Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.

Nejtragičtější přívalová povodeň ve Spojených státech amerických za téměř půlstoletí způsobená silnými bouřkami se brzy ráno 4. července přehnala kopcovitou texaskou oblastí a zabila přes sto lidí. Mezi obětmi jsou i školačky z Camp Mystic, křesťanského letního tábora s téměř stoletou tradicí umístěného na březích řeky Guadalupe. Tato katastrofa vyvolala otázky, jestli k ní přispěl nedostatek personálu, který vznikl důsledku propouštění nařízeného Úřadem pro efektivitu vlády (DOGE) a vynucených předčasných odchodů (ve zkušební době) z Národní povětrnostní služby (NWS).

Pobočka meteorologické služby v New Braunfels, která byla zodpovědná za příslušné varování, přišla o dvaadvacet procent svých zaměstnanců. Zrovna pro tuto událost však byla služba posílena na pět meteorologů místo obvyklých dvou. A podle jejich výstupů to vypadá, že si vedla dobře – vydala řádné výstrahy a varování před povodněmi. Problémem samozřejmě byla příslušná distribuce těchto informací ke všem ohroženým v pozdní noční době v oblasti s potenciálně horším dosahem mobilního signálu. Jenže do budoucna může být situace mnohem složitější.

Nedostatek meteorologů ohrožuje bezpečnost lidí

Škrty v organizaci NOAA, pod kterou povětrnostní služba patří, mohou vést k narušení schopnosti chránit lidi před potenciálním nebezpečím v blízké budoucnosti. Zejména letošní ztráta mnoha dlouholetých vedoucích pracovníků meteorologické služby – lidí s desítkami let zkušeností – představuje značné nebezpečí pro zajištění ochrany lidí a majetku. Navíc nepřichází žádné nové síly, které by „starou gardu“ nahradily.

I kdyby meteorologická služba znovu začala najímat, mohla by mít problém přilákat talentované lidi, neboť kdo bude chtít pracovat za situace, kdy ve vzduchu visí hrozba náhlého a bezdůvodného propuštění?

Masivní ztráty personálu v NOAA způsobily, že nejméně osm ze 122 poboček NWS už nemůže fungovat nepřetržitě jako dříve. Kvůli poklesu personálu se o osmnáct procent snížilo množství sondážních, tedy balonových měření (vypouštějí se zpravidla dvakrát denně) – někde se nyní vypouští balon jen jednou denně, někde dokonce vůbec. Tato měření jsou přitom zdrojem velmi důležitých dat jednak numerických předpovědních modelů, jednak při předpovědích během situací s výskytem nebezpečných bouří a také v hurikánech na pobřeží Mexického zálivu a Atlantiku.

Má být hůř

A zveřejněný návrh rozpočtu pro příští rok je ještě horší. Znamenal by uzavření všech laboratoří NOAA, včetně Národní laboratoře pro silné bouře (která byla založena v roce 1964 a provozuje jeden z klíčových nástrojů používaných k vytváření předpovědí přívalových povodní, který byl použit i při povodních v Texasu) a dalších s podobně dlouhou historií inovací a úspěchů. To zahrnuje i dvě laboratoře, které nejvíce pomáhají zlepšovat předpovědi hurikánů (AOML a GFDL).

Důvodem pro toto jednání je Projekt 2025, který popisuje Úřad pro oceánský a atmosférický výzkum provozující všechny tyto laboratoře jako „zdroj velké části klimatického alarmismu v NOAA“.

Navrhované uzavření Národní laboratoře pro silné bouře by znamenalo navíc zrušení už vyvíjeného programu FACETs, který má připravit varování nové generace pro všechna povětrnostní rizika, a dále programu Warn-on-Forecast, jehož cílem je prodloužit dobu varování před tornády, silnými bouřkami a přívalovými povodněmi.

Pokud Kongres schválí návrh rozpočtu NOAA v současné podobě, uzavře vládní výzkumné laboratoře potřebné k vytvoření těchto nástrojů. Šlo by o zničení základní infrastruktury potřebné k provádění výzkumu počasí – včetně zlepšení předpovědí hurikánů. Zotavení z takového kroku by pak potrvalo minimálně roky, i kdyby financování v příštím roce bylo plně obnoveno. Administrativa jako důvod uvádí, že chce privatizovat NWS.

Uvádí se to i v Projektu 2025, který tvrdí, že podle studií jsou předpovědi a varování poskytované soukromými společnostmi spolehlivější než ty, které poskytuje NWS. Ve skutečnosti se ale většina soukromých předpovědních firem a meteorologů silně spoléhá na modely počasí počítané v NWS. Využívány jsou i předpovědní diskuse a další produkty z NOAA, které mají silný informační obsah.

Pokud by se mělo převádět do soukromých rukou, bylo by potřeba k tomu vypracovat řádný plán pro postupný přechod, aby během něj nedošlo vlivem výpadku služeb poskytovaných v současnosti k vyššímu počtu obětí extrémních povětrnostních jevů kvůli nedostatku varování v důsledku škrtů v NOAA a meteorologické službě.

To vše se děje v době, kdy kvůli změně klimatu narůstá počet extrémních jevů včetně výskytu ničivých přívalových povodní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 15 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 18 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 18 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 21 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...