Vegetace

Většina mapy požárního rizika je v Česku rudá, druhá nejčastější barva je na ní fialová, což je dokonce nejvyšší míra rizika. Neznamená to nutně, že všude bude hořet, ale to, že podmínky budou pro vzplanutí a hlavně šíření ohně ideální. Jak vědci tuto hrozbu předpovídají?

Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3 prošlo rozsáhlou rekonstrukcí za více než 470 milionů korun. Přibyly desítky stromů, nové povrchy, kašna i opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodou. Nová podoba prostranství však vyvolala i debatu mezi veřejností.

Letošní srážkový deficit je největší za posledních pětašedesát let. V březnu a v dubnu skoro nepršelo, a tak deště z posledních dnů mírní sucho jen nepatrně. V jarních měsících obvykle naprší dvojnásobek toho, co letos. I proto třeba na Břeclavsku už nyní zvažují zakázat používání pitné vody k zalévání a napouštění bazénů. Sucho je nejpatrnější v povrchové vrstvě půdy a taky v korytech potoků a řek.

Za letošní březen a duben spadlo dohromady v tuzemsku nejméně srážek za celé sledované období od roku 1961, oznámil v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X. Za oba měsíce napršelo v průměru celkem jen 32 milimetrů vody, tedy 32 litrů na metr čtvereční. Nedostatek vláhy se dle meteorologů projevuje jak ve svrchní vrstvě půdy, tak i na hladinách podzemních vod.

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.

Krajina se může zdát bohatě zásobená vodou, ale pak se objeví podmínky, které přesto způsobí během velmi krátké doby sucho. Podle nových studií se tento problém se změnou klimatu prohlubuje a dopadá i na Česko.

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.

Podle nového výzkumu se vegetační pokryv na Antarktickém poloostrově za poslední čtyři desetiletí zvýšil více než desetkrát. Tyto změny nahrávají tomu, aby se světadíl v dalších letech ještě víc změnil.

Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Mimořádně teplý a srážkově bohatý. Podle dat meteorologů byl minulý měsíc nejteplejším únorem v Česku od roku 1961. Průměrná teplota dosáhla 5,7 stupně Celsia.

Teplotně podprůměrný, srážkově nadprůměrný a z hlediska slunečního svitu podprůměrný, takový byl letošní duben v Česku. Po třech měsících s kladnou odchylkou teplot přišel konečně teplotně podnormální měsíc. S průměrnou měsíční teplotou sedm stupňů Celsia byl podle předběžných údajů o 1,4 stupně chladnější, než činí dlouhodobý normál za období 1991 až 2020.

Čeští vodohospodáři hlásí nadprůměrné toky. Deště z konce minulého týdne přinesly včas vláhu, kterou nyní vegetace potřebuje. Během jara a na začátku léta totiž rostliny vyžadují kvůli růstu vodu nejvíce. Voda se vrací také do některých dříve téměř vyschlých rybníků či studní.

V australských oblastech, ze kterých lidé vyhnali psa dinga, se hůř daří vegetaci. Je to přitom viditelné i z vesmíru. Poukázala na to nová analýza satelitních snímků, jejíž výsledky publikoval časopis Landscape Ecology.

V současné době polovyprahlá mongolská náhorní plošina se může brzy stát zcela pustou – podobně mrtvou jako třeba pouště na americkém jihozápadě. Experti varují, že tomuto regionu hrozí „začarovaný kruh“. Vedra zhoršují vysychání půdy, a tím v důsledku vytvářejí další vlny veder.