Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.

Nejtragičtější přívalová povodeň ve Spojených státech amerických za téměř půlstoletí způsobená silnými bouřkami se brzy ráno 4. července přehnala kopcovitou texaskou oblastí a zabila přes sto lidí. Mezi obětmi jsou i školačky z Camp Mystic, křesťanského letního tábora s téměř stoletou tradicí umístěného na březích řeky Guadalupe. Tato katastrofa vyvolala otázky, jestli k ní přispěl nedostatek personálu, který vznikl důsledku propouštění nařízeného Úřadem pro efektivitu vlády (DOGE) a vynucených předčasných odchodů (ve zkušební době) z Národní povětrnostní služby (NWS).

Pobočka meteorologické služby v New Braunfels, která byla zodpovědná za příslušné varování, přišla o dvaadvacet procent svých zaměstnanců. Zrovna pro tuto událost však byla služba posílena na pět meteorologů místo obvyklých dvou. A podle jejich výstupů to vypadá, že si vedla dobře – vydala řádné výstrahy a varování před povodněmi. Problémem samozřejmě byla příslušná distribuce těchto informací ke všem ohroženým v pozdní noční době v oblasti s potenciálně horším dosahem mobilního signálu. Jenže do budoucna může být situace mnohem složitější.

Nedostatek meteorologů ohrožuje bezpečnost lidí

Škrty v organizaci NOAA, pod kterou povětrnostní služba patří, mohou vést k narušení schopnosti chránit lidi před potenciálním nebezpečím v blízké budoucnosti. Zejména letošní ztráta mnoha dlouholetých vedoucích pracovníků meteorologické služby – lidí s desítkami let zkušeností – představuje značné nebezpečí pro zajištění ochrany lidí a majetku. Navíc nepřichází žádné nové síly, které by „starou gardu“ nahradily.

I kdyby meteorologická služba znovu začala najímat, mohla by mít problém přilákat talentované lidi, neboť kdo bude chtít pracovat za situace, kdy ve vzduchu visí hrozba náhlého a bezdůvodného propuštění?

Masivní ztráty personálu v NOAA způsobily, že nejméně osm ze 122 poboček NWS už nemůže fungovat nepřetržitě jako dříve. Kvůli poklesu personálu se o osmnáct procent snížilo množství sondážních, tedy balonových měření (vypouštějí se zpravidla dvakrát denně) – někde se nyní vypouští balon jen jednou denně, někde dokonce vůbec. Tato měření jsou přitom zdrojem velmi důležitých dat jednak numerických předpovědních modelů, jednak při předpovědích během situací s výskytem nebezpečných bouří a také v hurikánech na pobřeží Mexického zálivu a Atlantiku.

Má být hůř

A zveřejněný návrh rozpočtu pro příští rok je ještě horší. Znamenal by uzavření všech laboratoří NOAA, včetně Národní laboratoře pro silné bouře (která byla založena v roce 1964 a provozuje jeden z klíčových nástrojů používaných k vytváření předpovědí přívalových povodní, který byl použit i při povodních v Texasu) a dalších s podobně dlouhou historií inovací a úspěchů. To zahrnuje i dvě laboratoře, které nejvíce pomáhají zlepšovat předpovědi hurikánů (AOML a GFDL).

Důvodem pro toto jednání je Projekt 2025, který popisuje Úřad pro oceánský a atmosférický výzkum provozující všechny tyto laboratoře jako „zdroj velké části klimatického alarmismu v NOAA“.

Navrhované uzavření Národní laboratoře pro silné bouře by znamenalo navíc zrušení už vyvíjeného programu FACETs, který má připravit varování nové generace pro všechna povětrnostní rizika, a dále programu Warn-on-Forecast, jehož cílem je prodloužit dobu varování před tornády, silnými bouřkami a přívalovými povodněmi.

Pokud Kongres schválí návrh rozpočtu NOAA v současné podobě, uzavře vládní výzkumné laboratoře potřebné k vytvoření těchto nástrojů. Šlo by o zničení základní infrastruktury potřebné k provádění výzkumu počasí – včetně zlepšení předpovědí hurikánů. Zotavení z takového kroku by pak potrvalo minimálně roky, i kdyby financování v příštím roce bylo plně obnoveno. Administrativa jako důvod uvádí, že chce privatizovat NWS.

Uvádí se to i v Projektu 2025, který tvrdí, že podle studií jsou předpovědi a varování poskytované soukromými společnostmi spolehlivější než ty, které poskytuje NWS. Ve skutečnosti se ale většina soukromých předpovědních firem a meteorologů silně spoléhá na modely počasí počítané v NWS. Využívány jsou i předpovědní diskuse a další produkty z NOAA, které mají silný informační obsah.

Pokud by se mělo převádět do soukromých rukou, bylo by potřeba k tomu vypracovat řádný plán pro postupný přechod, aby během něj nedošlo vlivem výpadku služeb poskytovaných v současnosti k vyššímu počtu obětí extrémních povětrnostních jevů kvůli nedostatku varování v důsledku škrtů v NOAA a meteorologické službě.

To vše se děje v době, kdy kvůli změně klimatu narůstá počet extrémních jevů včetně výskytu ničivých přívalových povodní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 20 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...