Kuba

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

Americké úřady pro letošek předpovídaly nadprůměrnou hurikánovou sezonu. Ta teď končí a ve skutečnosti byla spíše podprůměrná. A v mnoha ohledech velmi výjimečná.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Hurikán Melissa, který se minulý týden přehnal přes Karibik, si vyžádal jen na Haiti nejméně 43 obětí, informovaly nyní tiskové agentury s odvoláním na tamní úřady. Celková bilance obětí jednoho z nejsilnějších hurikánů, jaký kdy byl v Atlantiku zaznamenán, se tak vyšplhala na nejméně 76 mrtvých.

Spojené státy převzaly do vazby zprostředkovatele drogových obchodů Č' Tung Čanga, který působil v Mexiku a Číně jako klíčová spojka mezi jednotlivými zločineckými organizacemi. Těm mimo jiné zajišťoval praní špinavých peněz. Podle odborníků se jedná o postavu se značným vlivem, kterou může být složité nahradit. Oproti tomu dosavadní úspěchy amerických a mexických úřadů v odstraňování šéfů kartelů mnohdy přinesly další násilí a vzestup nových bossů.

Hurikán Melissa, který se tento týden přehnal přes Karibik, si vyžádal nejméně 49 životů. Jamajská vláda zatím informovala nejméně o devatenácti mrtvých. Dalších třicet obětí, včetně deseti dětí, evidují na Haiti, kde se pohřešuje dvacet osob. Informovala o tom agentura AFP, podle níž už do postižených zemí začaly posílat pomoc Spojené státy či Spojené království. Nad ránem byl hurikán Melissa, který postupně slábne, západně od souostroví Bermudy, které by ale zasáhnout neměl.

V Karibiku zemřelo v souvislosti s hurikánem Melissa přes třicet lidí, vyplývá z údajů, které citují agentury. Nejvíce mrtvých připadá na Haiti. Bouře ve středu udeřila na Kubu, kde úřady nařídily evakuaci více než 700 tisíc lidí, a oslabená na druhý stupeň z pěti pokračuje směrem k Bahamským ostrovům. Podle úřadů zemí, na které udeřil, hurikán napáchal velké škody.

Hurikán páté kategorie Melissa udeřil na pevninu na ostrově Jamajka. Píše to agentura Reuters s odkazem na americké Národní centrum pro hurikány (NHC). Na ostrově si vyžádal už tři oběti na životech. Podle úřadů se ocitlo více než dvě stě tisíc lidí bez elektřiny, tisíce obyvatel se uchýlily do krytů, píše server BBC News. Přívalové deště a sesuvy půdy hrozí také na Kubě.

Hurikán Melissa dosáhl nejvyšší možné síly páté kategorie s větrem o rychlosti až 260 kilometrů za hodinu a nadále postupuje směrem k Jamajce, informuje americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Meteorologové předpokládají, že Jamajku zasáhne živel v úterý. Hurikán si dosud vyžádal životy čtyř osob – tří na Haiti a jedné v Dominikánské republice, kde je také jeden člověk nezvěstný. NHC v oblasti severního Karibiku vydalo varování před katastrofickými záplavami a sesuvy půdy.

Hurikán Melissa v Karibiku zesílil na čtvrtou kategorii s větrem o rychlosti až 225 kilometrů za hodinu a během neděle by mohl dosáhnout nejvyšší páté kategorie, informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Na cestě k Jamajce, na jejíž jižní pobřeží by měl udeřit v úterý ráno tamního času, má v neděli do oblasti severního Karibiku přinést přívalové deště. Regionu podle NHC hrozí katastrofální bleskové povodně.

Na Ukrajině bojuje na straně Ruska až pět tisíc Kubánců, tvrdí v interních dokumentech americká diplomacie ve snaze oslabit mezinárodní nesouhlas s embargem, které Spojené státy uplatňují vůči Kubě, kde vládne komunistická strana. V neděli to uvedla agentura Reuters. Kubánská vláda Rusko podle Washingtonu ve válce podporuje, což Havana dříve odmítla.

