Kuba

Na Guantánamu na Kubě přistálo prvních deset zadržených migrantů. Podle dostupných informací šlo o členy venezuelského gangu. Na zmíněné americké základně má vzniknout celkem třicet tisíc lůžek pro zatčené. Provedení největší masové deportace v dějinách USA bylo jedním z hlavních slibů prezidenta Donalda Trumpa, podle některých analytiků ale akce zaostává za jeho očekáváními a je dělaná hodně „na efekt“.

Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

Spojené státy poslaly jedenáct Jemenců zadržovaných v Guantánamu do Ománu. Ve věznici zůstává posledních patnáct lidí, což je nejméně v historii tohoto internačního centra, jež zůstává trnem v oku obhájců lidských práv. Kritici poukazují na mučení osob, které jsou většinou zadržovány bez obvinění celé roky. Věznici se nepodařilo uzavřít Baracku Obamovi ani Joeovi Bidenovi. Zvolený prezident Donald Trump existenci zařízení hájí.

Nový druh sklípkana Trichopelma grande objevili na západě Kuby vědci David Ortiz z Masarykovy univerzity v Česku a Elier Fonseca z Kubánské zoologické společnosti. Patří mezi takzvané sklepouny a je mezi nimi nejen největší, ale i nejchlupatější.

Šest lidí přišlo o život na východě Kuby, když přes ostrov přecházel hurikán Oscar, oznámil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel podle agentury AFP. Kubu přitom již několik dní sužují rozsáhlé výpadky elektřiny, které se úřadům daří odstraňovat jen pomalu a částečně.

Kubu v sobotu ráno postihl další výpadek elektrického proudu, a to jen několik hodin poté, co tamní úřady oznámily, že pomalu obnovují dodávky po pátečním rozsáhlém blackoutu, kdy přestala fungovat tamní největší hnědouhelná elektrárna. Páteční výpadek energie postihl téměř celý tento karibský ostrov, miliony lidí se tak ocitly bez proudu, ale i bez tekoucí vody. Státní energetická společnost spouští záložní zdroje na ropu, aby dodávky obnovila.

Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období. Po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se v úterý 1. října dožívá sta let, je nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.

Jižní Koreu a Kubu dělí třináct tisíc kilometrů, rozdílný jazyk i kulturní tradice. Zdá se, že všechny tyto bariéry dokázal překonat K-pop. Korejský pop se totiž na komunisty ovládaném ostrově stává čím dál větším hitem mezi mladými lidmi, kteří se ho snaží napodobit. Popularitě této hudby mimo jiné napomohlo zrychlení internetu na Kubě.

Kubánský premiér Manuel Marrero připustil, že jeho země bude muset začít prodávat služby turistům v tvrdé měně – americkém dolaru – a danit v ní soukromé importéry. Dolarizaci kubánské ekonomiky si podle něj vláda nepřeje, ale na čas ji zavede – s cílem vrátit se později opět k pesu. Země čelí nejhorší ekonomické krizi za desítky let.

Až donedávna se horečka Oropouche šířila jen na omezeném území Jižní Ameriky. Letos se ale objevily tisíce případů v Brazílii, nemoc se rozšířila na Kubu a lékaři popsali první případ v Itálii.

Na Kubu připlula skupina ruských válečných lodí. Podle Moskvy se zdrží do 17. června a účelem je odpočinková zastávka ve vojenských cvičeních. Spojené státy situaci monitorují a podle Washingtonu není důvod k obavám. Ačkoliv jsou tyto lodě schopné střílet rakety s jadernými hlavicemi, s sebou je podle Moskvy, Havany i Washingtonu nemají.

Za takzvaným havanským syndromem zřejmě stojí ruská vojenská rozvědka GRU, píše ruský investigativní web The Insider. V roce 2016 začali trpět neurologickými potížemi američtí diplomaté působící v kubánské metropoli. Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě pak ohlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto osob působících v řadě zemích včetně Rakouska, Kolumbie či Vietnamu. Podle zjištění Insideru se na těchto místech pohybovali agenti GRU z jednotky 29155 a mohlo by jít o útok akustickou zbraní. Moskva vinu opakovaně odmítla.

Moskva oživuje polovyhaslé přátelství s komunistickou Havanou, do karibské diktatury během jediného týdne přiletěl už druhý vysoký představitel ruského režimu. Ostrovní zemi navštívil nejprve ministr zahraničí Lavrov a po něm tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Během jednání se hovořilo o hospodářské pomoci i bezpečnostní spolupráci.

