Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.

Za čtyřicet let se Arktida velmi silně proměnila. Vědci to vědí, protože právě tak dlouho ji studovali. Prozkoumali tam přes dvě tisícovky arktických společenstev, přičemž v některých zkoumaných oblastech objevili nové druhy, jiná místa ale naopak druhovou rozmanitost ztrácela.

„Arktida je překvapivě rozmanitá. Ekosystémy tundry mohou na jednom čtverečním metru hostit desítky druhů rostlin,“ uvedla hlavní autorka studie Mariana García Criadová z Edinburské univerzity ve Skotsku.

Dopady klimatických změn jsou složité

Studie potvrdila, že v teplejších oblastech a na jihu Arktidy je rostlinná rozmanitost vyšší. Na každé zvýšení teploty o dva stupně Celsia připadá v průměru jeden nový druh. Dlouhodobé trendy ale nenaznačují jednoznačný nárůst ani pokles množství druhů. Vztah mezi oteplováním a biodiverzitou je ale výrazně složitější, než vědci očekávali. S vyššími teplotami se v tundře například objevuje více keřů – ale ne všude.

Vědci zjistili, že v místech, kde se rozšířily keře, ubylo bylin, které nemohou růst v jejich stínu. Naopak tam, kde dominovaly byliny, byla vyšší druhová rozmanitost, protože vytvářely příznivější podmínky pro růst dalších druhů. Různé typy rostlin tak mají různorodé dopady.

Studie také ukazuje, že změny vegetace mohou být včasným varováním před hlubší proměnou ekosystémů. „Dlouhodobý výzkum je ve zkoumání Arktidy zásadní. Změny v ekosystému začínají u rostlin. Když se změní ony, následuje všechno ostatní – arktická zvířata, místní a původní komunity i globální uhlíkový cyklus,“ uvedl Greg Henry z Univerzity Britské Kolumbie v Kanadě.

Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i Petr Macek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 13 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 14 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled