Privatizace

Nájemníkům dvou domů v krkonošském Harrachově, které patří státu, už nehrozí násobné navýšení nájmů na úroveň tržního. Stoupne jim od listopadu o dvacet procent. Město se zároveň zavázalo, že stáhne žalobu na stát, aby zbouralo oba domy, které stojí na jeho pozemcích. O výsledku dohody s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových informoval starosta Harrachova Tomáš Vašíček (SNK – Změna pro Harrachov).

Pražský městský soud uznal Antonia Koláčka a Oldřicha Klimeckého vinnými v kauze ovládnutí a privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS). Koláček byl odsouzen na 7,5 roku vězení a propadne mu několik set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele společnosti Oldřicha Klimeckého potrestal soud šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Verdikt není pravomocný. Bývalí manažeři těžební firmy podle rozsudku způsobili státu podvodem škodu nejméně 2,3 miliardy, když vládě zatajili, že menšinový státní podíl v MUS kupují oni. Škodu mají uhradit. Muži vinu odmítají, proti verdiktu se obratem odvolali.

Bývalý manažer Mostecké uhelné (MUS) Antonio Koláček ve své závěrečné řeči u soudu ve čtvrtek uvedl, že při privatizaci těžební společnosti nezískal ani korunu navíc. Zdůraznil, že jeho úmyslem bylo zachránit MUS před zánikem a stabilizovat ji. Státní zástupce trvá na tom, že Koláček a někdejší generální ředitel MUS Oldřich Klimecký zneužili svého postavení k ovládnutí firmy a následně v roce 1999 podvedli vládu Miloše Zemana, která netušila, že jim prodává i státní menšinový podíl v těžební společnosti. Soud vyhlásí rozsudek 12. června.

Kandidát lidovců na ministra životního prostředí a exnáměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) by měl být jmenován nejpozději v prvním lednovém týdnu, řekl šéf lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Uvedl, že policie a státní zástupce ani po více než sedmi týdnech od propuknutí kauzy kolem privatizace bytů v Brně nerozšířili obvinění. Proto nevidí ke změně nominace důvod.

Krajský soud v Brně všech sedm obviněných lidí v kauze černovické pískovny a privatizace brněnských městských bytů ponechal ve vazbě. Potvrdil tak rozhodnutí soudu prvního stupně. Vyplývá to z justiční databáze. Zástupkyně mluvčí soudu Martina Vavříková rozhodnutí nepotvrdila. Uvedla, že o všech sedmi stížnostech bylo rozhodnuto v neveřejném jednání minulý týden ve středu a výsledek nelze sdělit. Policie v kauze obvinila sedm lidí a dvě firmy, všech sedm lidí městský soud poslal do vazby.

S peněžitým trestem sto tisíc korun odešel v pondělí od Městského soudu v Brně bývalý vedoucí 1. oddělení hospodářské kriminality Městského ředitelství policie Brno Vladimír Machala. Ten od léta 2018 vyšetřoval podvody s obecními byty v Brně. Soud ho shledal vinným v tom, že předával neveřejné informace z trestního řízení někdejšímu šéfovi technického oddělení správy nemovitostí na radnici Brno-střed Petru Kosmákovi a dále že zmařil domovní prohlídku u bývalého starosty Rojetína Pavla Hubálka, který měl používat k přidělování bytů padělaná razítka.

Zastupitel města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL) byl nominován lidovci na post ministra životního prostředí jako nástupce Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), která rezignovala ze zdravotních důvodů. Hladíkův nástup ale zbrzdila policejní razie související s korupční kauzou okolo přidělování bytů v Brně. Policisté mimo jiné zasahovali i v Hladíkově kanceláři na brněnském magistrátu, kde končil jako primátorčin náměstek. Hladík v případu není obviněný. KDU-ČSL mu později vyjádřila podporu a na jeho nominaci trvá. V Interview ČT24 Hladík řekl, že očekává, že se za čtyři týdny, během kterých má podle premiéra Petra Fialy (ODS) vysvětlit veřejnosti svou situaci, nakonec ministrem stane.

Podnikatel Michal Horký, který je ve vazbě po říjnových policejních raziích v Brně, se přiznal v případu pokusu o ovládnutí městské firmy Pískovna Černovice a usiluje o získání statusu spolupracujícího obviněného, zjistil deník Právo. Podle něj se přiznali také jednatelé pískovny Jiří Novotný (ČSSD) a Jiří Hasoň (KDU-ČSL).

Lidé si od středy mohou přečíst koaliční smlouvu, kterou před dvěma týdny uzavřeli politici v Brně. Dokument mimo jiné řeší i územní plán. Ten v minulém volebním období zastupitelé po letech příprav neschválili. Nyní ho znovu slibují dokončit. Od pondělí zároveň úřad sbírá návrhy na změny stávajícího územního plánu, aby některé stavby nemusely na ten nový čekat.

Policie v kauze privatizací bytů a městské pískovny Černovice stíhá podle serveru Seznam Zprávy brněnskou stavební firmu Ing-Czech. Kvůli obstaveným účtům policií podala návrh na insolvenci, uvedl server. V kauze čelí obvinění sedm lidí, přičemž všichni jsou ve vazbě, a také dvě firmy. Konkrétní jména státní zastupitelství neuvedlo.

