Miguel Díaz-Canel

Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.

Nový americký prezident Donald Trump podepsal první exekutivní příkazy, kterými chce začít naplňovat priority svého druhého čtyřletého funkčního období. Jedním z dokumentů zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, dalším stvrdil dříve avizované odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu. Mezi dalšími příkazy je i odložení zákazu aplikace na sdílení krátkých videí TikTok nebo zahájení vystoupení ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Šest lidí přišlo o život na východě Kuby, když přes ostrov přecházel hurikán Oscar, oznámil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel podle agentury AFP. Kubu přitom již několik dní sužují rozsáhlé výpadky elektřiny, které se úřadům daří odstraňovat jen pomalu a částečně.

Kubu v sobotu ráno postihl další výpadek elektrického proudu, a to jen několik hodin poté, co tamní úřady oznámily, že pomalu obnovují dodávky po pátečním rozsáhlém blackoutu, kdy přestala fungovat tamní největší hnědouhelná elektrárna. Páteční výpadek energie postihl téměř celý tento karibský ostrov, miliony lidí se tak ocitly bez proudu, ale i bez tekoucí vody. Státní energetická společnost spouští záložní zdroje na ropu, aby dodávky obnovila.

Moskva oživuje polovyhaslé přátelství s komunistickou Havanou, do karibské diktatury během jediného týdne přiletěl už druhý vysoký představitel ruského režimu. Ostrovní zemi navštívil nejprve ministr zahraničí Lavrov a po něm tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Během jednání se hovořilo o hospodářské pomoci i bezpečnostní spolupráci.

Kubánská vláda v pondělí oznámila, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažila získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo žoldnéřství a odmítlo, že by se Kuba jakkoliv účastnila války na Ukrajině. Moskva, která je dlouhodobým spojencem Havany, zatím obvinění nijak nekomentovala.

K volbám do kubánského parlamentu přišlo podle úřadů přes sedmdesát procent voličů. Nevládní sektor přitom tvrdí, že ve skutečnosti doma zůstalo ještě víc lidí. K bojkotu je vyzývali demokratičtí aktivisté, podle kterých jde o jedinou šanci vyjádřit s režimem nesouhlas nebo nespokojenost. Na 470 kandidátů připadá stejný počet mandátů. Opozice je na ostrově zakázaná.

Kuba zažívá nový fenomén. Zatímco za života Fidela Castra se režim mohl pyšnit masivní účastí při volbách, která přesahovala i 95 procent, od smrti El Comandanta se snižuje počet Kubánců, kteří se rozhodnou jít k urnám. Stále platí, že si mohou vybírat kandidáty jen jediné strany. Dosud rekordní neúčast zažil karibský ostrov v neděli během hlasování do obecních zastupitelstev. Téměř třetina Kubánců raději zůstala doma.

Kuba si připomíná rok od rozsáhlých protestů, kterých se tehdy účastnily desítky tisíc lidí nejen v metropoli. Režim mnoho účastníků pozatýkal a stovky odsoudil k dlouholetým trestům. Napětí na ostrově nyní opět narůstá. Hospodářská situace se nelepší, země nemá dostatek pohonných hmot ani potravin a dochází i k rozsáhlým výpadkům elektřiny.

Kubánské úřady v sobotu odebraly akreditace celé redakci španělské agentury EFE v Havaně. Uvedla to samotná agentura. Úřady svůj krok nezdůvodnily a neuvedly, zda je odebrání akreditací dočasné či trvalé. EFE patří mezi nejvýznamnější tiskové agentury ve španělsky mluvícím světě.

Komunistická vláda Kuby povolila činnost malých a středně velkých soukromých podniků, které budou moci mít až sto zaměstnanců. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Ekonomiku karibského ostrova výrazně zasáhla pandemie koronaviru. Nespokojenost obyvatel vyústila v největší protesty proti režimu v tomto tisíciletí.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel poprvé uznal, že za hospodářské problémy mohou i slabiny na straně kubánské vlády. Úřady je dosud přisuzovaly americkému embargu, uvedla agentura AP. Kubánský režim ale i nadále tvrdí, že nedělní protesty, které patřily k největším za posledních třicet let, vyvolaly svými aktivitami na sociální sítí Spojené státy a zahraniční aktivisté.

Tisíce Kubánců vyšly v neděli do ulic v řadě měst tohoto karibského ostrova protestovat proti autoritářské vládě, kterou kromě potlačování lidských práv viní i z ekonomické krize prohloubené pandemií covidu-19. Při protestech, které zahraniční agentury označily za největší za tři dekády, policie zatkla podle deníku El País přes sto lidí a několik demonstrantů utrpělo zranění. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v neděli vyzval příznivce vlády, aby vyšli do ulic, a z vyvolání nepokojů obvinil Spojené státy. Americký prezident Joe Biden protestujícím vyjádřil podporu.

Spojené státy znovu zařadily komunistickou Kubu na seznam států, jež podporují terorismus. Jen několik dní před koncem svého mandátu to oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Kuba nařčení z podpory terorismu odmítá, napsala agentura AP. Pompeo činí před koncem mandátu i další významné kroky, například ohledně Jemenu nebo Číny.

Éra kubánské dvojí měny s příchodem nového roku skončila. Symbolicky v den oslav 62. výročí vítězství revoluce přivítala země v srdci Karibiku nový měnový systém. Sjednocení měny ale pravděpodobně vyvolá až trojcifernou míru inflace. S růstem cen počítá i vláda, která slíbila, že výrazně zvýší platy.

V Itálii zemřelo za jediný den 793 pacientů nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie. Ve Španělsku přibylo přes tři sta obětí, v Německu přesáhl počet nakažených dvacet tisíc. Zatím nejvyšší nárůst nakažených za jeden den hlásí Slovensko. Kuba oznámila, že se kvůli šíření infekce na měsíc uzavře cizincům. Ukrajinská metropole Kyjev zastaví veškerou městskou hromadnou dopravu.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel provedl svou zemí delegaci zahraničních novinářů. Stal se tak první tamější hlavou státu, která tak učinila. I když se Díaz-Canel snaží prezentovat jako lidový vůdce, naději na změnu kubánských poměrů pravěpodobně nepředstavuje.

Už v sobotu jmenuje kubánský prezident Miguel Díaz-Canel vůbec poprvé v komunistické historii ostrova premiéra. O dějinná prvenství není na Kubě v poslední době nouze. Uplynulo jen pár týdnů od chvíle, kdy do země přicestoval po 121 letech španělský král ku příležitosti pětistého výročí založení Havany.

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Americká společnost Twitter provozující stejnojmennou sociální síť zablokovala účty vůdci kubánských komunistů Raúlovi Castrovi, jeho dceři Mariele a také desítkám novinářům ze státních médií. Svaz kubánských žurnalistů tento krok kritizoval jako „masivní cenzuru“, poznamenala agentura Reuters, připomínající, že Kuba patří k deseti zemím, ve kterých podle newyorského Výboru na obranu novinářů panuje nejtužší cenzura na světě.