Sněmovní volby začaly z důvodu časového posunu nejprve na americkém kontinentu. Jako první měli možnost volit od čtvrteční 19. hodiny středoevropského letního času Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a v Argentině. O hodinu později začalo hlasování na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady ve městech Washington, New York, Ottawa a Toronto. Češi v Americe si letos vybírají mezi středočeskými kandidáty, stejně jako při sněmovních volbách před osmi lety.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Podle zprávy madridské nevládní organizace Prisoners Defenders je na Kubě nuceno pracovat na výrobě doutníků a dřevěného uhlí určených pro export nejméně šedesát tisíc vězňů. Ti pracují za minimální či žádnou odměnu, často v nelidských podmínkách a pod hrozbou násilí, upozornil deník The Guardian.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa může ukončit dočasnou právní ochranu přibližně 430 tisíc migrantů z Kuby, Haiti, Nikaraguy a Venezuely žijících v USA. V pátek o tom dle agentur AP a Reuters rozhodl odvolací soud, a zamítl tak žalobu zastánců práv přistěhovalců. Podle AP je to nejnovější zvrat v právním sporu o politiku předchozího prezidenta Joea Bidena, která vytvořila nové a rozšířené možnosti pro lidi žít v USA, obvykle po dobu dvou let s pracovním povolením.

Kubánská ekonomika se dál propadá a přibývá chudých a lidí bez domova. Vlnu kritiky proto vyvolalo prohlášení tamní ministryně práce Marty Eleny Feitó Cabrerové, že na ostrově nejsou žebráci. Podle ní jsou to jen lidé, kteří se za žebráky převlékají a vydávají. „Tito lidé nehledají mezi odpadky jídlo. Ve skutečnosti sbírají suroviny a nelegálně vydělávají v oblasti recyklace materiálů,“ prohlásila. Proti výrokům se poté ohradil i kubánský prezident Miguel Díaz-Canel a politička podala rezignaci.

Americký soudce ve čtvrtek dočasně zakázal prezidentovi Donaldu Trumpovi nasadit Národní gardu proti demonstrantům v Los Angeles, kteří vyšli do ulic na protest proti zátahům imigračních úřadů. Jen několik hodin poté ale odvolací soud rozhodnutí nižší instance zvrátil a prozatím gardu v Los Angeles ponechal pod Trumpovým velením, informovala agentura Reuters.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá poslat do detenčního zařízení na námořní základně Guantánamo na Kubě tisíce lidí včetně stovek Evropanů, kteří v USA pobývají nelegálně. Americká vláda by jejich přesun mohla zahájit už tento týden a neplánuje o něm informovat vlády domovských zemí zadržených, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele s informacemi o plánech.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.

Americký nejvyšší soud v pátek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může zrušit dočasnou ochranu migrantů ze čtyř amerických zemí. Týká se to půl milionu lidí z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy, píší agentury Reuters a AP. Mnohým z nich tak může hrozit deportace ze Spojených států.

Americký odvolací soud odmítl povolit administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby odebírala ochranný status stovkám tisíc migrantů z latinskoamerických zemí. Soud v Bostonu zamítl odvolání vlády proti dubnovému rozhodnutí soudu nižší instance, který zablokoval plán ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS), informovala agentura Reuters.

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.

Na Guantánamu na Kubě přistálo prvních deset zadržených migrantů. Podle dostupných informací šlo o členy venezuelského gangu. Na zmíněné americké základně má vzniknout celkem třicet tisíc lůžek pro zatčené. Provedení největší masové deportace v dějinách USA bylo jedním z hlavních slibů prezidenta Donalda Trumpa, podle některých analytiků ale akce zaostává za jeho očekáváními a je dělaná hodně „na efekt“.

Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.