Miguel Díaz-Canel

Kubánská vláda v pondělí oznámila, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažila získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo žoldnéřství a odmítlo, že by se Kuba jakkoliv účastnila války na Ukrajině. Moskva, která je dlouhodobým spojencem Havany, zatím obvinění nijak nekomentovala.

K volbám do kubánského parlamentu přišlo podle úřadů přes sedmdesát procent voličů. Nevládní sektor přitom tvrdí, že ve skutečnosti doma zůstalo ještě víc lidí. K bojkotu je vyzývali demokratičtí aktivisté, podle kterých jde o jedinou šanci vyjádřit s režimem nesouhlas nebo nespokojenost. Na 470 kandidátů připadá stejný počet mandátů. Opozice je na ostrově zakázaná.

Kuba zažívá nový fenomén. Zatímco za života Fidela Castra se režim mohl pyšnit masivní účastí při volbách, která přesahovala i 95 procent, od smrti El Comandanta se snižuje počet Kubánců, kteří se rozhodnou jít k urnám. Stále platí, že si mohou vybírat kandidáty jen jediné strany. Dosud rekordní neúčast zažil karibský ostrov v neděli během hlasování do obecních zastupitelstev. Téměř třetina Kubánců raději zůstala doma.

Kuba si připomíná rok od rozsáhlých protestů, kterých se tehdy účastnily desítky tisíc lidí nejen v metropoli. Režim mnoho účastníků pozatýkal a stovky odsoudil k dlouholetým trestům. Napětí na ostrově nyní opět narůstá. Hospodářská situace se nelepší, země nemá dostatek pohonných hmot ani potravin a dochází i k rozsáhlým výpadkům elektřiny.

Kubánské úřady v sobotu odebraly akreditace celé redakci španělské agentury EFE v Havaně. Uvedla to samotná agentura. Úřady svůj krok nezdůvodnily a neuvedly, zda je odebrání akreditací dočasné či trvalé. EFE patří mezi nejvýznamnější tiskové agentury ve španělsky mluvícím světě.

Komunistická vláda Kuby povolila činnost malých a středně velkých soukromých podniků, které budou moci mít až sto zaměstnanců. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Ekonomiku karibského ostrova výrazně zasáhla pandemie koronaviru. Nespokojenost obyvatel vyústila v největší protesty proti režimu v tomto tisíciletí.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel poprvé uznal, že za hospodářské problémy mohou i slabiny na straně kubánské vlády. Úřady je dosud přisuzovaly americkému embargu, uvedla agentura AP. Kubánský režim ale i nadále tvrdí, že nedělní protesty, které patřily k největším za posledních třicet let, vyvolaly svými aktivitami na sociální sítí Spojené státy a zahraniční aktivisté.

Tisíce Kubánců vyšly v neděli do ulic v řadě měst tohoto karibského ostrova protestovat proti autoritářské vládě, kterou kromě potlačování lidských práv viní i z ekonomické krize prohloubené pandemií covidu-19. Při protestech, které zahraniční agentury označily za největší za tři dekády, policie zatkla podle deníku El País přes sto lidí a několik demonstrantů utrpělo zranění. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v neděli vyzval příznivce vlády, aby vyšli do ulic, a z vyvolání nepokojů obvinil Spojené státy. Americký prezident Joe Biden protestujícím vyjádřil podporu.

Spojené státy znovu zařadily komunistickou Kubu na seznam států, jež podporují terorismus. Jen několik dní před koncem svého mandátu to oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Kuba nařčení z podpory terorismu odmítá, napsala agentura AP. Pompeo činí před koncem mandátu i další významné kroky, například ohledně Jemenu nebo Číny.

Éra kubánské dvojí měny s příchodem nového roku skončila. Symbolicky v den oslav 62. výročí vítězství revoluce přivítala země v srdci Karibiku nový měnový systém. Sjednocení měny ale pravděpodobně vyvolá až trojcifernou míru inflace. S růstem cen počítá i vláda, která slíbila, že výrazně zvýší platy.

V Itálii zemřelo za jediný den 793 pacientů nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie. Ve Španělsku přibylo přes tři sta obětí, v Německu přesáhl počet nakažených dvacet tisíc. Zatím nejvyšší nárůst nakažených za jeden den hlásí Slovensko. Kuba oznámila, že se kvůli šíření infekce na měsíc uzavře cizincům. Ukrajinská metropole Kyjev zastaví veškerou městskou hromadnou dopravu.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel provedl svou zemí delegaci zahraničních novinářů. Stal se tak první tamější hlavou státu, která tak učinila. I když se Díaz-Canel snaží prezentovat jako lidový vůdce, naději na změnu kubánských poměrů pravěpodobně nepředstavuje.

Už v sobotu jmenuje kubánský prezident Miguel Díaz-Canel vůbec poprvé v komunistické historii ostrova premiéra. O dějinná prvenství není na Kubě v poslední době nouze. Uplynulo jen pár týdnů od chvíle, kdy do země přicestoval po 121 letech španělský král ku příležitosti pětistého výročí založení Havany.

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Americká společnost Twitter provozující stejnojmennou sociální síť zablokovala účty vůdci kubánských komunistů Raúlovi Castrovi, jeho dceři Mariele a také desítkám novinářům ze státních médií. Svaz kubánských žurnalistů tento krok kritizoval jako „masivní cenzuru“, poznamenala agentura Reuters, připomínající, že Kuba patří k deseti zemím, ve kterých podle newyorského Výboru na obranu novinářů panuje nejtužší cenzura na světě.