Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry
Loni habry vyrašily 7. března, letos 10. března a předloni 17. března. Všechny tři poslední údaje jsou tak na prvních třech místech za dobu pozorování, informoval Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.
Takzvaný fenologický tým v tomto ústavu monitoruje rašení habrů i dalších dřevin a kvetení bylin nepřetržitě na stejných lokalitách 75 let. Poslední tři roky jsou podle výsledků mimořádné – a to nejen celkově, ale i v porovnání s předešlými dvaceti lety, které byly samy o sobě nadprůměrné.
I letos jaro nastoupilo velmi časně, přestože zima byla chladnější než loni. „Vegetace ožívá a rostliny se začínají probouzet. Nástup jara je razantní a po podprůměrném únoru teploty vyletěly nahoru. Nejvhodnější podmínky pro start vegetace z pohledu teplot byly na Moravě, ve východních Čechách, v Praze či ve Frýdlantském výběžku. Například na Znojemsku či Kroměřížsku jsou letošní teplotní sumy o polovinu vyšší, než je průměr. Proti loňsku jsou naopak více než o třetinu nižší,“ uvedl klimatolog Pavel Zahradníček.
Rašení habrů
Podle expertů je možné, že se vegetace probouzí brzy, navzdory oproti loňsku chladnější zimě, i kvůli poměrně vysoké teplotě půdy. Letos totiž na velké části území půda nepromrzla ani do hloubky deseti centimetrů. Většina záření pohlceného povrchem půdy tak neslouží k rozpouštění ledu v půdě, takže lze vidět rychlý nárůst teplot a prohřívání povrchu půdy.
- Fenologická fáze (zkráceně fenofáze) je dobře rozpoznatelný, zpravidla každoročně se opakující projev vývinu nadzemních orgánů (zejména pupenů, listů, květenství) sledovaných druhů rostlin.
- Popis fenofáze je výčet znaků, jejichž současný výskyt charakterizuje fenofázi a umožňuje ji rozpoznat jako určitý moment nebo úsek v procesu vývinu rostliny.
- Nástup fenofáze je časový údaj určující, kdy vývin dospěl právě do úrovně dané popisem fenofáze.
Odborníci uvedli, že díky dlouhodobým pozorováním takzvaných fenofází rostlin, ale například i kladení ptačích vajec, lze velmi dobře sledovat odezvu na růst teplot a dlouhodobě na pokračující klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve. „Jejich posun není lokální záležitostí, ale jevem v celé střední Evropě. Z různých zahraničních studií je zřejmé, že se jedná prakticky o celosvětový trend,“ uvedla Lenka Bartošová, která se fenologií zabývá.
Meruňky v problémech
Oproti loňskému roku je některé kvetení zpožděné. Například loni touto dobou už kvetly meruňky: stalo se to právě 11. března a šlo o vůbec nejranější kvetení v dějinách pozorování, tedy od roku 1961. Do té doby kvetlo toto ovoce nejdřív 13. března, oba tyto případy jsou jediné, kdy se to stalo v první polovině března.
Pro rostliny takové předčasné kvetení znamená riziko. Meruňky jsou totiž mezi ovocnými stromy druhem, který vykvétá jako jeden z prvních a kvůli tomu je ohrožený jarními mrazy více než například jabloně. V posledních deseti letech se stalo osmkrát, že byla kvůli brzkému vykvetení a pozdějšímu výskytu mrazů úroda zdecimována hned zjara.
Na pozorování jednotlivých fází v ročním cyklu rostlin se podílejí i základní školy. „Rašení, olisťování nebo kvetení ovocných stromů sledují učitelé a učitelky s dětmi na prvním stupni a také samostatně žáci druhého stupně z přibližně patnácti základních škol. To vše díky spolupráci s Ekologickým institutem Veronica, který aktivitu monitorování fenofází zařadil mezi své badatelské projekty pro děti na základních školách,“ dodala Bartošová. Výsledky pozorování, zajímavosti či historické řady lze najít na webu Fenologické fáze.