Lidovecký kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík má problém. Policie stále zadržuje jeho mobil a počítač a během razie na brněnském magistrátu zapečetila jeho kancelář. Hladík se brání, že v kauze privatizace městského majetku figuruje pouze jako svědek. Případu se věnoval David Sebíně ze 168 hodin.

Městská část Brno-Černovice zahájí jednání s brněnským magistrátem, zda a za jakých okolností převede na město místní pískovnu. Rozhodlo o tom nové zastupitelstvo. Současně hledá nového jednatele, podle starostky městské části a poslankyně STAN Petry Quittové by o něm mělo být jasno co nejdříve. Nebude to podle ní žádný zastupitel. Pískovna figuruje v kauze privatizace městských domů, kvůli které minulý týden v úterý zasahovala na několika místech v Brně policie.

Brněnský magistrát v návaznosti na kauzy z posledních týdnů podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) ukončí proces privatizace. Vaňková to sdělila v rozhovoru pro Denik.cz. Policisté kvůli privatizaci městských domů zasahovali v Brně v úterý. Zadrželi deset lidí, tři později propustili. Prohledávali například prostory bytového odboru brněnského magistrátu, o podání vysvětlení a přístup do kanceláře požádala policie také místopředsedu KDU-ČSL, kandidáta na ministra životního prostředí a nyní už exnáměstka primátorky Petra Hladíka.

V brněnské městské části Černovice se zřekli mandátu zastupitele Jiří Hasoň (KDU-ČSL) a Jiří Novotný (ČSSD). Novotný se také vzdal postu jednatele v městské firmě Pískovna Černovice, jednateli firmy byli dosud oba. Černovická pískovna figuruje v kauze privatizace městských domů v Brně, kvůli které tento týden v úterý zasahovala na několika místech v Brně policie. O rezignaci obou informovala starostka městské části a poslankyně STAN Petra Quittová, která je k rezignaci vyzvala. Předpokládá se, že jsou oba ve vazbě.

Novogotický zámek Bor byl krátce po listopadu 1989 privatizován, nový majitel však ani po dvou letech neplnil slib, jímž se zavázal k rekonstrukci objektu. A jelikož slíbené revitalizace se nedočkal ani rozsáhlý okolní park, usiloval městský úřad o navrácení majetku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před třiceti lety bylo na ruzyňském letišti v Praze slavnostně pokřtěno první z pěti nových letadel Boeing 737, které dostalo název Plzeň. V rámci prováděných změn přistoupily Československé aerolinie i k novým symbolům. Značku OK nahradil červenomodrý symbol a nově i stylizovaný nápis ČSA. V řešení byl v té době také privatizační projekt se spoluúčastí Air France.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Sekretariát evropské hospodářské komise OSN uveřejnil zprávu hodnotící přechod na tržní ekonomiku ve východní Evropě. Konstatuje, že hospodářská recese v tomto prostoru je rozsáhlejší, než se zpočátku odhadovalo. Pozitivně hodnotí restriktivní rozpočtovou politiku Československa, díky níž se v zemi podařilo omezit inflaci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Desítky nových obchodů vznikly díky restitucím a privatizaci v porevolučním Brně. Jen v aukcích bylo prodáno skoro šest set provozních jednotek. Mnohé další objekty pak byly vráceny původním majitelům. Změny však nemusely být vždy k lepšímu a řada podniků během tohoto procesu zanikala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Otevřením Domu obuvi na Václavském náměstí se firma Baťa definitivně vrátila do Československa. Jednalo se o největší obchodní dům této společnosti a zároveň třetí největší obchod s obuví na světě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Bývalý detektiv protikorupční policie Karel Tichý bojoval s organizovaným zločinem, pracoval na případech Františka Mrázka i Radovana Krejčíře. Seriál České televize Devadesátky sledoval jenom zprostředkovaně. Na dobu u policie vzpomíná jako na čas, kdy podsvětí spolupracovalo s politiky, státními zástupci, ale i některými policisty. O svůj život se nikdy nebál, o rodinu ano. Karel Tichý byl hostem pořadu Interview ČT24.

Na slavnostním zahájení Zimních olympijských her v Albertville zazní tóny klavíru české značky Petrof. Rodinný podnik, založený roku 1864 Antonínem Petrofem, úspěšně přečkal období, kdy byl po znárodnění v roce 1948 v rukou státu, v devadesátých letech zdárně prošel reprivatizací a dodnes patří mezi nejvýznamnější evropské výrobce klavírů a pianin.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pustevny v Beskydech, oblíbený cíl zahraničních i československých turistů, vzbuzovaly neméně velký zájem mezi podnikateli. Do nových vlastnických a ekonomických vztahů postupně přecházely nejen místní chaty, ale také ojedinělý komplex historických objektů postavených ve slohu takzvané lidové secese s valašskými prvky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Filmové studio Barrandov, jedno z největších v Evropě, se před třiceti lety připravovalo na svou privatizaci, což vystupňovalo napětí mezi vedením a filmařskou obcí. Čeho se obávali filmoví tvůrci? A s jakým návrhem přišla Česká národní rada? K situaci se vyjádřila režisérka Věra Chytilová.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jak dál s byty, jejichž většinu vlastnil stát, řešila před 30 lety celá společnost. I jejich privatizace byla součástí ekonomické transformace. Zákon o vlastnictví bytů v roce 1992 federální parlament neschválil, potřebná legislativa vznikla až po rozdělení Československa.