režim se zhroutí sám z ekonomických důvodů.

Americký deník The New York Times (NYT) ve středu s odvoláním na své zdroje napsal, že americká armáda letos provedla výrazně více špionážních letů zaměřených na ostrovní stát. Od začátku února jich podle NYT bylo 25, většinou v okolí Havany a Santiaga de Cuba.

Španělský deník El País v této souvislosti ve čtvrtek napsal, že podobně vzrostl počet amerických špionážních letů koncem loňského roku u Venezuely, kde USA 3. ledna provedly vojenskou operaci s únosem prezidenta Madura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 1 hhodinou

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 9 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 11 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 11 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...