Biologické centrum Akademie věd ČR

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.

Nízká hladina Lipna odhalila desítky výpustí načerno svedených rovnou do přehrady. Někde je viditelné také znečištění, a to i v místech, kam se chodí lidé koupat. Vše ale ještě musí prověřit vodohospodáři z Povodí Vltavy.

Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získal parazitolog Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ocenění dostal za celoživotní přínos vědeckému výzkumu v biologii parazitů a za mimořádný vliv na českou i mezinárodní vědeckou scénu. Mezi další oceněné letošního ročníku patří například hematolog Marek Mráz nebo chemik Martin Volek.

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podíleli na odlovu dvou největších sumců v portugalských sladkých vodách. Jeden měřil 222 centimetrů a vážil 76,5 kilogramu a druhý měl 228 centimetrů a vážil 91,5 kilogramu. Sumec velký je ve vodách ve státech jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který poškozuje ekosystémy a představuje hrozbu pro původní přírodu.

S rostoucími teplotami se o víkendu zvýší aktivita klíšťat. Ta se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyšplhá na 3. stupeň, který představuje střední riziko napadení. Obezřetní by měli být lidé v lesích, ale i městských parcích. Nejčastěji se lidé nakazí bakteriemi lymeské borreliózy. Ta se od začátku roku podle dat Státního zdravotního ústavu potvrdila ve více než třech stovkách případů.

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd se stali členy mezinárodního projektu, který má snížit výskyt sumců v jihoevropských jezerech. Cílem je najít nejvhodnější způsob, pomocí něhož by odlovili někde až 90 procent populace tohoto dravce. Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který likviduje jiné ryby, včetně těch nejvzácnějších.

Válka na Ukrajině vyhnala z domovů špičkové kapacity z různých oborů. Například na Masarykovu univerzitu nastoupilo v pátek čtrnáct vysoce kvalifikovaných Ukrajinců. Po jejich schopnostech a znalostech je v tuzemsku poptávka. Štáb 168 hodin natočil šest expertek a vědkyň, které v Česku po útěku ihned sehnaly práci v oboru. Nadřízení si je pochvalují.

Žena z Liberce, která se vrátila z jižní Afriky s nákazou koronavirem, má variantu omikron. Definitivní výsledek testu v pondělí oznámila liberecká nemocnice. Jde o první potvrzený případ této varianty v republice. Hygienici pro lidi, kteří s ní byli v rizikovém kontaktu, zajišťují mobilní odběrové týmy. O potvrzení nákazy byly informovány evropské varovné systémy.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí definitivně schválilo vakcínu od Pfizeru pro děti od pěti do jedenácti let. Výhody vakcíny Pfizer/BioNTech podle něj převažují nad riziky. Nasazení vakcín u této věkové skupiny předtím schválil také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Podle biochemika a virologa z Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera je jen otázka času, než se vakcína pro tuto věkovou skupinu schválí na evropské úrovni. Podle pediatra a člena výboru České vakcinologické společnosti Daniela Dražana je bezpečnost a účinnost pro mladší dětí stejná jako pro ty starší. O očkování dětí diskutovali v Událostech, komentářích.

Ve čtvrtek přibylo v Česku o čtrnáct procent méně nakažených covidem než před týdnem, konkrétně 163. Ubylo také hospitalizovaných, těch je v nemocnicích 107, nejméně od začátku srpna 2020. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) epidemie natolik slábne, že v některých dnech nepřibývají nové případy a zřejmě mizí i komunitní šíření, tedy situace, kdy lidé nevědí, od koho a kde se nakazili.

Nejnižší denní přírůstek počtu nakažených od 6. září ukázaly testy v neděli. Pozitivní výsledek mělo 504 lidí. Oproti předchozí neděli bylo nových případů o tři stovky méně. V nemocnicích je nejméně pacientů s covidem-19 od 11. října. Reprodukční číslo naopak po víkendu stouplo nad 0,89. Od úterý se lidé, kteří mají alespoň 14 dní po druhé dávce vakcíny proti covidu-19, budou moci vracet z červených a oranžových zemí na takzvané mapě cestovatele bez testů na koronavirus či karantény.