Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

Nahrávám video

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.

„Nemáme absolutně žádný topný olej a absolutně žádnou naftu. Nemáme žádné další rezervy,“ řekl O Levy. „Kuba je otevřená komukoli, kdo nám palivo prodá,“ dodal, aniž by zmínil ropné embargo Spojených států trvající od začátku roku.

Kvůli němu se na Kubě výrazně zhoršila ekonomická krize, s níž se tento karibský ostrov s téměř deseti miliony obyvatel potýká už řadu let. Paliva není dostatek na dopravu lidí do práce, pro zásobování obchodů či svoz odpadků. Nemocnice provádějí jen akutní operace.

Kubánský ministr energetiky také ve středu řekl, že do země od loňského prosince připlul jen jeden tanker s ropou, a to ruský s nákladem asi sto tisíc tun ropy koncem března. Toto palivo zmírnilo v dubnu energetickou krizi.

„Genocidní energetická blokáda“

Spotřeba elektřiny na ostrově je pokryta za dvou třetin dovozem paliv, do loňska to byla zejména ropa z Mexika a Venezuely, jejíž přísun zastavil letos v lednu Washington, když dodavatelům pohrozil sankcemi. Osmdesát procent elektráren na ostrově je tepelných.

„Toto dramatické zhoršení má jedinou příčinu: genocidní energetickou blokádu, kterou USA uvalily na naši zemi s pohrůžkou iracionálních cel pro každou zemi, která by nám dodala palivo,“ napsal na sociální síti X kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Americkou vládu také kritizoval, že si bere Kubánce jako rukojmí.

Spojené státy zavedly na Kubu první sankce už v roce 1960 s cílem přivodit pád levicového režimu, což se dosud nestalo. Tlak na Kubu, kde je jedinou povolenou stranou komunistická strana a kde vláda potlačuje veškerou opozici, zesílil americký prezident Donald Trump. Ten už za svého prvního působení v Bílém domě přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho předchůdcem Barackem Obamou.

Letos Trump zvolil vůči Kubě metodu cukru a biče, zatímco Havana vysílá smířlivé signály stran jednání, ale zároveň trvá na nevměšování USA do vnitřní politiky. Obě země spolu letos několikrát tajně jednaly, ale zatím bez výsledků. Objevily se například informace, že americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských emigrantů, jedná s vnukem dlouholetého kubánského vůdce Raúla Castra.

Nabídka peněz za reformu režimu

Tento týden vyslal Trump Havaně další nejasný signál. „Kuba je zhroucenou zemí a míří jen jedním směrem – dolů! Kuba žádá o pomoc, a my spolu budeme mluvit!!!“ napsal Trump na své síti Truth Social bez dalších podrobností krátce před cestou do Číny. Ve středu pak americké ministerstvo zahraničí nabídlo Kubě sto milionů dolarů na „významné reformy kubánského komunistického systému“.

Začátkem května americká vláda zavedla vůči Havaně další sankce, které se týkají akciové společnosti Gaesa. To je impérium s neprůhlednou strukturou, které formálně spravuje armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci Raúla Castra, který v 94 letech i bez politické funkce patří podle analytiků stále k nejmocnějším mužům na Kubě.

Pod Gaesu patří řada firem, z nichž mnohé jsou registrované v Panamě či dalších daňových rájích a které podnikají v nejrůznějších odvětvích, včetně cestovního ruchu, zahraničního obchodu, maloobchodu, realit či telekomunikací.

Od ledna, kdy Spojené státy unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, se objevují spekulace o možné americké intervenci na Kubu. Trump podobný scénář opakovaně odmítl s tím, že kubánský režim se zhroutí sám z ekonomických důvodů.

Americký deník The New York Times (NYT) ve středu s odvoláním na své zdroje napsal, že americká armáda letos provedla výrazně více špionážních letů zaměřených na ostrovní stát. Od začátku února jich podle NYT bylo 25, většinou v okolí Havany a Santiaga de Cuba.

Španělský deník El País v této souvislosti ve čtvrtek napsal, že podobně vzrostl počet amerických špionážních letů koncem loňského roku u Venezuely, kde USA 3. ledna provedly vojenskou operaci s únosem prezidenta Madura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
08:44Aktualizovánopřed 51 mminutami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
20:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
20:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 2 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 2 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.