Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.
Mikroskopická analýza vzorků potvrdila, že se jednalo o běžnou sinici jménem Woronichinia naegeliana, která české jméno nemá. Na Lipně převládá i během léta a podzimu. Základní příčinou rozvoje sinic je nadbytek živin ve vodě, především fosforu, který je z velké části důsledkem lidské činnosti.
Zatímco na většině českých přehrad vodní květy sinic s příchodem podzimu postupně mizí a vytrácejí se koncem září, Lipno je výjimkou. Dlouhodobá data ukazují, že sinice zde často převládají až do listopadu a v menším množství se mohou vyskytovat i během prosince a ledna.
Zelený led
V závěru roku 2025 se biomasa sinic držela u hladiny nezvykle dlouho, od podzimu až do zimního zamrznutí nádrže, a to zřejmě díky kombinaci klidného počasí, slabého větru a dlouhé délce slunečního svitu. Pod tenkou a místy velmi průhlednou ledovou pokrývkou tak nahromaděné sinice vytvářely nápadné zelené plochy viditelné ze břehu i z leteckých snímků.
Nejpatrnější byl zelený led v období přechodného oteplení okolo Štědrého dne, po opětovném zamrznutí byla zvlášť výrazným rysem takzvaná „sinicová oka“, tedy místa s čirým ledem nad tmavými shluky sinic, která vznikla rozdílným pohlcováním slunečního záření. Fenomén přetrval až do konce roku a skončil až po vydatném sněžení, které omezilo přístup světla pod led.
„Zelený led na Lipně zapadá do dlouhodobých změn, které zde pozorujeme v souvislosti s eutrofizací i probíhající změnou klimatu. Naznačuje, že podobných překvapení můžeme být v budoucnu svědky stále častěji,“ říká hydrobiolog Petr Znachor.
Až doposud se tento fenomén povedlo popsat jen několikrát, intenzivní analýza českých vědců tedy znamená, že lipenský zelený led se stane jedním z nejlépe popsaných případů na světě. Vzniklá situace podle expertů potvrzuje, že lipenská nádrž je dlouhodobě zatížená nadbytkem živin ve vodě, zároveň je ale ovlivňována také oteplováním klimatu a změny v jejím ekosystému tak probíhají i mimo tradiční letní sezonu.
