Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.

Nejtragičtější přívalová povodeň ve Spojených státech amerických za téměř půlstoletí způsobená silnými bouřkami se brzy ráno 4. července přehnala kopcovitou texaskou oblastí a zabila přes sto lidí. Mezi obětmi jsou i školačky z Camp Mystic, křesťanského letního tábora s téměř stoletou tradicí umístěného na březích řeky Guadalupe. Tato katastrofa vyvolala otázky, jestli k ní přispěl nedostatek personálu, který vznikl důsledku propouštění nařízeného Úřadem pro efektivitu vlády (DOGE) a vynucených předčasných odchodů (ve zkušební době) z Národní povětrnostní služby (NWS).

Pobočka meteorologické služby v New Braunfels, která byla zodpovědná za příslušné varování, přišla o dvaadvacet procent svých zaměstnanců. Zrovna pro tuto událost však byla služba posílena na pět meteorologů místo obvyklých dvou. A podle jejich výstupů to vypadá, že si vedla dobře – vydala řádné výstrahy a varování před povodněmi. Problémem samozřejmě byla příslušná distribuce těchto informací ke všem ohroženým v pozdní noční době v oblasti s potenciálně horším dosahem mobilního signálu. Jenže do budoucna může být situace mnohem složitější.

Nedostatek meteorologů ohrožuje bezpečnost lidí

Škrty v organizaci NOAA, pod kterou povětrnostní služba patří, mohou vést k narušení schopnosti chránit lidi před potenciálním nebezpečím v blízké budoucnosti. Zejména letošní ztráta mnoha dlouholetých vedoucích pracovníků meteorologické služby – lidí s desítkami let zkušeností – představuje značné nebezpečí pro zajištění ochrany lidí a majetku. Navíc nepřichází žádné nové síly, které by „starou gardu“ nahradily.

I kdyby meteorologická služba znovu začala najímat, mohla by mít problém přilákat talentované lidi, neboť kdo bude chtít pracovat za situace, kdy ve vzduchu visí hrozba náhlého a bezdůvodného propuštění?

Masivní ztráty personálu v NOAA způsobily, že nejméně osm ze 122 poboček NWS už nemůže fungovat nepřetržitě jako dříve. Kvůli poklesu personálu se o osmnáct procent snížilo množství sondážních, tedy balonových měření (vypouštějí se zpravidla dvakrát denně) – někde se nyní vypouští balon jen jednou denně, někde dokonce vůbec. Tato měření jsou přitom zdrojem velmi důležitých dat jednak numerických předpovědních modelů, jednak při předpovědích během situací s výskytem nebezpečných bouří a také v hurikánech na pobřeží Mexického zálivu a Atlantiku.

Má být hůř

A zveřejněný návrh rozpočtu pro příští rok je ještě horší. Znamenal by uzavření všech laboratoří NOAA, včetně Národní laboratoře pro silné bouře (která byla založena v roce 1964 a provozuje jeden z klíčových nástrojů používaných k vytváření předpovědí přívalových povodní, který byl použit i při povodních v Texasu) a dalších s podobně dlouhou historií inovací a úspěchů. To zahrnuje i dvě laboratoře, které nejvíce pomáhají zlepšovat předpovědi hurikánů (AOML a GFDL).

Důvodem pro toto jednání je Projekt 2025, který popisuje Úřad pro oceánský a atmosférický výzkum provozující všechny tyto laboratoře jako „zdroj velké části klimatického alarmismu v NOAA“.

Navrhované uzavření Národní laboratoře pro silné bouře by znamenalo navíc zrušení už vyvíjeného programu FACETs, který má připravit varování nové generace pro všechna povětrnostní rizika, a dále programu Warn-on-Forecast, jehož cílem je prodloužit dobu varování před tornády, silnými bouřkami a přívalovými povodněmi.

Pokud Kongres schválí návrh rozpočtu NOAA v současné podobě, uzavře vládní výzkumné laboratoře potřebné k vytvoření těchto nástrojů. Šlo by o zničení základní infrastruktury potřebné k provádění výzkumu počasí – včetně zlepšení předpovědí hurikánů. Zotavení z takového kroku by pak potrvalo minimálně roky, i kdyby financování v příštím roce bylo plně obnoveno. Administrativa jako důvod uvádí, že chce privatizovat NWS.

Uvádí se to i v Projektu 2025, který tvrdí, že podle studií jsou předpovědi a varování poskytované soukromými společnostmi spolehlivější než ty, které poskytuje NWS. Ve skutečnosti se ale většina soukromých předpovědních firem a meteorologů silně spoléhá na modely počasí počítané v NWS. Využívány jsou i předpovědní diskuse a další produkty z NOAA, které mají silný informační obsah.

Pokud by se mělo převádět do soukromých rukou, bylo by potřeba k tomu vypracovat řádný plán pro postupný přechod, aby během něj nedošlo vlivem výpadku služeb poskytovaných v současnosti k vyššímu počtu obětí extrémních povětrnostních jevů kvůli nedostatku varování v důsledku škrtů v NOAA a meteorologické službě.

To vše se děje v době, kdy kvůli změně klimatu narůstá počet extrémních jevů včetně výskytu ničivých přívalových povodní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
před 12 hhodinami

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
před 14 hhodinami

Smaragdově zelený led pokryl Lipno. Výjimečný fenomén prostudovali vědci

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.
před 14 hhodinami

Moderní člověk vznikl v Africe, dokládá nový objev

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.
před 15 hhodinami

Mrazivé počasí pokračuje. Podívejte se, kde bude ve čtvrtek ještě chladněji než ve středu

Středa přinesla o něco teplejší ráno, než bylo to pondělní a zejména úterní. Trend velmi chladného počasí ale bude pokračovat ještě přinejmenším ve čtvrtek, teprve pátek bude znamenat lehké oteplení.
7. 1. 2026

Astronomové analyzovali signály z mezihvězdného objektu 3I/Atlas

Objekt 3I/Atlas, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí. Vědci teď vyvrátili, že by mohlo jít o dílo inteligentní civilizace, jak se spekulovalo.
7. 1. 2026

Češi popsali virus, který porušuje známá pravidla. Umí hackovat imunitu

Viry mají několik triků, jak se dostat hluboko do lidského těla. Obyčejně to dělají tak, že se chrání před imunitním systémem jakousi čepičkou. Jenže jeden virus ji nepotřebuje, popsala teď nová česká studie.
7. 1. 2026
Načítání...