Za poslední tři roky odešlo z „ostrova svobody“ do „země svobodných“ půl milionu Kubánců, tedy pět procent populace. Emigrovali do USA kvůli politické nesvobodě i vleklé ekonomické krizi či vysoké inflaci. Výpadky proudu kvůli nedostatku paliva jsou na denním pořádku. Komunistické vedení teď vyměnilo část vlády a ředitele Centrální banky.

Americké úřady obvinily jednoho ze svých vysloužilých diplomatů ze špionáže ve prospěch Kuby. Někdejší velvyslanec v Bolívii Manuel Rocha podle nich pracoval pro kubánskou rozvědku přes čtyřicet let. Vyšetřovatelé ho viní z toho, že se snažil získat taková postavení ve státní správě, která by mu umožnila ovlivňovat americkou zahraniční politiku.

Letošní rok je ve znamení mnoha meteorologických a klimatických extrémů a překonávání historických rekordů. Možná trochu v pozadí zájmu, alespoň ze středoevropského hlediska, zůstává Karibská oblast a obecně Střední Amerika. Ale neprávem, i tamní počasí je letos mimořádně extrémní a svým způsobem to ovlivňuje i vznik a vývoj tropických bouří a hurikánů.

Kubánská vláda v pondělí oznámila, že rozkryla síť obchodníků s lidmi, která se snažila získat Kubánce jako bojovníky na straně Ruska ve válce na Ukrajině. Kubánské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo žoldnéřství a odmítlo, že by se Kuba jakkoliv účastnila války na Ukrajině. Moskva, která je dlouhodobým spojencem Havany, zatím obvinění nijak nekomentovala.

Tropická bouře Idalia v úterý zesílila na hurikán nad jihovýchodní částí Mexického zálivu a blíží se k západnímu cípu Floridy. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na americké Národní hurikánové středisko (NHC), podle kterého živel pravděpodobně zasáhne floridské pobřeží ve středu.

Zástupci Evropské unie se snažili na summitu v Bruselu přesvědčit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), aby podepsalo deklaraci jasně odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Podle diplomatů ale tento krok odmítla Venezuela, Nikaragua či Kuba, které mají blízké vztahy s Moskvou. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) dal summit nový impulz pro rozvíjení vzájemných vztahů. V regionu vidí nové možnosti obchodní spolupráce.

Čína se dohodla s Kubou na vybudování své špionážní stanice na ostrově, tvrdí deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje z americké administrativy. Stanice by mohla posloužit k odposlechu a sledování elektronické komunikace ve Spojených státech. Kubánská vláda by měla podle listu od Pekingu dostat za možnost vybudování špionážní základny několik miliard dolarů. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že o ničem neví, a tudíž se ani nemůže vyjádřit. Podle Bílého domu nejsou informace deníku přesné. Kubánská diplomacie článek označila za nepravdivý a nepodložený.

Na 60 tisíc lidí čeká podle amerických úřadů na hranici Mexika a Spojených států. O půlnoci na pátek totiž skončila protipandemická opatření a americká zadržovací střediska přesáhla svou kapacitu. Pohraniční stráž posílily tisíce vojáků i bezpečnostních agentů. Prezident Biden s republikány v Kongresu se obviňují z toho, že si navzájem blokují vlastní verze přistěhovalecké reformy.

Česko si připomíná 1. máj – Svátek práce. V Praze i dalších městech se uskuteční shromáždění a demonstrace politických stran, organizují se majálesy, stavění máje, průvody a další akce. Návštěvníky například mimořádně přivítal Hrzánský palác v Praze, náhradní sídlo vlády, kde krátce žil i Tomáš Garrigue Masaryk.

Kubánská komunistická vláda zrušila velkolepé oslavy 1. máje, na něž každoročně do Havany režim svážel desetitisíce lidí, aby tak demonstroval „hromadnou podporu revoluci a socialismu“. Letos budou oslavy svátku práce menší a jen na lokální úrovni. Důvodem je nedostatek paliva, s nímž se karibský ostrov potýká už několik týdnů. Vláda kvůli tomu také omezila prodej benzinu a nafty, aby bylo dost paliva například pro sanitky či pohřební vozy, informoval deník El País.