Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel provedl svou zemí delegaci zahraničních novinářů. Stal se tak první tamější hlavou státu, která tak učinila. I když se Díaz-Canel snaží prezentovat jako lidový vůdce, naději na změnu kubánských poměrů pravěpodobně nepředstavuje.
Fidel a po něm Raúl Castrovi vládli Kubě od roku 1959. Éra uniforem hřímajících z tribun po předloňském nástupu nového prezidenta ale zřejmě skončila.
Nynější hlava státu, která se ujala úřadu předloni, představuje nový styl. Díaz-Canel chce skórovat před zahraničními médii, nosí džíny, poslouchá rock-and-roll a má účet na Twitteru. Revoluci zná jen z vyprávění, je totiž o rok mladší než komunistická Kuba.
To, že odkaz revoluce Díaz-Canel ve skutečnosti brání, ale moderní image neskryje. Vystudovaný elektroinženýr a bývalý ministr školství je totiž členem politbyra komunistické strany od roku 2003. Za následníka si jej Raúl Castro vybral už před sedmi lety.
Ostrov čelí další ekonomické krizi
Kubu Díaz-Canel se zahraničními novináři objíždí v době, kdy nesoběstačný režim prochází další ekonomickou krizí. Viník je přitom pro nového prezidenta jasný. „Je absurdní, že Spojené státy uplatňují sankce proti Kubě. A ještě nepravdivě tvrdí, že tím Kubáncům pomáhají,“ uvedl prezident.
Sankce zavedené prezidentem Donaldem Trumpem snížily devizový příjem Havany. Na Kubu už navíc nesmí z Ameriky turistické lodi. V zemi je také nedostatek paliva a často nejde elektrický proud. Drogerie a některé potraviny jsou na příděl.
Před příjezdem prezidentské delegace s novináři se však regály obchodů naplnily zbožím a ulice proto zacpaly dlouhé fronty. „Staří lidé nešli ven proto, že by chtěli, ale proto, že musejí,“ popsala jedna z tamních seniorek.
Prezidentská návštěva má obyvatele uklidnit – zřejmě po vzoru Fidela Castra, který ostrov objížděl často. Marnost naděje na změnu přitom podtrhuje i fakt, že prezident na Kubě nedrží ve svých rukou veškerou moc. V čele komunistické strany i armády totiž dál stojí Raúl Castro.
