Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
Vedení kubánských komunistů předložilo na mimořádně svolané schůzi zákonodárného sboru soubor téměř dvou set reforem cílených na otevření ekonomiky soukromému kapitálu. Velké státní podniky se podle jednohlasně schváleného návrhu mají proměnit na akciové společnosti, soukromé firmy budou moci proniknout do sektorů, jako je bankovnictví či stavební průmysl, uvedla agentura AFP.
Jde o největší změny za několik dekád, pro něž ale nebyl stanoven harmonogram, napsala agentura AFP. Někteří ekonomové ovšem pochybují, že změny budou mít rychlý účinek, a opoziční server CiberCuba vyjádřil obavy, že státní podniky, které se mají přeměnit na akciové společnosti, jen přejdou do rukou představitelů současného režimu.
Zatímco dosud stát od reformy z roku 2021 povoloval pouze malé soukromé společnosti s nejvíce sty zaměstnanci, nyní toto omezení padá. Jeden podnikatel bude nově také moci založit více než jednu firmu. Investovat a podnikat na Kubě budou moci též Kubánci žijící v zahraničí, mezi nimiž jsou v řadě případů oponenti vládnoucího režimu.
Budou si také moci kupovat nemovitosti, včetně těch v turisticky atraktivních oblastech. Hlavní příjmy z turistického ruchu, který je zásadní součástí kubánské ekonomiky, měl dosud kubánský konglomerát GAESA, formálně spravovaný armádou, ale fakticky ovládaný příbuznými dlouholetého lídra Raúla Castra.
Parlament schválil také účast soukromého i cizího kapitálu v dovozu a prodeji paliv, takže čerpací stanice už nebudou výhradně státní, napsal server CiberCuba. Podle AFP chce vláda také zavést daňové úlevy na investice do obnovitelných zdrojů energie. Solární panely se v posledních dvou letech v zemi rozšířily kvůli častým výpadkům dodávek elektřiny.
Zemědělská půda zůstane ve vlastnictví státu, ale podle AFP bude moci být využívána soukromými společnostmi v lesnictví, agroturistice či pro produkci tabáku na základě smluv o pronájmu na dobu neurčitou.
Kubánské elity zdůrazňují, že jde pouze o ekonomické změny
„Pozveme zahraniční franšízy rychlého občerstvení, aby investovaly na Kubě,“ řekl premiér Manuel Marrero poté, co na 180 opatření schválil ústřední výbor komunistické strany, jediné povolené strany v zemi. Dodal, že vláda povolí například řetězce restaurací či kaváren provozované soukromými společnostmi. Premiér Marrero ale zdůraznil, že jde pouze o ekonomické změny.
„Jde o reformy k nápravě chyb, ale stále budeme bránit socialismus,“ řekl také prezident Miguel Díaz-Canel po hlasování parlamentu, který kvůli reformám mimořádně zasedl, zatímco obvykle se schází jen dvakrát do roka. Liberální tržní opatření podpořil i dlouholetý kubánský vůdce Raúl Castro, který v 95 letech už nemá sice žádnou politickou funkci, ale stále patří k nejvlivnějším postavám režimu.
„Jde o nejhlubší ekonomické reformy vyhlášené za téměř sedmdesát let, od vítězství revoluce v roce 1959,“ řekl AFP kubánský ekonom Daniel Torralbas žijící v Londýně. Podle něj nejde jen o kosmetické změny. Jejich výsledky se ale projeví spíš až ve střednědobém horizontu. „Některá opatření lze přijmout okamžitě, ale jiná budou vyžadovat více času, například přilákání zahraničních investorů,“ dodal.
Překážkou pro rychlý příliv zahraničních investic může být špatná infrastruktura i nedůvěra v místní instituce, míní rovněž kubánská ekonomka Tamarys Bahamondeová z Americké univerzity ve Washingtonu. Podle Torralbase bude také nutná normalizace vztahů Havany se Spojenými státy, které na karibský ostrov uvalily od šedesátých let minulého století řadu sankcí. A zatím není jasné, zda tržní reformy Washingtonu postačí k tomu, aby sankce rušil. USA se jimi totiž přes šedesát let snaží o pád kubánského režimu.
Ekonomická krize
Desetimilionová Kuba se už řadu let potýká s ekonomickou krizí, v obchodech je nedostatek základního zboží i léků a zemi sužují čím dál častější výpadky elektřiny, což často znamená i zastavení dodávek vody. Tuto krizi letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo, jehož cílem je pád komunistického režimu.
Kubánská vláda už v lednu vyhlásila sérii restriktivních opatření – paliva totiž není dost na dopravu lidí do práce či pro svoz odpadu, ale například ani pro zásobování obchodů. Nemocnice od té doby provádějí pouze akutní operace a výpadky elektřiny trvají každý den řadu hodin, někdy až dvacet.
„Debatujeme zde o dilematu, jak pokračovat v budování socialismu, které trpí nejdelší blokádou v dějinách ze strany největší světové mocnosti... Neodmítáme socialismus,“ prohlásil podle agentury Reuters prezident Díaz-Canel v projevu před hlasováním o reformách v narážce na americké embargo.
Díaz-Canel tento týden svolal poradní skupinu, v níž zasedli rovněž ekonomové dlouhodobě kritičtí vůči vládě, která narychlo připravila sérii reforem. Někteří ekonomové se podle agentury EFE obávali, že změny budou ukvapené, nesourodé a ve špatném sledu a že mohou v hospodářství způsobit další deformace.
